Ukrajina míří ke smíru, poslanci schválili propuštění Tymošenkové

  • 632
Představitelé ukrajinské opozice podepsali smírčí dohodu navrženou prezidentem Janukovyčem. Omezí pravomoci hlavy státu a předpokládá novou vládu i volby. Parlament poté schválil návrat k ústavě z roku 2004, amnestii pro zadržené a zákon umožňující osvobodit Juliji Tymošenkovou.

Dohodu s prezidentem Janukovyčem podepsali opoziční předáci Arsenij Jaceňuk, Vitalij Kličko a Oleh Ťahnybok ve dvě hodiny kyjevského času (15:00 SEČ). Rozhodnutí k ní přistoupit nejprve musela posvětit takzvaná Rada Majdanu (jiný název pro náměstí Nezávislosti pozn. red.) složená z širšího proudu opozičních představitelů. Po prvotním odporu a požadavcích na okamžitou rezignaci hlavy státu nakonec hnutí podepsání dohody odsouhlasilo.

Krize na Ukrajině

Ukrajinský prezident kompromisním návrhem zveřejněným v pátek po poledni ustoupil nátlaku masových protestů, které zemí zmítaly od konce listopadu. Souhlasil s předčasnými volbami hlavy státu a s návratem k ústavě z roku 2004.

Ten jen o hodinu později posvětil oficiálně ukrajinský parlament, když přijal zvláštní zákon, který platnost ústavy z roku 2004 obnovil. Spěšně přijal také bezpodmínečnou amnestii pro všechny zatčené při protestních akcích. Návrat k ústavnímu pořádku před deseti lety přinese razantní omezení pravomocí prezidenta ve prospěch parlamentu. Byl to jeden ze základních požadavků opozice.

Poslanci současně kvůli posledním násilnostem odhlasovali odvolání ministra vnitra Vitalije Zacharčenka.

Po podepsání dohody odešli policisté hlídající sídlo parlamentu:

O několik okamžiků později schválili zákon umožňující osvobodit vězněnou vůdkyni opozice, bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou. Parlament podle agentury ITAR-TASS hlasy 310 zákonodárců zrušil trestnost skutku, za který byla expremiérka odsouzena na sedm let do vězení. Soud v Kyjevě ji v říjnu 2011 uznal vinnou z překročení pravomoci a z podpisu nevýhodné smlouvy o dovozu ruského zemního plynu (více si o soudu přečtěte zde).

Matku musí pustit, věří dcera Tymošenkové

Dcera Tymošenkové Jevhenija věří, že její matka bude propuštěna. "Myslím, že příslušný zákon odhlasovala ústavní většina, a moje máma tak musí být propuštěna. A to během několika dní. Doufám, že veškerý tlak Evropské unie a ukrajinské opozice přiměje prezidenta Janukovyče, aby zákon podepsal. A aby se celá ta procedura odehrála rychle. Teď už není cesty zpět," uvedla pro MF DNES.

"Od schválení zákona jsem ještě s matkou nemluvila. Má pořád zakázané telefonování. A vlastně i všechno ostatní, " dodala Jevhenija Tymošenková.

Dále je na programu celková ústavní reforma, která upraví pravomoci prezidenta, vlády a parlamentu, a to nejpozději do září letošního roku. Janukovyč také v dohodě slíbil zformovat novou vládu. Jakkoli totiž poslední premiér Mykola Azarov na svůj post koncem ledna rezignoval, Ukrajinu i nadále vede část jeho ministrů. Prezident upřesnil, že hodlá vytvořit koaliční vládu národní jednoty. Signatáři dohody se k jejímu vytvoření zavázali do deseti dnů.

Janukovyč projednával s opozičními předáky utvoření nové vlády už dříve. Dokonce nabízel premiérský post jednomu z nich, Arseniji Jaceňukovi. Ten to však odmítl. Nabídka, že svůj post opustí předčasně, však z Janukovyčovy strany zazněla vůbec poprvé. 

Předčasné prezidentské volby se mají konat ihned po přijetí nové ústavy, nejpozději však do konce tohoto roku. Pokud by ovšem Janukovyč zamýšlel neopustit svůj post dřív než v prosinci, zkrátil by si tím své řádné volební období o pouhé měsíce. Mandát mu totiž regulérně vyprší v únoru 2015.

Volbě hlavy státu má předcházet přijetí nového volebního zákona a zformovaní nové státní volební komise.

Janukovyč vystoupil s návrhem smírčí dohody den poté, co v ulicích Kyjeva zemřely za jediný den desítky lidí. Některé odhady mluví dokonce až o stovce mrtvých jen během čtvrtka.

Fotogalerie

"V tyto tragické dny, kdy Ukrajina utrpěla těžké ztráty, kdy umírali lidé z obou stran barikád, pokládám za svůj dluh ve světle památky padlých oznámit: není nic důležitějšího, než je lidský život. Není takových kroků, které bychom my všichni společně nemohli udělat, abychom obnovili mír na Ukrajině," citoval server Ukrajinskaja pravda Janukovyčovo prohlášení k národu.

Nalézt kompromis se znesvářeným stranám nedařilo dlouhé týdny. Do dění na Ukrajině se opakovaně angažovali evropští, američtí i ruští diplomaté. Naposledy, ve čtvrtek večer a ještě v pátek ráno, vyjednávali s prezidentem Janukovyčem polský a německý ministr zahraničí. Ti se později účastnili také přímo rozhovorů Rady Majdanu, zdali na dohodu přistoupit, či nikoliv. Jejich podpis je na výsledném dokumentu pod kolonkou "potvrzují".

Oba ministři se také zúčastnili podpisové ceremonie, na rozdíl od ruského zmocněnce Vladimira Lukina, jehož rozřešením ukrajinské krize pověřil ruský prezident Vladimir Putin. 

Po čtvrt roce tak Ukrajině uzavřením smírčí dohody svitla naděje na konec nepokojů a krveprolití. Je však otázkou, zdali se lidé v ulicích budou smluveným kompromisem řídit. Na obou stranách barikád totiž stojí extremisté sledující pouličními potyčkami své vlastní cíle. Čtvrteční zprávy z Kyjeva hovoří o tom, že ani jedna ze stran při tom neváhala sáhnout po ostrých nábojích.

Dohodu vítá EU i Washington

Dohodu uvítali mimo jiné evropský prezident Herman Van Rompuy a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová či Bílý dům. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval EU, aby odsoudila "radikály" zodpovědné za násilí. Zmíněnou dohodu nepodepsal kvůli "otevřeným otázkám" ruský ombudsman Vladimir Lukin, kterého do Kyjeva jako zprostředkovatele jednání vyslal prezident Vladimir Putin.

Podle unijních diplomatů ovlivní dohoda podobu sankcí, které nyní Brusel připravuje. Washington, který zatím sankce nezavedl, oznámil, že bude naplňování kompromisní úmluvy bedlivě sledovat a v případě potřeby může omezení na Kyjev uvalit.

Opozice v noci odblokovala i tři pohraniční přechody s Polskem, sdělila novinářům mluvčí polské pohraniční stráže.

Na čem se strany dohodly (neoficiální překlad)

  1. Během 48 hodin po podpisu této dohody bude přijat, podepsán a zveřejněn zvláštní zákon, který obnoví funkčnost ukrajinské ústavy z roku 2004 s dosud přijatými změnami. Podepsaní prohlašují, že do deseti dnů pak hodlají vytvořit koalici a zformovat vládu národní jednoty.
  2. Ústavní reforma, která upravuje pravomoci prezidenta, vlády a parlamentu, bude zahájena bezodkladně a dokončena bude v září 2014.
  3. Prezidentské volby se uskuteční hned po přijetí nové ukrajinské ústavy, nejpozději ale v prosinci 2014. Bude schválen nový volební zákon a rovněž nově zformována ústřední volební komise na proporčním základě v souladu s pravidly OBSE a Benátské komise (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Evropské komise pro demokracii pomocí práva - pozn. red.).
  4. Na vyšetřování nedávných násilných činů budou společně dohlížet státní moc, opozice a Rada Evropy.
  5. Státní moc nevyhlásí výjimečný stav. Státní moc a opozice se zdrží násilných akcí.
  6. Nejvyšší rada (parlament) Ukrajiny schválí třetí zákon o amnestii, který se bude vztahovat na stejné přečiny, na něž se vztahoval zákon o amnestii z 16. ledna 2014.
  7. Obě strany vynaloží velké úsilí k normalizaci života ve městech a obcích tím, že uvolní správní a veřejné budovy a odblokují ulice a náměstí.
  8. Nezákonně držené zbraně budou předány orgánům ukrajinského ministerstva vnitra během 24 hodin od doby, kdy vstoupí v platnost výše zmíněný zvláštní zákon (článek 1 této smlouvy).
  9. Po této době budou veškeré případy nezákonného držení zbraní spadat pod příslušné ukrajinské zákony.
  10. Opoziční síly a mocenské orgány opustí linie konfrontace. Mocenské orgány budou využívat bezpečnostní složky výhradně pro fyzickou ochranu státních budov.
  11. Ministři zahraničí Francie, Německa a Polska a zvláštní představitel prezidenta Ruské federace vyzývají k okamžitému zastavení veškerého násilí a konfrontace.

Zdroj: ČTK

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video