Dakar byl bojem o přežití, říká Loprais. Sám musel močit do sedačky

  • 27
Už dopředu to slibovali pořadatelé a po dvou týdnech utrpení jim Aleš Loprais dal zapravdu: "Tohle byl nejtěžší Dakar, který jsem kdy jel." Zažil na něm čtyři dny, kdy nespal ani minutu i víc než 600 kilometrů dlouhé erzety, ve kterých nebyl čas zastavovat na záchod. "A tak jsem se poprvé na Dakaru vyčural do závodní sedačky," přiznává.

Může být Dakar ještě drsnější?
Pořadatelé ho budou držet na této úrovni, která je na hraně. Pro ně je ideální, aby půlka lidí nedojela, ale dál nepůjdou, protože by měli ztráty na životech. Už teď je to ale na hranici únosnosti. Porostou však finanční náklady, protože je čím dál víc lidí, kteří chtějí uspět. Třeba De Rooy si vozí vlastní doktory i kuchaře. A strýc Karel (šestinásobný vítěz) teď vzpomínal na svůj první Dakar, kde si ohřívali dvě konzervy a ve finále je smíchali dohromady, aby měli i třetí chuť.

Na druhou stranu letošní Dakar měl být návratem k jeho africkým začátkům.
Ale organizátoři šli do extrému, volili pro trasu ta nejtěžší místa. Dunová pole byla největší, která jsem kdy jel, a kdybych tam zůstal, tak by vás asistence odsud dostávala tři čtyři dny. Několik posádek muselo skončit, protože odpadly dehydratací nebo během opravy zkolaboval jeden z jejich členů.

Teplo byl nejtěžší soupeř?
Ano, vedro bylo enormní. V kabině jsme měli 80 stupňů. Líto mi bylo některých motorkářů, kteří nás prosili o vodu. Jenže my v autě petky nemáme, vodu máme v camelbaku. To pořadatelé podcenili, protože mělo na trati stát třeba deset aut, odkud by vodu rozdávali. Pro některé lidi se pak závod stal bojem o přežití a vy když jedete na výsledek, nemůžete pořád zastavovat a dělat samaritána.

Jak jste proti dehydrataci bojoval vy?
Vypil jsem denně deset litrů vody a osm našich energy drinků. Do camelbaku jsem si ještě přidával taurin, abych ve spojovacích úsecích neusnul, jak se to stalo před dvěma roky. Ve dne to funguje skvěle, ale v noci nespíte. Takže já jsem první čtyři noci nespal, žil jsem nonstop, pak jsem raději na den vysadil ty životabudiče. Ale bez toho bych Dakar nedal. Zkouškou pořadatelů jsme prošli, ale kolikrát jsem si říkal, že to nejsme schopni zvládnout.

Navíc se přidaly i dlouhé víc než 600kilometrové erzety.
V nich jsem se bál, jak budu řešit, když se mi bude chtít na malou, protože to auto hodně třepalo. A řekl jsem si: Můj kluk teď taky dělá do plínek (Loprais je čerstvý otec), a tak jsem se poprvé na Dakaru vyčural do závodní sedačky. Pomohlo to. Hlava je pak čistá, nepřemýšlíte nad tím, že vás něco tíží a můžete si ublížit. Byl jsem tam kvůli výsledky a ne, jestli budu mít žluté trenýrky.

Nakonec jste skončil v závodě šestý. Je to zklamání?
Pro mě je vždycky zklamání, když to není bedna. Už jsem na ní jednou stál, v Rusku na závodech jsem navíc porazil i Kamazy, takže nechci jít níž. Rychlost nám nechybí, Královna (jméno vozu) doslova letí, ale chybí nám konstanta. Na tom musíme zapracovat, musíme zvětšit zázemí, abychom těm nejlepším mohli konkurovat.

Na Dakaru 2014

Loprais na letošním Dakaru skončil v kategorii kamionů celkem šestý, vyhrál však dvě etapy ze třinácti. Celkem už na slavné rallye vyhrál sedm etap.

"Musíte se krmit těmi úspěchy v etapách a chlácholit se tím, že i účastníci za vámi mají problémy," řekl Loprais.

Kolik to bude stát?
Aby to mělo tah na branku, tak se pohybujeme v řádech milionů eur. Na rozšíření týmu by byl pomocný jeden milion eur, ale je to běh na dlouhou trať. Když se chceme pohybovat, tam kde chceme, tak to peníze prostě spolyká.

Před závodem se vám narodil syn Alex. Změnil jste se nějak za volantem?
Všichni kluci si ze mě dělali srandu, že zpomalím, když jsem táta. Mě to neskutečně štvalo. Jeden den, když jsme měli technický problém, tak si mě dobírali, že už mi to nejede. Další den, když jsem vyhrál, tak jsem kontroval: Tak co, mám pořídit ještě jednoho kluka. Ale chci říct, že je to především o vaší hlavě.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž