Torontská superstar. Starosta Rob Ford kupí lži a skandály

Starosta Toronta vypadá jako klon Iva Rittiga, ale je podstatně krevnatější. Milionář a bývalý hráč amerického fotbalu Rob Ford jde ze skandálu do skandálu, figurují v nich drogy, výhrůžky, alkohol a lži, média po něm jdou, ale pořád to nevzdává.
Mistr hroší kůže. Rob Ford je esencí zpupnosti.

Mistr hroší kůže. Rob Ford je esencí zpupnosti. | foto: Profimedia.cz

Taková bezvýznamná hloupost: teď ho zrovna chytili, jak přecházel, kde se nemá, a dostal pokutu. Ale snad všechny noviny v Kanadě z toho měly titulky. A spousta médií v cizině včetně Česka. Skoro se začíná naplňovat nadsazené tvrzení, že osudy Roba Forda jsou nejzajímavějším světovým příběhem dneška. A to je přitom jen starostou Toronta.

Ale tenhle muž si o pozornost vysloveně říká nekonečnou sérií skandálů, potíží a průšvihů, které vždy vehementně popře a nakonec se za ně omlouvá. Cokoliv chce udělat dobře, nějak obrátí sám proti sobě.

Když chce ušetřit městu peníze a sympaticky oznámí, že nebude jezdit služební limuzínou s řidičem, nýbrž vlastním autem a bude si šoférovat sám, brzy ho nachytají, jak si za jízdy čte a jak jindy ohrozí pasažéry tramvaje tak, že mu vynadá její řidič. Taky na něj praskne, že se při řízení posilňuje vodkou přímo z lahve. Kdyby však šlo jen o tohle.

Když chce bojkotovat novináře a zařídí si dvouhodinovou nedělní odpovědnu v televizní stanici, ukáže se po pár měsících, že ty zásadní otázky mu jako nahrávač telefonuje jeho blízký spolupracovník, který se o jeho hlavním odpůrci vyjadřuje slovy "ten fašista" nebo "ten komunista". Provalí se to proto, že hlas všichni poznají. Jen Rob Ford se dušuje, že o ničem neměl ani ponětí.

Rob Ford je jedna z nejbarvitějších postaviček, o níž se ve světových médiích píše, krevnatý chlapík, který pro panáka a drsné slovo nejde daleko. Skoro to vypadá, že když si večer uvědomí, že se od rána ještě s nikým nechytil, má pocit promarněného dne. Když se ho dotklo, co mu při jednání na radnici řekli diváci z galerie, vyrazil si to s nimi vyřídit ručně tak vehementně, až porazil jednu postarší radní.

19. listopadu 2013

Na internetu je k nalezení spousta videozáznamů, často mají název jako "jeho největší hity", kde je v hlavní roli. Na jednom komusi vyhrožuje smrtí, na jiném opilý tancuje, na dalším se zkroušeně "velmi, velmi, velmi" omlouvá za to, co provádí.

Ale věci nejsou tak černobílé, jak vypadají. I když se zdálo, že už nemůže spadnout hlouběji, měl pořád podporu více než čtyřiceti procent obyvatel víc než pětimilionového Toronta, což je číslo jako hrom. Co by za to dali politici, kteří nikdy neřekli sprosté slovo a dokonce ani neosahávali kolegyni, jako to prý udělal on.

Ale než se podíváme, jak je to možné, nejdřív zjistíme, kdo to vlastně Rob Ford je.

Hráč, který nehrál ani minutu

Něco, co je na české poměry skoro neuvěřitelné: na jeho adresu přistála všemožná obvinění, jedno však schází. Nikdy si nic neukradl.

Nepotřebuje to. Ford se totiž narodil, jak se říká v angličtině, se stříbrnou lžičkou v puse. Tatínek byl ztělesněním klasického amerického, v tomto případě ovšem kanadského, snu. Chlapec z velmi chudé rodiny, nejmladší z devíti dětí, který nikdy nepoznal otce, jenž náhle zemřel. Aby mohl pomáhat matce, ani nedokončil základní školu a bral jakoukoliv práci, která se namanula. Obvykle přes noc, protože to se platilo víc. Ráno dával matce peníze pod polštář. Byl však taky nadaný sportovec, výborný hráč amerického fotbalu a plavec, který jako první málem přeplaval jezero Ontario, což dělalo něco přes padesát kilometrů.

Právě plavání mu změnilo život. Přivydělával si jako plavčík a takhle poznal i svoji budoucí ženu, která mu pomohla se vyšvihnout. Udělal kariéru jako prodejce jedné firmy na obaly, ale v roce 1962 si založil vlastní podnik. Asi dobře věděl, proč. Vytvořil společnost, která záhy vydělávala miliony a dneska prodá obaly za sto milionů dolarů ročně. "Lze říct, že každá zabalená kuřecí prsíčka koupená v supermarketu nebo zabalený čistič toalet znamená příspěvek na účet rodiny Fordových," napsal časopis Toronto Life Magazine.

Rodina se přestěhovala do domu za Torontem, který připomínal ranč a měl padesátimetrový bazén a zahradu, kde se na garden party mohlo bavit tisíc lidí. Ale tohle prostředí nebylo pro čtyři děti Fordových zadarmo. "Musel jste makat, být dochvilný a nikdy nevypustit jediný den," řekl jednou Rob Ford. "U nás doma se toho moc nenaspalo."

Budoucí starosta Toronta byl doma nejmladší. Miloval americký fotbal a otec mu zařídil něco, co by většina amerických teenagerů považovala za možná větší slast než sex: mohl se v Americe zúčastnit dvou letních tréninkových kempů, které pro mladé talenty pořádaly Washington Redskins a tým univerzity Notre Dame.

Pak šel Rob na univerzitu, ale tam to bylo všelijaké. Když vstoupil do politiky, vrátilo se mu to, co tam tehdy neudělal, jako bumerang. Byl to klasický příklad jeho mlžení, lhaní a omlouvání.

Ford ve svém oficiálním životopise uvedl, že studoval politologii na univerzitě v Carletonu, kde navíc hrál za univerzitní tým Havranů fotbal. Bylo to pravda, ale jen napůl. Dokonce spíš tak na dvacet procent.

Když se novináři začali zajímat, jestli vůbec dostudoval, ukázalo se, že ne. Jeho mluvčí prohlásil, že mu scházely už jen dva kredity, ale odešel, "protože chtěl pomoci sestře, která zrovna procházela obtížným obdobím". Jenže se ukázalo, že Ford studoval jen rok a v týmu Havranů sice byl, ale neodehrál ani minutu, protože všechno proseděl na lavičce.

Tak se omluvil a vyhrál volby. Dneska by se dalo říct, že to je typické.

Politik, který dával lidem telefon

Po univerzitě byl v rodinné firmě a pak se dal na politiku. Byl radním, a když byl poprvé znovuzvolen, získal 80 procent hlasů. Podruhé 66 procent. To jsou snové výsledky. A když se rozhodl, že bude starostou, vyhrál také velmi přesvědčivě. Je docela zajímavé podívat se proč.

Toronto mělo stamilionové dluhy a on dával najevo, že ví, co s tím. Byly to recepty snadné jako televizní štrúdl za pět korun: je třeba osekat každému zastupiteli náklady na provoz jeho kanceláře o dvě stě tisíc ročně. Je jim třeba ořezat cestovné na různé konference. Je třeba jim přestat hradit členství v různých klubech. Je třeba jim sebrat volnou jízdenku na městskou dopravu. Těm, kdo mají služební auto nebo dokonce řidiče, je třeba obojí rovněž sebrat. "Miliony lidí jezdí do práce vlastním vozem a řídí si sami, tak proč by nemohli městští politici?" prohlásil.

Lidem dával své soukromé telefonní číslo, aby mu zavolali, kdykoliv budou s prací městských zaměstnanců nespokojení.

"Velmi se omlouvám, moc mě to mrzí, ale to víte, jsem pod tlakem."

Ufff. Rob Ford se jde opět přiznávat. Tentokrát ke kouření cracku.

Ford byl hrdinou města. Tedy aspoň pro jednu polovinu.

Taky jako jeden z mála odmítl hlasovat pro zvýšení daní z nemovitostí. Kromě toho nechtěl na provoz své kanceláře ani dolar, všechno platil ze svého platu. Sobě si nenechával nic: první rok dělal celý jeho plat jen deset dolarů, druhý čtyři dolary. A lidem se to líbilo.

Ale Ford to občas přeháněl. Když se projednávaly peníze na konstrukci ochranné bariéry u mostu prince Edwarda, jenž byl s pěti sty mrtvými v roce 2003 druhým nejčastějším místem sebevražd na světě (po Golden Gate Bridge v San Francisku), Ford prohlásil, že peníze by se měly raději "vydat na akci proti pedofilům, kteří jsou hlavní příčinou toho, že lidé skáčou z mostů".

Jindy řekl, že nechápe, proč by město mělo dávat peníze na boj proti AIDS, protože běžných lidí se to netýká. "Pokud nejste narkoman nebo homosexuál, AIDS vám pravděpodobně nehrozí," řekl. Když mu připomněli, že nemoc AIDS se právě šíří nejvíc mezi ženami, smetl je oslnivým argumentem, že "to znamená, ty ženy spí s bisexuály".

Ale v roce 2010 byl zvolen starostou. Brzy začal pomýšlet na to, že se stane kanadským premiérem. Nevypadalo to jen jako sen.

Jenže pak se to rozjelo.

Crack, amok a další drobnosti

Začínalo to drobnostmi. Bylo hezké, že se rozhodl, že ve volném čase bude pokračovat v trénování fotbalového klubu, jemuž se věnoval už dřív. Brzy se však ukázalo, že ten volný čas má i při zasedání městské rady, protože na trénink se přece musí.

Fotbal byl svatý. V době dopravní špičky vyčlenil dva městské autobusy, aby vezly jeho tým na zápas. Nebo rozesílal žádosti o sponzoring na starostenském hlavičkovém papíře, což už se dalo hodnotit jako zneužití funkce.

