Během putování po vaší obrazovce urazí kurzor asi sto kilometrů ročně (o něco méně, pokud hojně využíváte kolečko). Ale napadlo vás někdy, proč základní kurzor myši vypadá tak, jak vypadá?
Právě touto otázkou se zabývají zvědaví programátoři na specializovaném fóru StackExchange.
První kurzor byl jen tečka na obrazovce
Vysvětlení je několik a přestože jsou zajímavá, ne všechna jsou podpořena věrohodnými prameny. Jisté je, že kurzor myši přímo souvisí s vynálezem myši. Odpověď tedy musí začínat u výzkumníka Douglese Englebarta (Stanfordovo výzkumné středisko) a jeho slavné laboratoře zabývající se rozšířením lidského mozku a lidského intelektu.
První prezentace počítačové myši:
Během své slavné prezentace (dodnes přezdívané "matka všech předváděček") představil Douglas Englebart během jedné hodiny nejen myš, ale také spolupráci na jednom dokumentu na dálku nebo videokonference. V roce 1968 to bylo více než vizionářské. Jeho kurzor se po obrazovce nicméně pohyboval pouze coby jednoduchá čárka trčící vzhůru.
Douglas Engelbart předvedl v roce 1968 práci se seznamem položek. Dnes to není nic revolučního, ale v době děrných štítků byla okamžitá úprava textu nebo přetahování položek myší revoluce.
První počítačová myš Douglese Engelbarta - její replika je vystavena v Muzeu počítačové historie v Kalifornii
Ostrá špička ze čtverečků
Vývoj myši převzala skupina ve vývojových laboratořích Xerox PARC. Právě zde si také myši všiml Steve Jobs a udělal z ní (a z grafického uživatelského prostředí jako takového) svůj hlavní obchodní artikl u počítačů Apple.
Xerox PARC, Jobs a AppleO osudu laboratoře Xerox PARC pojednává i životopis Steva Jobse (naše recenze knihy zde). Podrobnosti týkající se vynálezu (a znovuvynálezu) myši si můžete přečíst v článku Creation Myth od Malcolma Gladwella. |
Rozlišení obrazovky prvních počítačů bylo velmi malé (mnohem menší, než u dnešních smartphonů). Třeba rozlišení počítače Macintosh 128K z roku 1984 činilo pouhých 512 × 342 pixelů. Mnoho ovládacích prvků tak sestávalo jen z několika obrazových bodů. Bylo tedy nutné, aby kurzor myši jednoznačně určil, na který pixel přesně míří, a přitom zbytečně nepřekážel.
Ale udělat ostrou šípku z monochromatických pixelů není úplně jednoduché. Zvláště při tak malém rozlišení. Aby kurzor zůstal malý a na obrazovce nezacláněl, rozhodli se jej programátoři naklonit o 22,5 stupně. Jedna hrana šipky je tak zcela svislá, což opět pomáhá při ostrém vykreslování.
Druhá hrana může být vodorovná, a hrany šipky tak svírají pravý úhel. Další (dnes používaná) varianta počítá s ostrým úhlem a kurzor je tedy úzký, osově symetrický podél osy shodné s "ocáskem" kurzoru. Výsledkem nakloněného kurzoru je i to, že je lépe vidět, aniž by na obrazovce zabíral více místa. Ukazuje to i dobový dokument z roku 1981.
Kurzor myší v dokumentu Xerox z roku 1981.
Zvyk je železná košile
Jedna z (neověřených) hypotéz mluví také o tom, že umístění ukazatele do levého horního rohu kurzoru mělo i programátorské výhody. "Protože špička kurzoru byla v bodě 0, 0, bylo jednodušší kurzor vykreslit na obrazovku." I při rychlosti tehdejších strojů je však dopočítání polohy zcela zanedbatelná operace, dohadují se ostatní programátoři. Nicméně i tak to mohlo jistou (spíše psychologickou) roli ve své době sehrát, protože to vypadalo jako "čisté" řešení.
I další hypotéza je spíše psychologická. "Zkuste prstem ukázat na něco na obrazovce, a podívejte se, jak to vypadá, " navrhuje Júlio Ribeiro, jeden z diskutujících. Fotkou dokládá, že u praváků skutečně kurzor myši sklonem připomíná ukazováček mířící na konkrétní místo na obrazovce. To samozřejmě může a nemusí být náhoda, případně dokonce mimoděčný důsledek toho, jakým způsobem tehdejší vývojáři přirozeně přemýšleli.
Jaký kurzor vyhovuje vám?Už dávno se kurzor myši v operačních systémech mění podle kontextu, a uživatelé si mohou zvolit vlastní sadu kurzorů. Možná si ještě pamatujete na celá CD plná vlastních přizpůsobení vzhledu operačního systému Windows, kde kromě tapet na plochu, zvuků a barevných schémat byly i sady roztodivných kurzorů pro ukazování, text i zaneprázdněný počítač. Zvláště poslední jmenovaný kurzor byl obvykle bezmála umělecký výtvor. Během častých záseků systému aspoň bylo na co se dívat. Přestože zlatá éra vlastních kurzorů myši už je dnes naštěstí minulostí, pořád stojí za to uvažovat o alternativách. Pokud například často hledáte prťavou šipku, můžete zkusit zvětšenou variantu kurzorů (standardně dodávanou s operačním systémem). |
Kdy myš doslouží?
Po roce 2000 se čím dál častěji mluví o náhradě myši. Steve Jobs i Bill Gates nebyli velkými příznivci tohoto polohovacího zařízení, ačkoli uznávali jeho nutnost. Gates snil o tabletovém počítači ovládaném perem (stylusem) a tento koncept také v roce 2000 představil. Stylus ostatně hojně používají profesionální grafici už od 80. let při práci s grafickými tablety. Do mainstreamu však ovládání perem nikdy neproniklo.
2010 - šéf Applu Steve Jobs představuje nový tablet iPad.
"Bůh dal uživatelům deset stylusů, nevím, k čemu by jim byl jedenáctý, " říkával s oblibou Steve Jobs. Podle něj mělo dotykové ovládání, i přes nedokonalou přesnost způsobenou velikostí lidských prstů, nesporné výhody. Dokázal to v roce 2007 při představení iPhonu ovládaného multidotykovým displejem a úspěch o tři roky později zopakoval s iPadem. Od té doby se ovládání prsty stále častěji prosazuje i na počítačích s operačními systémy Windows.
Dotykové ovládání tabletu s Windows 8 - rok 2012.
Nejnovější verze (Windows 8) je tomu vysloveně přizpůsobena, k radosti některých uživatelů a k nelibosti jiných. A Microsoft Surface se dokonce snaží kombinovat ovládání perem, myší i dotykem. Jak jsme již psali v loňské recenzi, je to dobrý nápad, ale ne vždy se to daří dotáhnout do použitelného konce. Myši a jejímu šikmému kurzoru proto zatím brzký odchod do křemíkového nebe nevěštíme.
