Za pouhý den obdržel Holst přes 1 500 e-mailů a SMS. "Přicházejí mi zprávy ve stylu: Jdu tě zastřelit," přiznal vědecký ředitel zoo s tím, že nevyhrožují jen jemu, ale i jeho rodině. Drsné reakce se objevují také na sociálních sítích: "Holste, doufám, že zemřeš krutou smrtí," napsal někdo na twitterový účet kodaňské zoo.
Zaznívají však i názory, které rozhodnutí vedoucího pracovníka brání. "Celý svět se zbláznil," napsal podle agentury AFP na svém twitterovém účtu dánský novinář Kristian Madsen. "Co si ti lidé představují? Že lvi jedí růžičkovou kapustu?"
Množství lidí se pak podivuje nad veřejnou hysterií, jakou utracení jednoho sudokopytníka vyvolalo: "Nejde mi do hlavy, jak lidé mohou takovým způsobem hysterčit nad žirafou, když na světě existují mnohem závažnější problémy jako rakovina, válka v Sýrii nebo Dánská lidová strana, která se staví proti imigrantům," napsala PR manažerka Dorte Dejbjerg Arensová.
Holst usmrcení žirafy od začátku hájil tím, že neměl na výběr a snažil se zamezit příbuzenskému křížení. "Žirafy jsou velmi plodné, a když vrhnou, musíte se rozhodnout a ponechat si jen ty, které mají dobré geny," řekl BBC Holst. Žirafí samec Marius měl tu smůlu, že jeho DNA už podle ošetřovatelů byla v chovu zoo dostatečně zastoupena (více čtěte zde).
Aktivisté nicméně namítají, že Holst mohl nebohého sudokopytníka věnovat jiné zoologické zahradě. Maria se chtěly ujmout minimálně dvě zoo: v Británii a v Nizozemsku. Nejmenovaný sponzor dokonce údajně nabídl půl milionu eur tomu, kdo by se o žirafu postaral. Kodaň ovšem všechny nabídky odmítla s názorem, že zoologické zahrady by měly držet místo pro žirafy s lepším genofondem. Nepomohla ani internetová petice, kterou podepsalo na 30 tisíc lidí.
Kritiku dánská zoo sklidila i za způsob utracení zvířete. Z usmrcení a následného porcování žirafy se totiž stalo divadlo, kterému přihlížely i děti.
