Papež František už stihl kritizovat nekontrolovaný kapitalismus i autonomní...

Papež František už stihl kritizovat nekontrolovaný kapitalismus i autonomní trh. Kdo by to od hlavy katolické církve čekal? | foto: Profimedia.cz

Hvězda jiného druhu. Papež František si zjednává boží reputaci

  • 70
Nastoupil do čela organizace, která byla prorostlá korupcí, jejímuž srdci vévodila touha po mamonu a která byla nechvalně proslulá schvalováním praktik, co umožňují zneužívání dětí. Dnes je papež František oblíbenější než nejedna popová hvězda. Na to, že je ve funkci jen deset měsíců, to není špatné.

Ještě před rokem si argentinský kardinál Jorge Mario Bergoglio plánoval, jak se před Vánocemi odstěhuje do domova důchodců ve čtvrti Flores v Buenos Aires, kde se před 76 lety narodil. Jenže pak přišel 13. březen 2013 a on snad nejosudověji ze všech poznal význam proslulého rčení "Chceš-li rozesmát Boha, vyprávěj mu své plány".

O necelý rok později je jedním z nejmilovanějších lidí planety, symbol naděje a změny pro miliardu katolíků. Na jeho mše se hrnou věřící podobně jako fanoušci na rockové koncerty. Chodí na ně třikrát víc než na mše jeho předchůdce Benedikta. Papež je i výraznou osobností sociálních sítí, každý jeho krok sledují miliony lidí.

Skutečně revolučně se nyní k Františkovi postavil proslulý časopis Rolling Stone, který se zabývá především muzikou, ale i filmem, sportem a životem celebrit vůbec. Dal papeže na titulní stranu, což udělal to poprvé za svoji existenci.

Novinky ve Vatikánu. Změny zažil Řím už během inaugurace papeže Františka v březnu 2013: 

Je to až k nevíře: cokoliv František udělá, okamžitě se stává legendou. I ti, kteří katolickou církev navždy zavrhli, se za ním pomalu a udiveně otáčejí a žasnou. Přece není možné, že by někdo mohl být doopravdy tak dobrý. Vždyť je to katolík, a k tomu papež!

Haló, tady papež

Sestra Tereza, jeptiška z řádu Dcer svaté Anny v Itálii, zrovna vyučovala ve třídě jedenáctiletých dětí, když jí zazvonil telefon.

"Na displeji se objevilo velmi dlouhé číslo," popisovala příhodu stanici BBC. "Hlas ve sluchátku řekl, tady je papež František. Myslela jsem, že si ze mě někdo dělá legraci. To víte, že jo, odpověděla jsem, to vám tak věřím. On se jen smál: Vážně, jsem otec Bergoglio. A pak začal citovat z dopisu, který jsem mu napsala, a mně došlo, že to je opravdu on."

Papež skutečně zavolal sestře Tereze, aby podpořil její kampaň proti toxickému odpadu. Také ho dojaly fotky, které mu poslala. Byly na nich matky s mrtvými dětmi.

Šokované reakce lidí, jimž dojde, že na druhém konci opravdu mluví papež, má František rád. Zavolal i argentinské ženě, kterou znásilnil policista, a deset minut s ní mluvil o tom, že ve svém utrpení není sama. Pětatřicetileté Italce Anně Romanové zase telefonoval s nabídkou, že jí pokřtí dítě. Muž, s nímž ho čekala, ji opustil s tím, že je vlastně ženatý, a potrat, na který ji poslal, ona odmítla. Jenže katolická církev nerada křtí děti nesezdaných rodičů, a tak se Anna Romanová bála, že by ji v kostele odmítli. Teď dítě pokřtí samotný papež.

Zprávy o papežových telefonátech se tak rozkřikly, že se hned začali objevovat lidé, kteří tvrdili, že jim papež volal taky. Syrský deník Clarín například uvedl, že papež volal prezidentu Bašáru Asadovi, aby zabránil vojenskému zásahu Spojených států v Sýrii. Mladý francouzský homosexuál zase vyprávěl novinářům, jak ho papež ubezpečil, že jeho homosexualita není problém. V obou případech musel mluvčí Vatikánu papežův zásah popřít.

