Obama navrhl zvýšit minimální mzdu z nynějších 7,25 dolaru do roku 2016 na 10,10 dolaru (zhruba 200 korun) za hodinu na konci ledna, kdy vystoupil ve výročním projevu o stavu unie (více zde).
Na základě studie svého šéfa ekonomických poradců Alana Kruegera, kterou však řada ekonomů ostře kritizovala, Obama tvrdil, že zvýšení minimální mzdy nepovede k zániku pracovních míst. Většina standardních studií na toto téma přitom zjišťuje negativní vliv takového kroku na trh práce.
Rozpočtový úřad však v úterý odhadl, že plánovaný krok nezaměstnanost zvýší, i když zároveň vylepší příjmy víc než 16,5 milionu lidí a nad hranici chudoby by se tím dostalo 900 tisíc obyvatel. O plánu na postupné zvyšování minimální mzdy se nyní připravuje jednat americký Senát.
Pro Obamu a jeho demokraty je verdikt nezávislého úřadu další studenou sprchou z nečekaného směru. Nedávno úřad odhadl, že Obamova reforma zdravotnictví povede během deseti let kvůli snížení motivace k práci k úbytku počtu pracovních sil ve Spojených státech o 2,5 milionu.
O práci přijdou lidé bez kvalifikace a bez zkušeností
Zásah v podobě vynuceného zvýšení mezd, který má pomoci chudým, podle empirických studií zvyšuje nezaměstnanost zejména mezi mladými a nekvalifikovanými. Zdražení práce totiž sníží poptávku zaměstnavatelů po ní a vyřadí z trhu ty, jejichž práce nemá hodnotu minimální mzdy. Ti, kteří zvyšování minimální mzdy hájí, upozorňují, že musí jít o malé a postupné kroky.
Rozpočtový úřad ve studii z roku 2007 o minulém zvýšení minimální mzdy zjistil, že mnohem úspornějším prostředkem ke zlepšení životní úrovně chudých rodin než minimální mzda by bylo zvýšení mzdové subvence v podobě federálního daňového kreditu k vydělanému příjmu.
Zatímco tehdejší zvýšení minimální mzdy stálo 11 miliard dolarů, z čehož 1,6 miliardy dolarů dostaly chudé rodiny, zvýšení tohoto daňového kreditu by stálo jen 2,4 miliardy dolarů a nejchudší by z něj získali 1,4 miliardy dolarů, připomněl studii list Washington Post.
