Ze jmenování profesorů se stala politika, je mi to líto, říká čekatelka

  9:57
Bioložka Renata Veselská je jednou z 85 docentek a docentů, kteří už měsíce čekají na jmenování profesorem. Stále netuší, kdy dekret dostanou a kdo jim jej předá. Prezident? Ministr školství? Šéf Senátu? Odbornice na molekulární biologii nádorů v rozhovoru pro iDNES.cz považuje nyní za lepší variantu, aby to místo hlavy státu byli rektoři.

Expertka na molekulární biologii a genetiku Renata Veselská z brněnské Masarykovy univerzity v Brně čeká společně s dalšími 84 docenty na jmenování profesorem. | foto: Archiv Renaty Veselské

Jak dlouho čekáte na jmenování profesorkou?
Vědecká rada Masarykovy univerzity schválila návrh na moje jmenování loni v říjnu. Nyní tedy čekám čtvrtý měsíc, což ale není nijak neobvyklé. V minulých letech jmenování probíhalo většinou dvakrát do roka, takže půlroční lhůty byly zcela běžné. Zásadní rozdíl je ovšem v tom, že kolegové dříve v takové situaci věděli, že budou jmenováni a kým.

S jakými pocity to sledujete? Nepřipadáte si tak trochu jako hračka, kterou si politici mezi sebou přehazují?
Tuto otázku dostávám nyní velmi často, ale mé pocity se příliš nemění. Převažuje bezmoc, protože i když jsem splnila vše, co zákon vyžaduje, najednou odborná kritéria nestačí a já nemohu nijak ovlivnit, co se bude dít dál. Druhým hlavním pocitem je rozčarování, že z procesu, který má být pozitivním potvrzením nejvyšší akademické kvalifikace, se najednou stal politický problém.

Kdo je podle vás viníkem této situace?
Takto položená otázka svádí ke snadné odpovědi, ale skutečnost je o dost složitější. Prezident Miloš Zeman v červnu veřejně deklaroval, že se chce pravomoci jmenování profesorů vzdát. Nicméně od té doby mu jediný návrh na jmenování profesora předložilo ministerstvo obrany a prezident tohoto profesora jmenoval. Bývalý ministr školství však odeslání návrhů na jmenování nových profesorů neustále oddaloval a na Hrad je předal až minulý týden. 

Renata Veselská (1968)

Působí jako docentka v Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a na Klinice dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno. Věnuje se problematice nádorů u dětí či etice biomedicínského výzkumu. Vyučuje kursy zaměřené na molekulární a buněčnou biologii a na bioetiku.

Pochybilo podle vás ministerstvo, když návrhy na jmenování odmítalo na Hrad poslat?
Nejsem právník, ale domnívám se, že nelze mluvit o pochybení, neboť stávající zákon neukládá žádné konkrétní lhůty, v nichž by měl ministr návrhy odeslat nebo prezident navržené jmenovat. Ministerstvo však v září uvádělo, že návrhy zatím předložit nemůže, protože se jich sešlo málo a aula v Karolinu by byla poloprázdná. A když byl konečně návrhů dostatek, najednou se objevila jiná vysvětlení, proč je zatím na Hrad neposílat.

Kdo by měl profesory jmenovat?
Pořád platí zákon o vysokých školách, který říká, že profesory jmenuje prezident. Osobně je mi líto, že by tato tradice, která trvá téměř sto let a v podstatě ji můžeme označit jako masarykovskou, měla skončit. Je ale zjevné, že ke změně dojít musí. Během posledních týdnů jsem tedy svůj poměrně konzervativní pohled na věc přehodnotila..  

Přikláníte se spíše k tomu, aby profesory jmenoval přímo rektor a titul by byl spjatý jen s konkrétní vysokou školu?
Je to varianta, která je obvyklá v anglosaských zemích a respektuje autonomii vysokých škol. Pokud je pokračování tradice jmenování profesorů prezidentem v naší zemi nadále nereálné, pak anglosaský model považuji v porovnání s vládní novelou za jednoznačně lepší řešení.

Začalo to Putnou, konec je zatím v nedohlednu

Jmenování profesorů se obvykle koná vždy na jaře a na podzim. Loni ale druhý termín neproběhl, protože ministerstvo školství neposlalo návrhy se jmény budoucích profesorů na Hrad. V současnosti jmenuje prezident profesory poté, co dostane od ministerstva návrhy vědeckých rad vysokých škol. Problémy začaly loni na jaře, kdy Miloš Zeman odmítal jmenovat Martina C. Putnu. V té době navrhl tehdejšímu ministrovi školství Petru Fialovi, že tuto pravomoc předá právě šéfovi tohoto resortu. Ministr mu vyhověl a nechal vypracovat novelu vysokoškolského zákona. Tu před třemi týdny schválila vláda, ale s úpravou, že profesory bude jmenovat ne ministr, ale předseda Senátu. Zástupci univerzit změnu ostře kritizují. Vadí jim, že ji s nimi nikdo neprojednal, spíše jsou pro zachování současného stavu. Otázka jmenování profesorů by se podle nich navíc neměla řešit v samostatné novele.