Opatrní Františkovi kritici začali upozorňovat na nebezpečí těchto telefonátů. Lidí, kteří zažili bezpráví a napíšou papežovi, je samozřejmě mnohem víc, než kolika může papež telefonovat. Ti pak můžou být zklamaní, že si prošli něčím těžkým a navíc jim papež ani nezavolal.

Revoluční papa

Že bude leccos jinak, se možná dalo tušit už z toho, že se Jorge Bergoglio stal papežem po odstoupení předchozí hlavy církve Benedikta. Předtím totiž papež dobrovolně rezignoval jen jednou v historii, a to bylo před sedmi sty lety. Jinak všichni Svatí otcové vedli církev až do smrti. Konzervativní papa Ratzinger neboli papež Benedikt tak svým nečekaným krokem loni v únoru vyrazil dech úplně všem.

Papež František

Narodil se jako Jorge Mario Bergoglio v Buenos Aires v prosinci 1936. Před vstupem do semináře pracoval krátce jako chemický technik a vyhazovač v nočním klubu. V roce 1969 byl vysvěcen na kněze, 29 let nato se stal arcibiskupem Buenos Aires a v roce 2001 pak kardinálem. Loni byl zvolen 266. papežem katolické církve. Jméno si vybral na památku Františka z Assisi. Je prvním jezuitským papežem a prvním papežem z jižní polokoule a z Ameriky.

Jenže Bergoglio tehdy nebyl žádným inovátorem a ani jeho tříminutový projev před sborem kardinálů, jemuž se říká konkláve, nenaznačoval žádnou touhu po změnách. Církevní komentátoři po jeho zvolení svorně prohlašovali, že Bergoglio je volbou "jistoty, kontinuity a konzervatismu". Přesto se razantní změny začaly dít téměř okamžitě.

Nejprve i do tak vážné věci, jako je volba papeže, vnesl humor. "Ať vám Pánbůh odpustí za to, co jste udělali," rozesmál shromážděné kardinály poté, co vatikánským komínem začal vycházet bílý kouř.

A pak se dal do práce. Hned druhý den odjel za Benediktem, který se uklidil do ústraní padesát kilometrů od Vatikánu, a připsal si tak další unikátní okamžik světové historie: setkali se dva žijící papežové. Jak se brzy ukáže, nemohli být odlišnější.

František okamžitě odmítl veškerý luxus, jehož Benedikt na svém stolci ochotně využíval. Sedí na obyčejném křesle, nikoliv na tom vzácném a drahém, zjednodušil oblečení, místo limuzíny jezdí v obyčejné fordce, před přepychovým papežským apartmá dal přednost dvoupokojovému bytu. A také si sám nosí kufr do letadla.

Stává se hrdým držitelem svého jména, které si vybral podle Františka z Assisi, světce ze 13. století a patrona chudých. Neustále se usmívá, čímž pomalu drolí tu strnulost, jaké lidé čelili od jeho chladného předchůdce. Místo ohlášených dvaceti minut si povídá s novináři na tiskové konferenci hodinu a půl, po mších se vrhá mezi lidi a dlouze se s nimi zdraví, vyzvedává do výšky malé děti a objímá se s nemocnými.

Záběr na jeden z těchto momentů obletěl svět: papež se tiskne k obličeji člověka těžce znetvořeného nádory. Tak ošklivého, že pro mnohé může být nesnesitelné se na něj i podívat, natož se k němu přiblížit. "Ani na chvíli se nezarazil, objal mě a hladil mě po celé tváři. Moje nemoc není nakažlivá, ale to on nemohl vědět. Neřekl jediné slovo a já cítil jen hlubokou a silnou lásku," popisoval pak s dojetím třiapadesátiletý Vinicio Riva. "Přitáhl si moji hlavu na svou hruď a rukama mě pevně objal. Trvalo to asi minutu, ale pro mě to bylo navždy."

