Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč několik hodin po pořízení tohoto snímku opustil hlavní město. Kde se nyní skrývá, není jasné. | foto: Reuters

Poslanci ženou Janukovyče do Haagu. Majdan si diktuje podobu vlády

  • 760
Ukrajinští zákonodárci odsouhlasili stíhání sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče v Haagu. Zároveň posunuli rozhodnutí o nové vládě až na čtvrtek. Požadavky si přitom diktují i lidé na Majdanu. Expremiérka Julija Tymošenková se místo angažování v nové vládě chystá do Německa na léčení.

O tom, že sesazený prezident Viktor Janukovyč by měl být postaven před mezinárodní justici, rozhodli ukrajinští poslanci na zasedání v úterý. Informovala o tom agentura Reuters. V rezoluci, jíž zákonodárci přijali, obviňují ze smrti víc než sta lidí a zranění tisícovky dalších právě hlavu státu. Stejně tak chtějí hnát před spravedlnost i další údajné pachatele, exministra vnitra Vitalije Zacharčenka a bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonku.

O tom, zdali se opravdu bude soud obviněními zabývat, ještě musí rozhodnout hlavní žalobce. Pokud bude souhlasit, čeká Janukovyče při dopadení vydání do Haagu.

Exprezident opustil svoji rezidenci nedaleko hlavního města ve spěchu v noci z pátka na sobotu a odletěl do Charkova. Z druhého největšího urkajinského města se následně několikrát přesunul. Kde přesně se nyní Janukovyč nachází, není jasné. Spekuluje se o tom, že je pravděpodobně na Krymském poloostrově, například na ruské námořní základně v Sevastopolu.

Kamery zachytily útěk Janukovyče z rezidence:

23. února 2014

V pondělí na něj příslušné úřady vydaly zatykač.

V úterý po poledni Reuters rovněž informovala o napadení Janukovyčova blízkého spolupracovníka Andrije Kljujeva, vedoucího jeho prezidentské kanceláře. Mělo se o něm za to, že prchnul společně se svrženým státníkem. Neznámý útočník jej postřelil, je však mimo ohrožení života. Kde se momentálně nachází ani to, zda je spolu s Janukovyčem, není jasné.

O nové vládě se rozhodne až ve čtvrtek, Majdan si vybírá

Kdo se postaví do čela nově vznikající přechodné vlády, mělo být po bouřlivých víkendových událostech známo už v úterý. Poslanci však rozhodnutí o vládě a jménu budoucího předsedy v úterý dopoledne posunuli až na čtvrtek. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na šéfa sněmovny Oleksandra Turčynova.

Turčynov, dávný spojenec Tymošenkové z dob začátků její politické kariéry, zároveň zastává post dočasné hlavy státu poté, co Janukovyče v sobotu odpoledne zákonodárci zbavili funkce.

Krize na Ukrajině

Spolu s oznámením o odložení rozhodování o nové vládě informoval, že ještě v úterý plánuje jednání s příslušnými státními orgány o "nebezpečných znacích separatismu", jak uvedl s poukazem na aktuální dění na východě země, zejména na Krymu (více o tom, co se aktuálně děje na poloostrově Krym, se dočtete zde).

O jménu budoucího premiéra mezitím už od víkendu čile spekulují ukrajinská média. V úvahu podle nich připadá vlivný poslanec a podnikatel Petro Porošenko, bývalý ministr nebo jeden z dosavadních opozičních lídrů Arsenij Jaceňuk. Spekuluje se také o finančníkovi Serhiji Tihipkovi.

Své požadavky na složení nové vlády mají přitom i demonstranti z kyjevského náměstí Nezávislosti, zvaného Majdan. Požadují, aby se členem kabinetu nestal nikdo ze stovky nejbohatších Ukrajinců, nikdo z nejvýše postavených úředníků dosavadního režimu či spolupracovníků bývalého prezidenta Janukovyče. Každý z ministrů by přitom měl mít za sebou nejméně sedmiletou praxi v oboru s výjimkou ministrů vnitra, obrany a šéfa tajné služby.

Podmínkou má také být, že se uchazeč o křeslo nezapletl ani do porušování lidských práv, ani do korupce. "Prověříme podle těchto kritérií každého kandidáta a výsledky ohlásíme," slíbili podle agentury Interfax opoziční aktivisté z Majdanu.

Začíná ostře sledované klání o prezidentský post

Stranou dění na půdě sněmovny počínaje úterkem oficiálně začínají volební kampaně před nadcházejícími předčasnými prezidentskými volbami. Rozhodla o tom ústřední volební komise. Posvětila tak víkendové rozhodnutí parlamentu stanovující datum voleb na 25. květen.

Přihlásit se do klání o prezidentský úřad mohou kandidáti do 4. dubna. Kromě příslušných dokumentů musí při registraci kandidát složit také kauci ve výši 2,5 milionu hřiven (necelých 6 milionů korun).

Předpokládá se, že parlament ještě upraví volební zákon a také změní složení ústřední volební komise. V té stávající totiž mají většinu zástupci bývalé provládní většiny, kterým někdejší opozice vyčítá, že ve volbách připouštěli manipulace ve prospěch Janukovyčova tábora.

Očekává se, že vyjma expremiérky Julije Tymošenkové, která svou kandidaturu zatím nevyloučila ani nepotvrdila, budou chtít o tento post usilovat i další opoziční vůdci, například někdejší boxerský šampion a lídr strany UDAR Vitalij Kličko. Svou účast potvrdil v úterý. Jeho ambice dosud komplikovala účelově přijatá klauzule, stanovující pro budoucí hlavu státu nutnost dlouhodobého pobytu a odvodu daní na území Ukrajiny. Kličko za svůj domov dlouhé roky považoval Německo.

Tymošenková zamíří na pozvání Merkelové na léčení do Berlína

Expremiérka Tymošenková, jež stojí v čele ještě donedávna opoziční strany Vlast, však v každém případě před možným kláním o post hlavy státu odjede do Německa na léčení. Do německé metropole se vydá začátkem března. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tiskového odboru strany na internetu. 

Bývalá premiérka trpí podle lékařů úpornými bolestmi páteře, které si dosud bez většího úspěchu léčila v charkovské železniční nemocnici. Za léčbu v cizině se opakovaně přimlouvali němečtí odborníci, avšak bez výsledku.

Fotogalerie

Dva světy. Policejní těžkooděnec a protivládní demonstrant v lyžařské přilbě.
Protivládní demonstranti s národní vlajkou na Náměstí nezávislosti v centru...
Muž ukazuje prázdnou nábojnici vystřelenou při tvrdých střetech povstalců s...
Muž nese další pneumatiky na barikády.

Dokud byla totiž Tymošenková vězněná, zakazoval jí léčení v cizině zákon. Na půdě parlamentu jeho revizi sice už na podzim pod tlakem EU připravovala část poslanců, většinou ve sněmovně ovšem v té době disponovala vládnoucí Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče. Zákon umožňující léčbu vězňů v cizině tak nikdy schválen nebyl.

Expremiérka vyšla na svobodu až díky víkendovému maratonu zákonů kvapně přijatých ukrajinským parlamentem. Ten mimo jiné schválil propuštění Tymošenkové na svobodu s okamžitou platností bez nutnosti prezidentské podpisu.

Na léčení do Německa pozvala opoziční lídryni v telefonickém rozhovoru kancléřka Angela Merkelová. Na berlínskou kliniku Charité nastoupí hned poté, co se začátkem března v irském Dublinu zúčastní dvoudenního sjezdu Evropské lidové strany, nejsilnější frakce Evropského parlamentu.

Šéf berlínské kliniky, neurolog Max Einhäupl za Tymošenkvoou opakovaně jezdil do Charkova. Loni na podzim v rozhovoru pro německý odborný list Ärzte Zeitung prohlásil, že jedinou šancí Tymošenkové na uzdravení je operace.

Julija Tymošenková krátce po svém propuštění na svobodu:

22. února 2014

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue