"Už to není takové jako dřív. Romsky se nemluví tak, jak se mluvilo," říká Marta Podrazká, sociální pracovnice v obecně prospěšné společnosti Kocero z Českého Krumlova. Ani její děti neumí z romštiny víc než jen pár slov. "Když jsem byla malá já, tak se naši doma před námi bavili česky. Plynule cigánsky jsem se naučila až později," dodává sedmatřicetiletá Romka.
Právě děti mají s romštinou největší problémy. Nejpřesnější čísla přinesl šest let starý výzkum Semináře romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy provedený na necelé tisícovce žáků základních škol. Z něj vyplynulo, že jazyk ovládá dobře jen 30 procent dětí. Zhruba stejný počet neumí romštinu téměř vůbec.
Indoárijský jazyk s osmi pády se dostal i na WikipediiRomština patří mezi indoárijské jazyky. Narozdíl od češtiny má 8 pádů a 2 rody (chybí ten střední). Neexistuje celosvětově jednotný spisovný jazyk. Romové na našem území do 2. světové války mluvili českým dialektem. Ten však zanikl poté, co nacisté většinu jeho mluvčích zavraždili v koncentračních táborech. Nyní zhruba tři čtvrtiny Romů v Česku, kteří ovládají svůj jazyk, hovoří slovenským, zbytek maďarským nebo olašským dialektem. Romština pronikla i na Wikipedii. Zatím ale spíše jen v symbolické podobě. V romském jazyce je v encyklopedii v současnosti 545 článků, což je podobné množství jako u čerokézštiny nebo staroslověnštiny. Pro srovnání: na české Wikipedii je přibližně 288 tisíc článků. |
Dospělí Romové zatím používají svůj jazyk častěji. Spoluautor zmíněného výzkumu Pavel Kubaník odhaduje, že romštinu na aktivní úrovni umí minimálně 60 procent Romů nad 40 let. "Ti ještě vyrůstali v prostředí, kde se romština užívala mnohem živěji než dnes. Výsledky ale naznačují, že v budoucnu bude mluvčích romštiny ubývat," řekl iDNES.cz romista.
Podle něj se s podobným vývojem potýkají v Česku všechny jazyky menšin. V případě romštiny se na tom navíc výrazně podepsal asimilační tlak komunistického režimu. "Jeho představitelé považovali Romy za skupinu, kterou její specifika včetně jazyka brzdí v začlenění se do společnosti," uvádí šéfredaktor časopisu Romano džaniben.
Romové přijíždějící po 2. světové válce ze Slovenska chtěli pro své děti lepší budoucnost a dali na rady učitelů či sociálních pracovníků, že jejich potomci především potřebují umět česky. Obava, že užívání romštiny děti ve škole poškodí, podle Kubaníka přetrvává u mnoha lidí i dnes.
Část Romů mluví česky s prvky romštiny
Značná část Romů, především v sociálně vyloučených lokalitách, navíc mluví zvláštním jazykovým koktejlem, odborníky nazývaným jako romský etnolekt češtiny. Sice hovoří česky, ale řadu slov a dalších jazykových ingrediencí si přenáší z romštiny. Například dávají přízvuk na předposlední slabiku, nebo zkracují dlouhé samohlásky. A jelikož většina Romů v Česku pochází ze Slovenska, objevuje se v jejich řeči i vliv slovenštiny.
Romština podle sčítání lidu 2011V posledním sčítání lidu v roce 2011 romštinu jako mateřský jazyk uvedlo v Česku celkem 41 087 lidí. Z toho jako jedinou volbu ji zvolilo 4 919 osob, v kombinaci s češtinou 33 351 a společně se slovenštinou 2 100 lidí. Tyto údaje ale zřejmě neodrážejí skutečnou situaci. K romské národnosti se totiž při sčítání přihlásilo jen 5 135 lidí (s těmi, kteří uvedli romskou národnost v kombinaci s českou či slovenskou dohromady zhruba 13 tisíc). Počet Romů se přitom odhaduje na 200 tisíc. |
Podle Kubaníka to však není nutné vnímat jako neblahý trend, ale spíše přirozený vývoj. Romista navíc upozorňuje, že znalost češtiny se v každé další generaci Romů postupně zlepšuje. "Je navíc klidně možné, že Romové sami budou chtít mluvit "svou češtinou" a tuto verzi si budou automaticky předávat, podobně jako mnozí Češi a Moravané záměrně nemluví jen obecnou češtinou, ale také svým nářečím. Příkladem ze světa může být black english v USA," uvedl.
Zmiňované potíže s jazykem nemají olašští Romové, kteří tvoří 5 až 10 procent ze zhruba dvousettisícové romské komunity v Česku. Ti jsou oproti ostatním Romům uzavřenější, méně podlehli asimilaci a zachovali si vlastní zvyky a zákony. "Pro ně je romština stále hlavním jazykem vnitroskupinové komunikace a tedy jazykem, kterým jsou obklopeny a vychovávány i malé děti," vysvětluje Kubaník.
Romové píšou romsky na Facebooku i v esemeskách
Navzdory poklesu znalostí zůstává romština pro mnohé Romy součástí jejich identity a výrazem sounáležitosti. Někdy plní také funkci "tajného jazyka", kdy se používá, aby gádžové nerozuměli, o čem je řeč.
Na řadě míst v Česku se navíc snaží se současným stavem něco dělat. Například zmíněná českokrumlovská nezisková organizace na svém webu provozuje česko-romský slovník. V Opavě zase plánovali v komunitním centru zavést pro malé Romy doučování romštiny. "Zatím se to nepodařilo uskutečnit. Je to ale potřeba, protože je to jejich mateřský jazyk, který zapomínají. Kořeny je nutné udržovat," řekl iDNES.cz předseda místní obecně prospěšné společnosti Dživipen Marek Lévay.
Narozdíl od minulosti také Romové díky internetu a mobilům o něco více ve svém jazyce čtou a píšou. "Romština vždycky byla čistě jazykem mluvené komunikace. Nyní se ale například na Facebooku snaží psát romsky," uvádí Lukáš Houdek z nakladatelství romské literatury Kher. To zdarma vydává e-knihy, zejména beletrii vycházející z tradiční ústní lidové slovesnosti. Průměrně si podle Houdka jeden titul stáhne 1 500 lidí.
Romština je volitelným předmětem jen na třech školách
Romové jako jedna ze čtrnácti oficiálních národnostních menšin v Česku také mají právo na vzdělávání ve svém jazyce. Podle ministerstva školství ale pro to v žádné škole nebyly splněny podmínky. Výuka v cizím jazyce může probíhat v obcích, kde se k dané menšině hlásí alespoň 10 procent obyvatel. V konkrétní třídě mateřské školy pak musí být nejméně 8 dětí z příslušné minority, ve třídě základní školy alespoň 10 a na střední nejméně 12 žáků.
V posledních letech také existuje - před časem značně diskutovaná - možnost výuky romštiny jako volitelného předmětu (více čtěte zde). Pro jeho zřízení je sice potřeba jen sedm žáků, přesto se v celém Česku k 30. září 2013 romština učila pouze na třech školách. A to na středních odborných školách zejména v oborech sociální péče a sociální činnost, řekla iDNES.cz Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva.
Výuku romštiny na základních školách nyní zkouší testovat brněnské Muzeum romské kultury, které do loňského roku také pořádalo jazykové kurzy (větší zájem o ně ale byl mezi Neromy). Po pauze zaviněné výpadkem peněz od státu v nich chce podle ředitelky Jany Polákové od podzimu opět pokračovat.
Romština zněla loni na podzim netradičně i z úst jednoho z kandidátů do Sněmovny. S dvojjazyčnou kampaní objížděl za zelené Plzeňský kraj herec a aktivista David Tišer. "Reakce byly dobré. Když lidé slyšeli romštinu, tak byli mnohem přívětivější," říká rodilý mluvčí romského jazyka, který se češtinu naučil až ve škole. Také dnes se s rodinou a přáteli baví hlavně romsky, byť někteří prý umí už jen pár slov. "To můj pes slyší jen na romštinu. Povelům v češtině nerozumí."
