Provází ji jediná záhada: proč se vůbec točila znovu, jestliže původní verzi nepředčila v žádném ohledu. Přitom Angelika ze 60. let zrovna nepatří k filmařským veledílům, nicméně ve svém žánru dobrodružné kostýmní romance se pohybovala s určitým šarmem, který její věrné kopii naprosto chybí.
Zápletka zůstala skoro doslova, kouzlo zmizelo. Hrabě má více jizev, leč méně sex-appealu, jeho milá vyzařuje asi tolik vášně jako modelka při focení prádla, smích diváků u lyrické milostné scény tvůrci sotva plánovali. Neobratná režie se týká i někdejší chlouby francouzských "rytíren", tedy šermu.
Nebohá Angelika posloužila pouze Česku, kde se natáčela, na oplátku dostala dabing, který jí dává ránu z milosti, a zdejší komparz, vycvičený v davech sedláků či žebráků ze skanzenových televizních pohádek. Nicméně natolik marný remake by nerozsvítili ani statisté s Oscarem.
