Ukrajina zažívá nejkrvavější den, v Kyjevě zemřely už desítky lidí

  • 2597
Kyjev se ve čtvrtek po krátkém příměří znovu proměnil v bojiště. Ranní střety podle místních médií nepřežilo až třicet lidí, dvanáct obětí je z řad policistů. Ukrajina tak zažívá nejkrvavější den od vyhlášení nezávislosti v roce 1991.

Výsledkem ranní vřavy, při níž demonstranti dobyli nová území včetně hotelu Ukrajina v centru města, je podle místních médií až třicet obětí. Další lidé bojují o život v nemocnicích nebo provizorně zbudovaných táborech demonstrantů. Jeden takový vytvořili v lobby zmiňovaného hotelu, na místě je řada zraněných.

Krize na Ukrajině

Od propuknutí nepokojů počátkem týdne zahynulo v kyjevských ulicích možná až 58 lidí, další mrtví jsou hlášeni z regionů. Obě znepřátelené strany se obviňují ze střelby ostrou municí, podle policie dokonce opoziční bojůvky používají k útokům na těžkooděnce otravné látky. Oběti jsou hlášeny z obou stran barikád, počty raněných jdou do stovek až tisíců. Naposledy se mluvilo o 1 500 zraněných.

Ve čtvrtek se demonstrantům podařilo zajmout několik policejních důstojníků, řada policistů údajně přeběhla do opozičního tábora dobrovolně. Centrum Kyjeva střeží odstřelovači, podle opozice se střílí i na mediky odnášející raněné.

"Situace v Kyjevu se velmi rychle mění," hlásí z nepokoji zmítané ukrajinské metropole reportérka Lidových novin Petra Procházková. "Vyprovokovat něco je teď strašně snadné, lidé jsou šíleně nervózní," vysvětluje. Přízemí hotelu, v němž bydlí, se změnilo v krvavý lazaret (více postřehů přímo z místa čtěte zde).

Domluvené příměří brzy zkrachovalo

V centru města vládne od rána panika, šíří se pověsti o nasazení ostré munice jak ze strany policie, tak radikálně laděné opozice. Střelba se ozývala i z budovy kyjevské konzervatoře, kterou v minulých dnech obsadila opozice. Její část prohlašuje, že násilí rozpoutali provokatéři placení vládní stranou.

Podle policie vyvolala ostré střety především radikální organizace Pravý sektor. Ta hned ráno označila příměří, na němž se dohodla opozice s prezidentem Viktorem Janukovyčem ve středu večer (více čtěte zde), za "falešné". Opozice během bojů získala zpět klíčové sektory kyjevského centra.

Záběry z metropole ukazují hustý černý dým stoupající ze zapálených pneumatik. Lidé budují nové a zpevňují stávající barikády, dobrovolníci plní lahve a plechovky a vyrábějí Molotovovy koktejly. Z megafonů na náměstí zaznívají pokyny a informace pro demonstrující. Řečník opakovaně vyzývá, aby demonstranti barikády nepřekračovali s poukazem na to, že za nimi je atakují odstřelovači.

Podívejte se na přímý přenos z Kyjeva:

Vláda se stáhla do bezpečí

Neklidná situace se přímo dotkla také kritizovaných politiků. Vládní čtvrť přiléhající k náměstí Nezávislosti policie spěšně evakuovala. Budovu parlamentu, kde měla ve čtvrtek pokračovat debata o ústavní reformě, poslanci opustili. Do země zamířili také ministři zahraničí Francie, Německa a Polska, schůzku s Janukovyčem však z bezpečnostních důvodů posunuli.

Fotogalerie

Dva světy. Policejní těžkooděnec a protivládní demonstrant v lyžařské přilbě.
Protivládní demonstranti s národní vlajkou na Náměstí nezávislosti v centru...
Muž ukazuje prázdnou nábojnici vystřelenou při tvrdých střetech povstalců s...
Muž nese další pneumatiky na barikády.

Tábor vládní Strany regionů ve čtvrtek opustil i starosta Kyjeva Volodymyr Makejenko, který odmítl převzít zodpovědnost za krveprolití v ulicích metropole. "Žádná moc nestojí za lidské oběti," vzkázal prezidentu Janukovyčovi. Občanům slíbil, že během čtvrtka opět zprovozní linky kyjevského metra, které tajná policie rozkázala uzavřít s odkazem na možnost teroristického útoku.

Ještě ráno přitom na hlavním kyjevském náměstí panoval relativní klid. Ve středu pozdě večer se ukrajinský prezident Viktor Janukovyč dohodl na dočasném příměří s opozicí. Policejní zásah, jehož se opozice obávala, se na náměstí Nezávislosti v noci neuskutečnil. Prezident rovněž odvolal z funkce náčelníka generálního štábu, uvedla prezidentská kancelář na svém webu.

Nepokoje a střety hlásí od čtvrtečního rána také řada ukrajinských regionů, zejména v centrální a severovýchodní části země. Zatímco ve Lvově pevně ovládaném opozicí panuje klid, ve městech Vinnycja, Sumy a Chmelnyckyj se demonstranti pokusili ovládnout správní budovy a narazili na tvrdý odpor bezpečnostních složek. Na polsko-ukrajinských hranicích skupiny opozičních aktivistů zablokovaly už tři hraniční přechody, napsal list Fokus.

Evropa volá po sankcích, Bílý dům násilnosti odsoudil

Americký prezident Barack Obama prohlásil, že by se Ukrajina měla vydat směrem k novým svobodným a demokratickým volbám, v nichž by Ukrajinci mohli svou vůli vyjádřit jinak než v pouličních demonstracích. Krize na Ukrajině podle něj není důsledkem obtíží ve vztazích mezi Ruskem a USA.

Obama již dříve varoval, že pokračující násilí může pro Ukrajinu znamenat důsledky v podobě amerických sankcí. Prvním opatřením, které Washington ve středu zavedl, byl zákaz vydávání amerických víz pro dvě desítky vysokých vládních představitelů a dalších lidí zodpovědných za násilnou reakci na protesty.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič v reakci na to ve čtvrtek varoval, že obdobné sankce připravované v Bruselu jsou nepatřičné a jen prohloubí nynější konfrontaci, za níž jsou podle něj odpovědní radikálové a extremisté podporovaní opozičními vůdci.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen prohlásil, že další střety mohou poškodit vztahy země s aliancí. Ukrajina sice neusiluje o členství v NATO, ale spolupracuje s aliancí v řadě oblastí a desítky vojáků se účastní například mise v Afghánistánu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue