Janukovyč přišel se smírčí dohodou, jež ho omezí. Opozice na ni kývla

  • 1314
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč ustoupil nátlaku opozice a potvrdil, že souhlasí s předčasnými volbami hlavy státu a s návratem k ústavě z roku 2004. Oznámil to ve svém oficiálním prohlášení. Část prezidentových pravomocí tak bude omezena ve prospěch parlamentu. Opozice s návrhem dohody souhlasí.

Ukrajinu čekají předčasné prezidentské volby, nová vláda a ústavní reforma, oznámil v pátek po poledni prezident Janukovyč. Jakkoli totiž poslední premiér Mykola Azarov na svůj post koncem ledna pod nátlakem masových opozičních protestů v ulicích rezignoval, Ukrajinu i nadále vede část jeho ministrů. Janukovyč upřesnil, že hodlá vytvořit koaliční vládu národní jednoty.

Krize na Ukrajině

"Prohlašuji, že uspořádám mimořádné prezidentské volby a zasadím se o návrat k ústavě z roku 2004 s přerozdělením pravomocí směrem k parlamentní republice," uvedl prezident v oficiálním prohlášení. "Zahájím rovněž proceduru formování vlády národního porozumění," uvedl.

"V tyto tragické dny, kdy Ukrajina utrpěla těžké ztráty, kdy umírali lidé z obou stran barikád, pokládám za svůj dluh ve světle památky padlých oznámit: není nic důležitějšího, než je lidský život. Není takových kroků, které bychom my všichni společně nemohli udělat, abychom obnovili mír na Ukrajině," citoval server Ukrajinskaja pravda Janukovyčovo prohlášení k národu.

Prezident k jednacímu stolu se zástupci opozice a EU znovu usedl ve čtvrtek večer poté, co během dne v ulicích Kyjeva zemřelo při potyčkách mezi opozičními demonstranty a vládními silami podle některých odhadů až sto lidí.

Přes prvotní nevoli některých proudů opozice byli nakonec její vůdci zmocněni dohodu s prezidentem podepsat. Tak jako doposud v čele opozice stojí trojice lídrů Arsenij Jaceňuk, Vitalij Kličko a Oleh Ťahnybok.

Stranou nich se však zformovala ještě takzvaná Rada Majdanu (jiný název pro náměstí Nezávislosti pozn. red.). Vůdce parlamentní frakce strany Vlast Arsenij Jaceňuk uvedl, že jakýkoli dokument musí schválit vedoucí představitelé demonstrantů v centru Kyjeva, než vstoupí v platnost. "Má-li existovat plán urovnání, musí projít Majdanem. Pak teprve vstoupí v platnost.," řekl novinářům.

Přímo s kyjevskými demonstranty ještě v pátek o dohodě jednali ministři zahraničí Německa a Polska. Právě oni spolu s jejich francouzským protějškem stáli u zrodu Janukovyčovy stávající nabídky. Po setkání s nimi nakonec Rada Majdanu zmocnila vůdce opozice uzavřít smlouvu s prezidentem.

Zdali se mají prezidentské volby uskutečnit opravdu až v prosinci, není zatím jasné. Zúčastněné strany konkrétní znění navrhované dohody zatím v oficiální rovině nekomentovaly. Pokud by ovšem Janukovyč zamýšlel neopustit svůj post dřív než v prosinci, zkrátil by si tím své řádné volební období o pouhé měsíce. Mandát mu totiž vyprší v únoru 2015.

Do čela pětačtyřicetimilionové země byl Janukovyč zvolen v únoru 2010. Jeho vítězství tehdy provázela řada námitek ze strany opozice, zejména její tehdejší vůdkyně a protikandidátky Julije Tymošenskové, která s Janukovyčem prezidentský duel prohrála v druhém kole o pouhá tři procenta. Mezinárodní pozorovatelé nicméně volby označili za regulérní a férové.

Dohoda má obsahovat změnu ústavy a nové volby

Informační vakuum kolem připravované dohody utnul jako první před polednem šéf parlamentní frakce Strany regionů Oleksandr Jefremov v rozhovoru pro agenturu Interfax-Ukrajina. Uvedl, že do 48 hodin od podpisu smlouvy mezi vládou a opozicí má být vypracován zákon, který by formálně umožnil změnu současného znění ústavy do podoby z roku 2004. To bude znamenat faktické omezení moci prezidenta ve prospěch parlamentu.

Fotogalerie

Dva světy. Policejní těžkooděnec a protivládní demonstrant v lyžařské přilbě.
Protivládní demonstranti s národní vlajkou na Náměstí nezávislosti v centru...
Muž ukazuje prázdnou nábojnici vystřelenou při tvrdých střetech povstalců s...
Muž nese další pneumatiky na barikády.

Jefremov rovněž uvedl, že samotné hlasování o ústavní reformě by se posléze mělo odehrát letos v září. Připravovaná dohoda by měla také obsahovat usnesení se na termínu parlamentních voleb na prosinec. Není tedy vyloučeno, že by Ukrajinci zároveň s hlavou státu hlasovali i o složení zastupitelů ve sněmovně.

Paralelně k vyjednáváním na nejvyšší úrovni mezi prezidentem, EU a opozicí se v parlamentu odehrávala další mimořádná schůze. Atmosféra ve sněmovně byla podle novinářů velmi napjatá. Řečníci se podle nich dokonce v jednu chvíli poprali.

Schůzi řídil šéf parlamentu Volodymyr Rybak. Nepotvrdily se tak spekulace, že zemi spěšně opustil tak, jako část politiků a majetných Ukrajinců (více o tom, jak narychlo opouštějí zemi, čtěte zde). V centru Kyjeva se také opět střílelo (aktuální vývoj na Majdanu najdete zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue