Víte, proč lidé dostávají mořskou nemoc? Ne? Nevadí, lékaři také ne. Přesněji řečeno si nejsou zcela jistí. Jen na základě dosavadních znalostí předpokládají, že vzniká v důsledku rozdílných informací, které náš mozek dostává z různých smyslů.
Zrak nám říká, že v klidu sedíme na místě, náš rovnovážný (vestibulární) systém ale hlásí, že se pohybujeme. Mozek na protichůdné údaje reaguje poplašně, zastaví řadu procesů (včetně trávení) a snaží nás nevolností upozornit, že něco je špatně.
Lidé mají několik možností, z nichž nespolehlivější je jednoduše nevyjíždět na moře. Pomáhají i některé medikamenty, dokonce údajně také psychoterapie, ale skutečně náchylní jedinci se prakticky nikdy problémů nedokážou zbavit.
Prototyp nazvaný Martini, na kterém firma Velodyne zkouší svůj aktivní systém stabilizaci paluby. Zepředu je dobře vidět, že systém není úplně jednoduchý.
Tak co s tím? Frima Velodyne zřejmě vyvinula systém, který by mohl pasažéry obtíží zbavil, alespoň dokud se nedostanou do opravdu velmi bouřlivých vod. Řešení už zkouší na dvou prototypech (jeden se jmenuje Martini údajně podle toho, že na jeho palubě si můžete dopřát stejnojmený drink bez obav, že ho vybryndáte). Nejde o žádné prostinké zařízení: tvoří ho vyvýšená paluba na několika nohách, která je celá podvěsená soupravou senzorů a motorů.
Mozkem celé operace je počítačový program, který přijímá prostorové údaje z gyroskopů a akcelerometrů na palubě. Po jejich vyhodnocení pak posílá počítač údaje elektromotorům v "nohách", na kterých stojí celá paluba. Motory neustále upravují jejich délku tak, aby se plocha nahoře příliš nenakláněla.
K tomu všemu patří ještě hydraulický systém, který se stará údajně především o to, aby se paluba nenakláněla v důsledku změn rozložení váhy na palubě - například v případě, že posádka přejde z jedné strany na druhou. Skutečné kouzlo netkví ale v mechanické části, ale v softwaru, jehož napsání bylo nejnáročnější, řekl serveru Popsci Steven Shonk z firmy Velodyne.
Výsledky jsou ovšem údajně uspokojivé. Reportér Popsci nebyl ze zkoušky dvakrát nadšený, protože otevřená paluba je velmi hlučná a počasí bylo nevlídné, ale jízda sama byla poměrně hladká. Loď se pohybovala po sanfranciské zátoce průměrnou rychlostí kolem 50 km/h a moře nebylo zcela klidné, přesto se mu nedělalo špatně a zdálo se mu, že by dokázal udržet například nápoj v běžné skleničce bez vylití. Na běžném člunu by to při této rychlosti bylo možné jen opravdu na zcela klidné hladině.
Systém pomáhá i proti mořské nemoci, i když samozřejmě máme zatím informace jen z druhé ruky. Jeden ze zaměstnanců, který na lodi už několikrát "krmil rybičky", prý zatím na servomotory a hydraulikou vyrovnávané palubě zatím potíže neměl.
Nejlépe je funkce systému vidět na videu, ale i na tomto snímku si můžeme všimnout, že plováky nejsou rovnoběžně s palubou a vyrovnávají nerovnosti na hladině.
Léčba mořské nemoci není hlavním cílem společnosti. Chce systém nabídnout v první řadě těm, kteří by ocenili pevnější půdu při operacích na moři. To mohou být záchranáři či drobné doprovodné a servisní lodě, jejichž posádky nakládají a vykládají nejrůznější náklady.
Nemusí se to zdát jako zajímavý trh, ale Velodyne není nezkušená firma. Je to malý výrobce špičkových zařízení v několika oborech. Poprvé firma prorazila ve výrobě zvukových systémů, je například naprostá špička ve výrobě subwooferů. Velký úspěch slavila i s dalším specializovaným zařízením, laserovým "radarem" LIDAR. Jde o zařízení pro vytváření detailního trojrozměrného obrazu pomocí měření odrazů laserového paprsku od okolních objektů. Používají ho třeba návrháři robotických aut k orientaci prostoru, ale třeba i archeologové k hledání zřícenin ve středoamerických džunglích.
