Kunovičtí přistáli na drsném letišti v Himálaji. Dodají L-410 do Nepálu

Letecká posádka ze Slovácka zvládla přistání na nejnebezpečnějším letišti světa u Mount Everestu. Náročnou cestu absolvovala kvůli důležitému obchodu. Na základě kontraktu dodá ještě letos kunovický výrobce letadel Aircraft Industries do Nepálu dva stroje L-410.

Pro kapitána Petra Jarockého, kopilota Vladimíra Flégra a leteckého mechanika Karla Zatloukala to byla mimořádná cesta.

Než dolétli na místo určení, provedli šest mezipřistání: na letištích v řeckém Hérakleionu, egyptském Šarm aš-Šajchu, saúdskoarabském Rijádu, ománském Maskatu, indickém Džajpuru a nepálském Káthmándú.

Až pak, když úspěšně prokličkovali mezi zrádnými himálajskými štíty, se najednou objevilo Tenzing-Hillary Airport. Letiště, které například stanice History Channel ve svém pořadu z roku 2010 vyhlásila jako nejnebezpečnější letiště světa.

Pilot nesmí udělat chybu

Než se posádka kunovického výrobce letadel Aircraft Industries na cestu vydala, prošla mimořádně důkladnou přípravou včetně letu na simulátoru.

A vyplatilo se. Přistání i vzlet s nejnovější verzí už legendárního letounu L-410 se povedly bez jakýchkoliv potíží a letecká továrna díky tomu uzavřela kontrakt na prestižní dodávku dvou strojů do Nepálu.

Letiště Lukla

tak se létá v těsném sousedství Mount Everestu...

"Než jsme šli na přistání, objevila se nervozita a hlavně velký respekt. Pilot zkrátka nesmí udělat chybu," vzpomíná kapitán Jarocký na jeden z vrcholů své kariéry.

Mimořádné nároky na schopnosti letadla i jeho posádky jsou způsobeny parametry letiště v městečku Lukla, které je výchozím bodem cest na Mount Everest a další místa v Himálaji.

Zatímco například v Kunovicích je k dispozici dvoukilometrová přistávací plocha, v Lukle si musí piloti vystačit s dráhou dlouhou 496 metrů, která má navíc záludný dvanáctistupňový sklon a je na jedné straně vymezená příkrým srázem a na druhé skalnatou bariérou.

Dva nové stroje poslouží turistům

Letošní dodávka dvou letadel pro nepálské aerolinky Goma Air by měla odstartovat průnik továrny Aircraft Industries na nové trhy. "Je to významná zakázka. Po 40 letech to budou první nové letouny dodané do Nepálu," říká generální ředitelka kunovické firmy Ilona Plšková. "Tento úspěch potvrdil, že se v procesu modernizace našeho letounu vydáváme správným směrem, a otevírá nám cestu na dosud nedostupné trhy."

Kam přesně?
Nová pohonná jednotka umožňuje letounu přistání a start na vysokohorských letištích ve STOL kategorii, tedy těch s krátkou přistávací dráhou. Ta jsou ve větším počtu soustředěna právě v Nepálu.

Na jaké linky dopravce Goma Air dva stroje L-410 nasadí?
Budou sloužit zejména k přepravě cestujících do turisticky atraktivních destinací, kde jsou letiště umístěna právě v nejtěžších podmínkách. Významně vytížená by měla být spojnice Káthmándú a letiště Lukla, velmi frekventované budou také lety mezi letišti Pokhara a Jomson.

Jednáte i o rozšíření zakázky?
V Nepálu jsou nyní letouny této kategorie velmi zastaralé, takže se pro nás otevírá možnost nahradit je našimi novými. Je navíc samozřejmé, že pokud náš letoun je úspěšný a vyhovuje obtížným podmínkám provozu v Nepálu, znamená to nejlepší doporučení pro další země v tomto teritoriu.

Kolik letadel L-410 letos Aircraft Industries vyrobí?
V plánu máme 16 letounů, o tři více než loni. S tím souvisí i pokračující nárůst počtu zaměstnanců, plánujeme letos nabrat 76 nových.

"Vzlet je ohromně náročný, ale přistání na dráhu zařízlou do hory je v kombinaci s umístěním ve 2 860 metrech nad mořem a nestálostí tamního počasí doslova vražedné," uznává Jarocký.

Proto je také letiště, kterému chybí moderní naváděcí prvky a pilot nemá kvůli hornatému okolí možnost přerušit přistání, v provozu pouze za dobrého počasí.

Pro místní je ale letiště pojmenované po Edmundu Hillarym a Šerpovi Tenzingu Norgayovi, kteří roku 1953 jako první zdolali Mount Everest, jedinou spojnicí se světem.

"Když jsme přistáli, čekalo nás slavnostní uvítání. Dostali jsme slavnostní šály kolem krku a jako uvítací drink čaj s mlékem," popisuje Petr Jarocký. "Létají tam jen místní posádky a my byli cizinci s novým letadlem, takže to byla celkem významná událost."

Siréna před příletem

Dosud na letišti v Lukle znali jen dvoumotorové letouny Twin Otter od kanadského výrobce a německý Dornier 228, které Nepálci získali už jako použité a v současnosti jsou značně zastaralé.

Obyvatele městečka zkracující si cestu přes přistávací dráhu začne ještě letos zvuk sirén upozorňovat také na blížící se letadla L-410, vyrobená na Slovácku.

Tomu předcházely kromě zkušebního přistání a vzletu kunovických pilotů v Lukle také důkladné letové zkoušky na dalším nepálském letišti Jomson pod dohledem Úřadu civilního letectví Nepálu.

I tamní dráha má mimořádné parametry: polohu 2 682 metrů nad mořem a délku 610 metrů. "Je ve velmi úzkém údolí mezi velehorami a už jen provést obyčejnou zatáčku o 180 stupňů vyžaduje nestandardní pilotáž. Musíte letět pomalu s vysunutými klapkami i podvozkem a zatáčet velmi ostře," poznamenal Jarocký.