Korupce a gay sauny

Františkovy lidské projevy a city, postrádající jakoukoliv nadřazenost a elitářství, opatrně lámou srdce těch, které jeho předchůdce zanechal ve stavu nedůvěry. Po osmi letech Benediktova panování zmítaly církví skandály finanční, sexuální i politické. V roce 2009 byl ve vatikánské bance, spravující přes osm miliard dolarů, odhalen masivní systém praní špinavých peněz. Papežův osobní komorník totiž vynesl tajné dokumenty, které poukazovaly na tolik nepravostí, že i naši kmotři byli proti nim bezelstní hoši s čistým svědomím.

Upjatý rozhodně není. Papež František a vatikánské supermanovské graffiti od Maura Pallotty

Proslulá vzdělanost papeže Benedikta, pro kterou měl velký respekt mezi církevními akademiky, byla nepoužitelná tváří v tvář propracované síti korupce, předražování zakázek, daňových úniků a dokonce i angažování homosexuálních prostitutů. Šokovaný Benedikt si po kauze nazvané VatiLeaks povolal tři kardinály, jimž nejvíc důvěřoval, a pověřil je vyšetřením závažných informací. To, s čím pak kardinálové přišli, byla taková rána, že se papež zcela bezprecedentně rozhodl rezignovat.

"Skupina homosexuálních zaměstnanců Vatikánu a dalších najímaných lidí vyhrožovala, že prozradí, co se děje za zavřenými dveřmi Vatikánu. Vysoce postavení církevní hodnostáři organizovali homosexuální orgie v jedné tajné sauně a ve vile na okraji Říma," citoval deník La Repubblica tajné vatikánské zdroje. Že nešlo jen o nějaké pomlouvačné řeči, dokazuje i to, že budova, v níž je gay sauna Europa Multiclub, dokonce Vatikánu patří.

Tajný muž v zákulisí

Papež František přebíral církev v zuboženém stavu. Věřící opouštěli kostely, protože nejčastější důvod, proč o představitelích církve slyšeli, byly další odhalené případy sexuálního zneužívání. Jen Benedikt kvůli tomu odstranil během dvou let zhruba čtyři sta kněží a OSN ještě minulý týden ostře kritizovala katolickou církev za "systematické schvalování praktik, které umožňují kněžím zneužívat tisíce dětí".

Mnozí měli za to, že by se musel stát zázrak, aby se postoj veřejnosti vůči církvi změnil. Můžeme se jen dohadovat, zda tomu zázraku víc pomohl Bůh, nebo ten šikovný bývalý americký novinář Greg Burke.

Jeho oficiální post zní "hlavní poradce Vatikánu v komunikaci s veřejností". Je mu 53 let, a než začal vylepšovat image katolické církve, pracoval jako televizní reportér z Říma a dopisovatel časopisu Time. Má výborný smysl pro humor, kterým znatelně odlehčuje těžkopádnost papežského úřadu. "Původně jsem si myslel, že z televize Fox půjdu pracovat do fotbalového klubu," vyprávěl loni novinářům. "Nakonec jsem skončil ve Vatikánu. Sice nebudu dostávat žádné lístky na fotbal zdarma, ale zase mám hodně dobrá místa o Velikonocích a na Vánoce."

To on přiměl papeže, aby začal komunikovat přes sociální sítě, takže ho díky tomu dnes sleduje deset milionů lidí. A byl to Greg Burke, kdo si u vyděšené ochranky prosadil, že papež bude moci jít po svých pravidelných mších na Svatopetrském náměstí mezi lidi. "Ze své praxe vím, co novináři chtějí a co jim přijde jako zajímavá zpráva. Pomáhám jim to dodávat," vysvětluje Burke.

Je jasné, že kdyby papež František sám nechtěl, ani seberafinovanější "píárista" by nic nezmohl. Stačí si jen představit, s jakým úspěchem by něco podobného mohl asi tak chtít po introvertním Benediktovi. Nicméně jsou momenty, kdy je těžké rozlišit, zda jde u Františka jen o symbolická gesta, nebo o zásadní činy s možností hlubších změn.

V číslech

4: Podle Forbesu je čtvrtý nejmocnější člověk na světě. Podle Time je zase osobností roku 2013.

20: Počet procent, o která se zvýšila návštěvnost katolických kostelů v Evropě.

66,5: O tolik procent narostl počet poutníků, kteří se vydávají do Františkovy rodné Argentiny.

