Koalice "evropské volby" byla schválena, oznámil dnes v parlamentu prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov poté, co pro koalici hlasovalo 317 poslanců v 450členném parlamentu.
"Cesta ven (z krize), vede jen přes extrémně nepopulární rozhodnutí," prohlásil nový ukrajinský premiér a navázal tak na svá předešlá vyjádření.
Krize na UkrajiněTYMOŠENKOVÁ: Jste hrdinové tohoto století KRYM: Proruští ozbrojenci obsadili parlament OBVINĚNÍ: Kyjev vydal mezinárodní zatykač na Janukovyče OBRAZEM: Zlaté kohoutky v Janukovyčově sídle DOKUMENTY: Opulentní účty a seznam nepohodlných |
Bývalý ministr financí Jaceňuk totiž už při své středeční nominaci uvedl: "Naše země je na pokraji ekonomického a politického kolapsu." Varoval také, že Ukrajina čelí ohrožení své územní celistvosti. Přislíbil, že bude pokračovat v plánované integraci země do Evropské unie.
Program přechodné vlády je tedy poměrně prostý - stabilizace finanční a politické situace v zemi, získání půjčky od Mezinárodního měnového fondu, vyšetření zločinů spáchaných při útocích proti demonstrantům, reforma ministerstva vnitra a podpis asociační smlouvy s Evropskou unií.
Jedním z řešení současné situace je podle Jaceňuka rychlá dohoda s Mezinárodním měnovým fondem. "Co nejdříve potřebujeme podepsat dohodu s Mezinárodním měnovým fondem. Jakmile bude dohoda podepsána, peníze dorazí do našeho rezervního fondu a budeme schopni regulovat směnné kurzy," uvedl Jaceňuk podle agentury Reuters.
Jaceňuk také obvinil režim sesazeného Janukovyče, že vykradl státní pokladnu a že zmizelo neznámo kam 37 miliard dolarů, které Ukrajina dostala v podobě úvěrů. Nový premiér prohlásil, že v posledních třech letech byla z ukrajinského finančního systému na zahraniční účty převedena celková suma 70 miliard dolarů. "Chci vám sdělit, že státní pokladna byla vyloupena a je prázdná," prohlásil Jaceňuk.
Páteří vlády je někdejší opozice
Hlavní část nové koalice tvoří dosavadní významné opoziční strany, jako jsou Vlast expremiérky Julije Tymošenkové, Udar někdejšího boxera Vitalije Klička a nacionalistická strana Svoboda populisty Oleha Ťahnyboka.
Do ministerské pozice byl jmenován i jeden z organizátorů protivládních protestů, aktivista Dmytro Bulatov. Starat se bude o ministerstvo pro mládež a sport. Bulatova v lednu unesli a po dva týdny mučili neznámí útočníci (více o údajném mučení Bulatova najdete zde). Novým ministrem financí se pak stal někdejší ministr hospodářství Oleksandr Šlapak, ministrem zahraničí Andrij Deščycja a ministrem obrany Ihor Teňuch.
Fotogalerie    |
Jaceňukův kabinet by měl zemi spravovat do předčasných parlamentních voleb. Jejich termín zatím stanoven nebyl, ale podle médií připadá v úvahu červen, nebo říjen. Předčasné prezidentské volby se z rozhodnutí parlamentu uskuteční 25. května.
Své podmínky měli ke složení vlády také demonstranti z Majdanu. Podle nich v ní nesměl zasednout nikdo ze stovky nejbohatších Ukrajinců a rovněž žádný z politiků, který vykonával jakoukoli státní funkci od roku 2010, kdy se prezidentem stal Viktor Janukovyč.
Evropský parlament podpořil pomoc Ukrajině
Plány Jaceňuka ve čtvrtek podpořil i Evropský parlament, který podpořil rychlou finanční pomoc Ukrajině a uprostřed neklidné situace na Krymu vyzval k zachování územní celistvosti země. Europoslanci schválili usnesení, které také vyzývá k zavedení sankcí proti lidem odpovědným za násilnosti.
"Ukrajině během několika dnů hrozí finanční kolaps. EU chce pomoci, ale (...) je potřeba zapojení Mezinárodního měnového fondu a případně uspořádání dárcovské konference," řekl ČTK český europoslanec Libor Rouček.
"V rezoluci se soustřeďujeme na stabilitu země. Jestli má Ukrajina uspět, musí mít stabilní vládu, kterou podporuje většina populace," uvedl. "Pokud si má Ukrajina udržet územní soudržnost, je potřeba zahrnout do spolupráce voliče Strany regionů, kterých bylo deset milionů a nejen z rusky mluvících oblastí," dodal Rouček, který byl o víkendu na Ukrajině s delegací EP.
Podle něj nová moc na Ukrajině udělala chyby. "Největší chybou bylo zrušení jazykového zákona. To samozřejmě soudržnosti ukrajinsky a rusky mluvících nepomůže. V rezoluci na to poukazujeme," řekl Rouček. Ukrajinský parlament zrušil zákon z roku 2012 povolující užívání druhého jazyka v oblastech, kde žije víc než desetiprocentní národnostní menšina. Rouček zdůraznil i potřebu spolupráce s Ruskem.
Prezident Ukrajiny Turčynov: "Rusko by mělo dodržovat dohody":