Pak začalo přituhovat. Opozice ho přistihla, jak si nechal opravit komunikace kolem ústředí rodinné firmy před oslavami půlstoletí jejího fungování.

Tohle však byl jen větříček, protože tajfun dorazil až potom.

Novináři najednou píší o tom, že existuje nahrávka, na níž starosta kouří crack. Ford tvrdí, že nic takového nemůže existovat, protože zkrátka nikdy nic takového nekouřil. Přibývá médií, která tvrdí, že nahrávku vlastní také. Ford se urputně brání a říká, že lžou. Celé se to táhne měsíce, až policie oznámí, že i ona má nahrávku a že odpovídá tomu, co se píše v novinách. A Ford řekne: "Ano, kouřil jsem to, v opileckém rauši."

Dva dny poté se objeví další video, jak starostu chytil amok, mává rukama a vyhrožuje, že kohosi zabije. Pro média i konsternované Kanaďany je to pastva. Něco takového u tak vysoce postaveného člověka ještě neviděli.

A Ford vrší chybu za chybou. Už měsíce vede s novináři válku, kterou nemůže vyhrát. Najednou na něj vyplouvají hříchy z minula. V roce 2012 byl při oslavách dne svatého Patrika na radnici pod obraz, pak dělal ostudu v blízké restauraci, nakonec se vrátil na radnici, kde srazil jednoho zaměstnance na zem a ostatním sprostě nadával.

Jindy ohmatával kolegyni, urážel lidi na hokeji. Obvinil jednoho novináře z pedofilie, aby se mu za nějaký čas omluvil. Přiznal, že si poslední dva roky kupoval drogy a potom ještě schytal obvinění, že jedné ženě nabízel, že jí provede orální sex. Proti tomu se ohradil způsobem, který by měl vstoupit do učebnic jako odstrašující příklad, jak se taková věc odvracet nemá.

Nejdřív je třeba podotknout, že pro to, co oné ženě údajně nabízel, existuje v angličtině sloveso jíst. A Ford do kamery řekl, že je to celé hloupost, protože je ženatý a doma toho má k jídlu dost. Dobrá odpověď do fotbalové kabiny, ale ne pro kamery, zvlášť od člověka, který zastává jeden z nejvyšších postů v Kanadě. Hned z toho byly velké titulky. A hned následovala další tisková konference s omluvou: "Promiňte, byl jsem pod tlakem."

Do toho svědectví o prostitutkách, které nechával vodit na mejdany na radnici a jimž sliboval místa. A zprávy, že řídil opilý. A zprávy, že jeho manželka a jindy tchyně volaly polici kvůli domácímu násilí. A fotka, na níž se objímá s členem gangu, který byl později zavražděn. A další a další věci.

Když se to takhle napíše, nevypadá to ještě tak hrozně. Ale tyhle eskapády se táhly měsíce a velmi často měly stejný scénář: obvinění, pak dlouhé zapírání ve stylu "ne, to absolutně není pravda", potom opatrné ustupování, které prováděli jeho lidé slovy "to je přehnané tvrzení, až takhle to nebylo" a nakonec veřejné omluvy v duchu: "Vše, co můžu říct, je, že jsem udělal chyby. Opravdu mě to mrzí. Jsem jen člověk a jsem ve velkém stresu."

Loni na podzim ho radní zbavili velké části jeho pravomocí a vyzvali k rezignaci. On kontroval s tím, že to celé přirovnal k okupaci Kuvajtu Saddámem Husajnem. Čili že tohle svým protivníkům vrátí. Letos budou volby.

"Naše rodina prošla vším možným, od vraždy přes drogy až po úspěch v podnikání," řekl Ford. "Nikdo mi už nemůže říct nic, co by mě šokovalo."

Autoři: ,
  • Nejčtenější

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Uzlování je sice stará škola, objasňuje ale současné krimi případy

23. března 2024

Zločinci zastírají svou totožnost, pracují v kuklách a s rukavicemi. Dopadeni však bývají kvůli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Říkali, že je to stydlivý kluk. Dívkám přitom ubližoval chladně a bez lítosti

23. března 2024

Premium Půlnoc už odbila. S posledním úderem zvonu přikryl měsíc, který ještě před chvílí ozařoval pustou...

Přesvědčí vaše svaly, že cvičí. Pilulka má simulovat účinky tělesné aktivity

22. března 2024

Má umět namluvit vašim svalům, že cvičíte. I když přitom budete sedět v křesle, ležet na gauči,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Umělá inteligence ladila piva. Podle degustátorů úspěšně

29. března 2024

Premium Vyškolili ji v ingrediencích, nechali ji studovat posudky z pivních testování profesionálů i...

Návykový obal. Dějiny bublinkové fólie začaly nepovedeným vynálezem

28. března 2024

Premium Její praskání nabízí neodolatelně svůdné uspokojení, především však způsobila obalovou revoluci....

Policie dopadla zloděje kočárku. Byl jsem opilý a nic si nepamatuji, tvrdí muž

18. března 2024  12:56,  aktualizováno  27.3 13:51

Pražští policisté ve středu 27. března zadrželi cizince, který v polovině ledna ukradl z chodby...

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...