Ministerstvo po dlouhém otálení doručilo 22. ledna listiny na Hrad - a to celkem 85 návrhů, řekla iDNES.cz Bohumila Potočná z tiskového odboru resortu. Nový ministr Marcel Chládek v pátek při uvedení do úřadu uvedl, že o jmenování profesorů ve čtvrtek jednal s rektory ČVUT a Univerzity Karlovy. Ministr prosazuje variantu, aby profesory jmenoval předseda Senátu. Z novely však chce vypustit pasáž, podle které by šéf horní komory parlamentu měl možnost profesora nejmenovat.

Co vám na této novele, podle které má profesory jmenovat předseda Senátu, vadí (více o materiálu čtěte zde)?
Navrhovanou novelu považuji za problematickou ze dvou důvodů. Jedním z nich je samotný obsah novely, tedy pravomoc předsedy Senátu jmenovací řízení zastavit, protože tím se finální fáze hodnotícího procesu přesouvá mimo akademickou půdu. V nynější podobě je hodnotící proces třístupňový a má svá přesná pravidla. Prvním stupněm je hlasování jmenovací komise, ve které zasedají přední odborníci v daném oboru a posuzují vědecké i pedagogické kvality uchazeče. Ve druhém stupni uchazeče obdobně posuzuje vědecká rada fakulty a ve třetím vědecká rada univerzity. Pokud uchazeč úspěšně projde celým tímto hodnocením, na kterém se podílejí desítky akademiků, pak si nedovedu představit objektivní věcné důvody, na základě kterých by řízení měl zastavit předseda Senátu, ať už je jím kdokoliv. Druhým důvodem je samotný způsob vzniku této novely. Podle zákona o vysokých školách mělo být její znění nejprve projednáno s reprezentací vysokých škol, což je Česká konference rektorů a Rada vysokých škol. To se nestalo.  

Jaký vliv má čekání na jmenování profesorkou na váš plat?
O platech se v souvislosti s nejmenováním profesorů bohužel mluví klasicky na prvním místě, ale je to hodně zavádějící pohled. V akademické sféře člověk obvykle nepůsobí kvůli penězům, ale prostě proto, že ho jeho obor baví a akademické prostředí mu garantuje svobodu bádání a tvorby. Ale pokud by někoho přece jenom zajímal vliv na plat v konkrétních číslech, mzdové tabulky na Masarykově univerzitě jsou veřejně dostupné. Dočtete se v nich, že měsíční tarifní plat docenta je 26 000 a profesora 30 900 hrubého.

Jaké další konkrétní důsledky mají tyto průtahy na vaši práci?
Průtahy způsobují to, že všichni, kteří jsme splnili kvalifikační požadavky na jmenování profesorem, nadále zůstáváme docenty. Tím se samozřejmě zkreslují naše odborné životopisy, které dokládáme jako součást návrhů výzkumných projektů nebo materiálů pro akreditace. Nejde jen o to, kolik má ten který obor profesorů, ale je důležité i to, jaká je jejich věková struktura, v kolika letech ten který člověk profesuru získal. Pár týdnů nebo měsíců z tohoto hlediska nehraje roli. Pokud by průtahy měly být delší, už bych to vnímala jako závažný problém.

Nakolik se tato kauza u vás na fakultě sleduje?
Protože jsem jedním z čekajících, poměrně velmi často se k tomuto tématu stáčí hovor a kolegové se ptají, jak se situace vyvíjí. 

Pokud by se čekání dále protahovalo, zvažujete, že byste to nějak řešila? Například i ve spolupráci s ostatními.
V této chvíli je rozhodující, jak dopadne projednávání oné sporné novely zákona o vysokých školách, které je na programu příští schůze Sněmovny. Až podle výsledku má smysl uvažovat o tom, co dál.

Ministr školství Štys komentuje po jednání vlády novelu zákona (8. 1. 2014):

25. června 2013

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

Ukrajina bude mobilizovat méně vojáků, než se očekávalo, uvedl velitel Syrskyj

29. března 2024  14:08

Sledujeme online Ukrajinská armáda bude muset pro obranu před ruskou invazí mobilizovat méně vojáků, než se původně...

V Tádžikistánu zadrželi devět lidí v souvislosti s teroristickým útokem v Moskvě

29. března 2024  13:32

Tádžické bezpečnostní složky tento týden zadržely devět lidí, kteří podle nich mají vazby na...

OBRAZEM: Přes deset ukřižovaných, další zbičovaní. Filipínci si připomněli smrt Ježíše

29. března 2024  13:11

Více než deset hluboce věřících lidí se na Filipínách nechalo přibít na kříž, aby na Velký pátek...

KOMENTÁŘ: Smrtelné hříchy strany lidové aneb proč je KDU-ČSL na dně

29. března 2024

Premium KDU-ČSL je nejvíce „nemocným mužem“ vládní koalice, její podpora zamrzla kolem dvou procent. Proč...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...