6,6: Tolik milionů lidí chodí na středeční a nedělní mše, které papež celebruje, a jejich počet pořád roste; za Benedikta chodilo 2,2 milionu lidí.

3,62: Počet lidí v milionech, kteří sledují papežův oficiální účet na ­Twitteru s názvem
@Pontifex.

10: Na všech sociálních sítích a účtech dohromady sleduje papeže deset milionů lidí.

Když při nedávném křtu miminek pobídl matky, aby v kostele klidně kojily, mnohé to dojalo. Jen si to představte, holé ženské prso v Božím chrámu! Od té doby si už nikdo nedovolí vyhodit matky z kostela proto, že využily tamního klidu pro nakrmení dítěte. Rovněž přikázal, aby kněží křtili děti svobodných matek, protože ty byly natolik silné, že ani ve složité osobní situaci nešly na potrat. Na druhou stranu však František nadále odmítá postavit ženy na stejnou úroveň s muži a umožnit jim stát se kněžími. Stejně tak je pro něj potrat stále nepřípustný hřích.

Podobné to je s homosexualitou. Když se ho na památné tiskové konferenci zeptali, jaký je jeho postoj vůči gayům, řekl dnes už proslulou větu: "Jestli je někdo gay, hledá Boha a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ho soudil?" zeptal se před užaslými novináři. V tu chvíli se do něj zamilovali i ti, kteří mu dosud odolávali. Jaký to byl zásadní rozdíl rétoriky proti všemu tomu "morálnímu zlu" a "objektivní poruše", jak o homosexualitě mluvil papež Benedikt!

Jenže to je tak zatím všechno, co se změnilo.

Nicméně v době, kdy miliony lidí berou každé papežovo slovo jako zákon, jsou i pouhá slova naprosto zásadní. Pořád totiž platí, že jak mluvíme, tak myslíme.

Strach o život

Je přirozené, že každá změna se ze všeho nejdřív setká s odporem. V srdci katolické církve tomu samozřejmě není jinak. Liberální papež František, který káže vodu a vodu také pije, přímo děsí konzervativní církevní kruhy a ultrapravicová politická seskupení. Je příliš v rozporu se stávajícími pořádky a zažitými způsoby. Nedávno třeba odvolal čtyři kardinály z pětičlenného vedení vatikánské banky.

"Papež František je člověk, který samozřejmě budí i určitý děs ve vatikánských strukturách," potvrzuje katolický kněz Tomáš Halík, který ve Vatikánu určitou dobu žil. "Najednou vládne určité zděšení v jistých kruzích, že je to někdo, kdo bere evangelium vážně."

Spíš humorně než vážně můžeme mezi lidi, kteří Františkova nástupu litují, zařadit i obchodníka s malovanými obrázky na římském náměstí Svatého Petra. "Za Benediktem sem jezdili hlavně Němci. Byli organizovaní, přijížděli v plných autobusech a bez řečí utráceli. Jenže teď?" rozčiloval se ten dobrý muž. "Jak František pořád mluví o chudobě a prostotě, tak sem za ním jezdí samí chudí, a nejvíc ze zemí, jako je Argentina. Nemají žádné peníze, v jednom kuse smlouvají a pořád by chtěli nějakou slevu!"

Osud liberálně smýšlejících osobností, nositelů zásadních změn, byl vždy v historii těžký. Vzpomeňme třeba Martina Luthera Kinga, Mahátmu Gándhího nebo třeba J. F. Kennedyho. Papežovo revolucionářství, přímé útoky na zkorumpované instituce a mocenské sítě, jakož i obrovská oblíbenost u veřejnosti můžou některé vlivné skupiny ohrožovat.

Papež je navíc vůči osobní bezpečnosti až nebezpečně lhostejný. Nedávno se například napil z nádoby, kterou mu podali věřící v davu, odmítá obrněný bezpečnostní vůz a místo proskleného papamobilu je raději přímo uprostřed lidí. Strach o jeho život dokonce přiměl italského státního žalobce, aby papeže veřejně varoval, že se tak vydává napospas mafii.

Strach o jeho život zatím mají jen ti kolem něj. On sám se podle všeho jen tak něčeho nezalekne.