V roce 2006 strávila Věra Jourová měsíc ve vyšetřovací vazbě kvůli podezření, že během svého působení na ministerstvu přijala od starosty Budišova dvoumilionový úplatek za prosazení dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku.
Podezření nebylo prokázáno a Jourová požadovala náhradu 8,7 milionů korun i omluvu. Soud jí však kromě veřejné omluvy v médiích uznal právo pouze na 3,6 milionu korun odškodného.
Získala dva magisterské tituly ze studií na Právnické a Filosofické fakultě (obor teorie kultury) Univerzity Karlovy v Praze.
V Třebíči pracovala v období 1991-1994 jako zástupkyně ředitele Městského kulturního střediska a postarala se zde například o rozvoj židovské čtvrti, dnešní památky UNESCO.
Následně v letech 1995-2000 působila jako tajemnice zdejšího městského úřadu a jeho tisková mluvčí. Před příchodem na ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2003 vystřídala také funkce ve firmě DHV ČR nebo na Krajském úřadě Kraje Vysočina, kde řídila odbor regionálního rozvoje.
V období 2006-2013 byla jednatelkou a společnicí firmy PRIMAVERA CONSULTING s.r.o. Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 kandidovala jako lídryně za Kraj Vysočina a byla zvolena.
V lednu 2014 se stala za hnutí ANO 2011 ministryní pro místní rozvoj v Sobotkově vládě, dříve na tomto rezortu působila v roli náměstkyně. V říjnu téhož roku podala demisi s vyhlídkou na post eurokomisařky. Ze stejného důvodu tehdy rezignovala i na post 1. místopředsedkyně hnutí ANO 2011.
Věra Jourová je rozvedená a má dvě děti. Mezi její záliby patří koncerty, plavání nebo turistika.