Kramer vs. Kramerová, Sophiina volba, Železná lady. To jsou tři snímky, za něž Meryl Streepová svou oscarovou nominaci proměnila ve vítěznou sošku. Letos to nejspíše nevyjde, ale to vůbec neznamená, že by si za svůj výkon cenu nezasloužila. Naopak, ač ji v novince českých kin obklopují vesměs herecké osobnosti jako Julia Robertsová nebo Ewan McGregor, stačí, aby postava Streepové jenom zlehka nadzvedla obočí, a rázem je královnou hry.
Vlastně her, tedy míněno obrazně i doslova, neboť film Blízko od sebe vznikl podle jevištního dramatu, u nás uváděného pod názvem Srpen v zemi indiánů. Jeho autor Tracy Letts, jehož proslavil i Zabiják Joe, za ně dostal Pulitzerovu cenu.
Domácí válka
Soustředěný výbušný text je trochu a la Eugen O’Neill, trochu Tennessee Williams a trochu filmařský kolega obou divadelních autorů Thomas Vinterberg se svou Rodinnou oslavou - jen místo otcových šedesátin tady rodinu svede dohromady otcova sebevražda. A vdova při pohřební hostině vytáhne stavidla ohleduplnosti, takže se vyvalí proudy výčitek, urážek, dávných křivd, poťouchlostí, zákeřností, které smetou veškeré více či méně milosrdné lži, ale také vesměs křehké mosty mezi příbuznými.
Své divadelní zázemí film nezastírá, jen několik dialogů vynesl ven z prostor domu, ale omezený půdorys nevadí, jakmile se na scéně zjeví postava Streepové. Žena těžce nemocná, věčně pod prášky, bez paruky takřka děsivě mátožný symbol rozpadu osobnosti - ale přitom bytost stále jízlivě útočná, jako tonoucí, který se v beznaději rozhodl, že s sebou stáhne pod hladinu i ostatní.
Její jedovatost je zálibně pěstěná až k dokonalosti, zraňuje vždy s rozmyslem a citový výprodej startuje jako protiváhu dojímání, objímání, poplácávání, chlácholení a listování starými fotografiemi. "Je prima den na pravdu," vyhlásí začátek komorní války, která trapné pokusy o zdvořilou konverzaci rázem utne, počínaje posměšky vůči mladičké vegetariánce a konče dámskou rvačkou.
Nikdo není silnější
Ze slov prýští zloba, ale taky šibeniční humor, který filmu dodává na přitažlivosti a udržuje ho v divácky vstřícném rytmu. Kdykoli se peklo zdá na dosah, zazní třeba povel "Setři si ten tragickej výraz", čímž se uvolní napětí a pojmenuje absurdita situací. Tři dcery, jejich partneři a přátelé, všichni tu mají svá sóla, nicméně taktovku třímá v ruce neskutečná Streepová.
A když v jedné chvíli její hrdinka zdeptanému okolí sdělí, že "nikdo není silnější než já", dá se výrok vztáhnout i na herečku samu. Nikdo nemá na Meryl Streepovou.