Situace v ulicích Kyjeva připomíná válku. Demonstranti odpalují proti...

Situace v ulicích Kyjeva připomíná válku. Demonstranti odpalují proti policistům zábavní pyrotechniku. (23. ledna 2014) | foto: AP

OTÁZKY A ODPOVĚDI: O co se bojuje v ulicích Kyjeva

  • 123
Po dvou měsících se protesty na Ukrajině proměnily v pouliční válku demonstrantů s těžkooděnci, která si ve středu vyžádala první mrtvé. Země tak stojí na rozcestí: vláda se může pokusit protesty zcela potlačit a zavést režim podobný běloruské diktatuře. Přes zdánlivou bezvýchodnost je však dohoda stále možná.

Příležitost uklidnit situaci budou mít obě strany již zanedlouho. Šéf ukrajinské opoziční strany UDAR Vitalij Kličko dojednal příměří mezi radikálními demonstranty a těžkooděnci (více čtěte zde). Klid ve středu města má trvat po dobu jednání opozičních vůdců s prezidentem Viktorem Janukovyčem.

Otázkou nyní je, zda jednání mají naději na úspěch a zda jsou obě strany ochotné přistoupit na kompromis.

1. Znamená smrt demonstrantů nemožnost kompromisu?

Policie i vládní moc odmítají odpovědnost za smrt demonstrantů, kteří vesměs zahynuli po zásazích střelami z pistole, respektive zastaralého typu ostřelovací pušky (více čtěte zde). Je stále nejasné, kdo a proč střílel na demonstranty, kteří se účastnili bitek s pořádkovými jednotkami kolem ulice Hruševského.

Mohli to být jak tajní agenti zpravodajské služby, tak některý ze členů pořádkových jednotek, nebo se mohlo jednat i o akt provokatéra z tábora sil, které jsou na straně prezidenta Viktora Janukovyče a vlády jeho Strany regionů. Nejasnosti kolem smrti demonstrantů stále umožňují Janukovyčovi udělat ústupové kroky, byť je to nyní mnohem složitější než na konci minulého týdne nebo ještě v úterý.

2. Proč se týdny klidné protesty změnily v násilné?

Prvotní impulz mohla dát skupina policií či tajnou službou nasazených provokatérů, kteří dovedli několik tisíc demonstrantů do Hruševského ulice, kde narazili na policejní těžkooděnce. Po prvních bitkách a bezpříkladně tvrdém zásahu pořádkových jednotek však už násilné střety mezi skupinami mladých demonstrantů a policií začaly běžet samospádem. 

Jeden z protestujících v kyjevských ulicích. (22. ledna 2014)
Demonstranti zapálili v ulicích Kyjeva barikády z pneumatik. (23. ledna 2014)
Protestující v ulicích Kyjeva si postavili i provizorní prak, aby na policisty...

Se zvyšující se agresivitou radikálních demonstrantů vzrůstala i brutalita policie, která začala běžně používat gumové projektily, střílet ohlušující a slzné granáty nebo brutálně bít zadržené aktivisty a kopat do nich. O změně chování policie svědčí i tři desítky zraněných novinářů.

3. Co požaduje opozice a vede ještě stále protesty?

Opoziční vůdci Vitalij Kličko (UDAR), Arsenij Jaceňuk (Vlast) a Oleh Ťahnybok (Svoboda) po dvou měsících bezvýsledného tápání ztratili do značné míry kredit. "Musí se pokusit znovu získat iniciativu," říká ukrajinista Bohdan Kopčák, podle něhož se opozici situace v neděli vymkla zpod kontroly. Podle jeho názoru budou rozhodující příští hodiny či dny, v nichž buď opozice dokáže představit nějaký úspěch či jasný plán, nebo se vedení protestů ujmou radikálové.

4. Proč nemá opozice jasného vůdce?

Julija Tymošenková, která by se zřejmě této role mohla ujmout, je ve vězení. Vitalij Kličko, který je pro Západ jakýmsi přirozeným lídrem opozice, má malé politické zkušenosti a jeho strana UDAR je personálně velice slabá. Arsenij Jaceňuk, který zastupuje Tymošenkovou v čele její strany Vlast, nemá vůdčí schopnosti.

Vůdce opoziční strany ÚDER Vitalij Kličko mezi policejními těžkooděnci (9....

Oleh Ťahnybok a jeho strana Svoboda mají sice silnou podporu na národně orientovaném západě země, ale na východě jsou považováni za ultrapravici. Přesto vše směřuje k tomu, že se Kličko postaví do čela opozice.

5. Mění nyní přijaté zákony Ukrajinu v diktaturu?

Zákony a právní úpravy, na jejichž základě hrozí patnáctidenní vězení za pouhou účast na nepovolené demonstraci či až desetileté vězení za blokádu vládních budov, posunuly Ukrajinu k nedemokratickým režimům běloruského či ruského typu. Na druhé straně v zemi stále ještě existuje pluralitní demokracie i relativně svobodné sdělovací prostředky.

6. Co může dělat Západ na podporu udržení demokracie?

Spojené státy včera zavedly první sankce proti Ukrajině v podobě zákazu vydávání víz těm Ukrajincům, kteří se podíleli na násilném potlačování demonstrací. Jde spíše o demonstrativní krok, ale na řadu mohou přijít další. Evropská unie, která ještě v prosinci doufala, že Ukrajina s ní podepíše asociační dohody, zatím se sankcemi váhá.

7. Mohou protivládní protesty svrhnout Janukovyče?

Prezident Viktor Janukovyč má stále silnou podporu minimálně na východě Ukrajiny. Jím nedávno vyjednaný miliardový úvěr od Ruska zajistil zemi ekonomické přežití. Pravděpodobnější než odstoupení jeho samotného je demise vlády Mykoly Azarova.

Policie tvrdě zasáhla proti demonstrantům v Kyjevě. Na ulici zůstali mrtví:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video