Rozbor běžeckého stylu: jasná patařka. Při běhu sedí a máchá prádlo

Toto video je opravdu povedené. Jsou na něm demonstrovány snad všechny chyby, jichž se může běžec dopustit. Ale i pochvala je na místě, slečna si na nic nehraje a nechala se natočit přesně tak, jak běhá normálně. To je skvělé, protože pak mohou rady padnout na úrodnou půdu.

Základní běžecké postavení

Vyjdu z toho, co je dobře. A to je hlava, drží se rovně. Správně je ještě i trup, je zpříma, žádné prohnutí dopředu. Ale vše se láme v centru, v oblasti pánve. Střed těla je povolený, pánev je snížená a posunutá dozadu, noha došlapuje na patu.

Doporučuji vysunout pánev pěkně dopředu, taková poloha vám nedovolí si do běhu sednout ani vytrčovat nohu dopředu, což má pak za následek došlap na patu.

Dolní končetina

Kdyby dolní končetina nešla daleko před tělo a byla v ose s hlavou, nemám proti ní žádnou výhradu. Je pěkně propnutá, i kotník je uvolněný, takže při dopadu a odrazu je aktivní (pružný).

Výzva

Pokud nám pošlete třicetivteřinový záznam běhu (natočte se z profilu a v jednom záběru), objasníme vám, co děláte dobře a v čem chybujete. Posílejte na [e-mail], do předmětu napište STYL. Video budeme následně i s rozborem publikovat na Rungo.cz.

Běh není skákání, ale plynulý pohyb dopředu, jako by jel člověk na kole. Na videu je jasně vidět, jak jde hlava při každém došlapu dolů a s odrazem zase nahoru. Sice ne moc, protože dívka běží volně, ale při rychlejším běhu by byl pohyb hlavy nahoru a dolů výraznější. Při běhu však mají všechny síly působit dopředu, nahoru ani ťuk.

Chodidlo

Toho si všimne asi každý: nádherná pata. Dal bych zarámovat. Co s tím, jsem popsal výše, tedy předsadit pánev dopředu. Noha má být při došlapu pod tělem, aby hlava, trup, pánev a noha tvořily jednu přímku. Každopádně ale zachovat uvolněný kotník, na tom se dá stavět.

Ruce jako pradlena

Ruce nám krásně máchají prádlo, mávají před tělem a ne v ose běhu, jak mají. Tedy v ramenním kloubu nahoru a dolů, základní postavení ruky je takové, že předloktí je rovnoběžné s povrchem, po němž běžíme, v lokti ruka svírá úhel 90 stupňů a zvedá se směrem k rameni, dolů pak klesá na úroveň kyčle. Tak dělá pohyb podél těla a ne před ním.

Ale na závěr pochvala. Opravdu se mi líbí uvolněný kotník a ten je pro běhání základ. Pokud jde o došlap na patu, vytrčenou nohu a posazení se do toho, tyto chyby zmizí ve chvíli, kdy bude pánev vytrčena dopředu, a tělo tak bude od hlavy až po patu v jedné ose. Lokty přitáhněte k tělu a pak s nimi pracujte, jako by v nich měl člověk hole.

Miloš Škorpil je zakladatelem serveru bezeckaskola.cz a čestným šéfredaktorem Rungo.cz