Kramářova vila je jen pro vyvolené. Hýří výstřednostmi ruské majitelky

  • 22
Provedli jsme přísnou inspekci ve vile manželů Kramářových, kam se může nastěhovat nový premiér. Tedy kdyby chtěl. Jenže Bohuslav Sobotka to v plánu nemá. Vila pamatuje éry, kdy tu přespávali kosmonaut Gagarin či Leonid Brežněv, taky se tu jednou přemnožili na zahradě králíci. Historek jsme posbírali víc.

Kdyby byla Naděžda Kramářová před stoletím v roli investorky umanutá, mohla zde na nejdůstojnějším místě, přímo v pracovně Karla Kramáře, stát toaleta. A byla by jediná v celé vile o dvaapadesáti místnostech. Pro architekta s tak iniciativním klientem na krku - svízelná chvíle.

"Pro tolik hostí jedno sociální zařízení? To je poněkud málo. Navíc v tomto místě neprochází kanalizační svody," napadlo prý tehdy kohosi. Což byl geniální argument, který na Naděždu, postrádající technické vzdělání, avšak chrlící nápady, mohl platit.

Kramářova vila

I tak si prosadila při stavbě vily manýrů dost, nejvíc u interiérových prvků. Tu byzantská mozaika či sloup, tu mramor, jinde reliéf námořního křižníku. Dnes by se hanlivě řeklo - podnikatelské baroko.

První projekt Kramářovy vily dokončil v létě 1911 architekt Friedrich Ohmann, avšak ještě další dva roky musel lavírovat mezi výstředními podněty paní domu a stavebníků.

"Profesor Ohmann byl nadšen plánem vily, jak jej nakreslila Naděžda Nikolajevna, a prohlásil, že by bylo hříchem nejmenší na tom měnit," prohlásil tehdy Naděždin manžel Karel Kramář.

Architekt Ohmann se jeho výroku nepříčil. Diplomat. Jak ale dnes víme, v soukromé korespondenci přiznal cosi ve smyslu, že "v jednání s paní Naděždou si připadá jako čerstvé těsto - měkký a tvárný".

Zřejmě to muselo být o nervy. Pozdější vilu ve Vysokém nad Jizerou i hrobku Kramářových na Olšanských hřbitovech už projektoval ruský architekt.

Z Ohmannova angažmá ve stavbě vily čeští politici šíleli, vždyť to byl Vídeňák, zatímco Kramář národovec! Což o to - Kramář by rád pověřil projektováním třeba přítele Jana Kotěru, ale ten po šestiměsíční zkušenosti z roku 1903 s milostivou paní při přípravách stavby krymského letního sídla Barbo nejevil o další spolupráci interes.

Pracovna je hlavní místností Kramářovy vily. Sedací souprava je měsíc stará, původní nábytek tu nenajdete.

Balanc na poslední šprušli

Majestátní pracovna o rozměrech dnešního bytu pro čtyřčlennou rodinu je tedy bez toalety. Rozhlížíme se po prostoru, kde si může dát premiér schůzku kdykoliv během dne a vyplatí se mu to, protože každá návštěva prý v tom okázalém prostoru zjihne a dostane se do defenzivy. Body pro premiéra.

Neustále tu jsou na konferenčním stolku připravené misky s čerstvými chipsy a oříšky - a že opravdu nejsou ztuchlé, doloží zdejší obětavý a pečlivý správce Dušan Zastávka tím, že před našima očima decentně ochutná.

Jak se Kramářovi seznámili

Mladočeský politik Karel Kramář poznal Naděždu, manželku cukrovinkového továrníka Abrikosova a matku čtyř dětí, v roce 1890. Tři roky poté Naděžda manžela a děti opustila a po rozvodu v roce 1900 se provdala za Kramáře. Zemřela v prosinci 1936, Kramář půlrok nato.

Jediná činnost, kterou při správě vily absolvuje nerad? Ukáže na prstenec světel těsně pod sedmiapůlmetrovým stropem: "Před ohlášenou návštěvou rozsvěcuju hodinu předem, abych měl čas vyměnit prasklou žárovku, to na štaflích balancuju na úplně poslední šprušličce a trochu se bojím."

Z původní výbavy pracovny je originál jen dřevěné ostění. A parkety. Masivní béžové sedačky přivezli teprve před měsícem, hodí se sem dle architekta víc než předešlé látkové. Ani obsah knihovny, Ottův slovník a encyklopedie Britannica, Kramářovu éru nepamatuje.

Ani starožitný telefon se sluchátkem vznosně uloženým na vidlici. "Je plně funkční," upozorní nás průvodce vilou Petr Musil.

Nevěříme. Zvedneme sluchátko, a opravdu slyšíme vyzváněcí tón. Cynika zprvu napadne objednat si přes něj pizzu, stačilo by vytočit nulu a pak číslo, ale ovládneme se, nebylo by to slušné.

Navíc na nás z portrétu v čele shlíží sama paní Naděžda, nedávná zápůjčka z Národního muzea. Mohlo by ji to pohoršit. A volal z toho telefonu už někdy premiér? "Ne." V rohu knihovny nachystaná krabička s hygienickými kapesníky - to je iniciativa paní správcové.

Z funkčního aparátu v pracovně se dovoláte i na mobil.

Šatna je obložená původními kachlíky, výroba: Šamotka, Rakovník.

Žádné zlato, nýbrž Baumax

Nejvíc se těším na premiérský byt - čtyři místnosti upravené koncem devadesátých let pro rodinu předsedy vlády. Jsme však zklamáni, vstup je nám dnes na příkaz vládní kanceláře odepřen. Smí se sem výjimečně. Před deseti lety jsem tu ale na reportáži byl, a jelikož se prý nic nezměnilo, zde je popis. Dnešní malou osobní frustraci na vás jízlivě přenesu:

Stísněná ložnice, kam se sotva vejde dvojlůžko. Prázdný dětský pokojík, maličká koupelna nepřevyšuje panelákový standard. Důstojněji působí společenská místnost s křišťálovým lustrem, ale bezradně pustá kuchyně s linkou v italskému designu poplatnou rané éře kapitalismu (s vestavěnou elektrickou troubou, myčkou, lednicí a mikrovlnkou) dojem zhatí. Bilance: dvě bídné hvězdy z pěti.

Vznik Kramářovy vily

V roce 1911 koupil na místě bašty sv. Tomáše (Bašta XIX) stavební pozemek politik Karel Kramář, pozdější první předseda vlády Československé republiky. Na místě nechal postavit dům pro svou manželku, Rusku Naděždu Nikolajevnu. Při koupi pozemku se musel Kramář zavázat, že na místě vyroste pouze jednopatrová budova, s průčelím obráceným k Vltavě, která bude navržena tak, aby nenarušovala vzhled panoramatu Pražského hradu.

Zdroj: Wikipedia

"Když tu byla jednou prohlídka pro veřejnost, lidé byli zaskočení, jak je to skromné," líčí správce Zastávka. "Čekali asi pozlacené kohoutky. Když se teď rozbila páková baterie, půjdu ji koupit do Baumaxu. Samozřejmě ne tu nejlevnější, ale ani luxusní. Obyčejnou."

Bydlení v Kramářovce nevábí, chybí tu silné pouto typu sídla britských premiérů v Downing Street. Přebýval tu premiér Zeman s rodinou. Malá Kačenka nikdy nic nerozbila, bylo to klidné dítě, ujišťují pamětníci. Nastěhoval se sem ještě premiér Špidla, ale všichni následovníci měli v Praze byt, tak co by je sem táhlo? Jak nám potvrdil mluvčí ČSSD, stěhovat se sem nechce ani Bohuslav Sobotka.

Do protějšího křídla šlápnout smíme. Hudební salonek: stávalo tu piano, na něž v srpnu 1999, při rozlučce před odletem na transplantaci kostní dřeně v USA, hrál Josef Lux čtyřruč s Milošem Zemanem. Ano, potvrzeno, Miloš Zeman umí zabrnkat na klavír.

Dnešní mobiliář pochází z kolodějského zámku, který musel Úřad vlády vyklidit po restituci. Lustr je další soupeř pana správce Zastávky. "Tady měním některou ze žárovek tak jednou týdně, ty jsou citlivější."

Vila byla po dostavbě zařízena moderně: horkovzdušné topení či odsávání prachu. To je, co? Mementem po centrálním vysávání je šroubovací uzávěr na zdi ve velké jídelně.

Vybavení premiérského bytu pro předsedu vlády
Vybavení premiérského bytu pro předsedu vlády

Vybavení premiérského bytu pro předsedu vlády

Ruský medvěd

Kramářova vila je jednopatrová, tak zněla kdysi podmínka magistrátních úředníků, a protože na půdě je pusto, zbývá sejít do přízemí: projdeme šatnou obloženou původními kachlíky, výroba: Šamotka, Rakovník.

Sestoupíme pár schodů do kulečníkového sálu. Tma, tíseň. Tady by se popravovalo, bleskne vám hlavou, běžně se tu konají tiskovky a Zuzana Paroubková tu před volbami v červnu 2006 (a rok před odchodem manžela k milence) předčítala novinářům: "Znám Jirku tak dobře jako nikdo jiný..." A tak dále.

Z koutů u stropu tomu přihlížely i dřevěné reliéfy sov, znázorňující moudrost Karla Kramáře, a lovecké trofeje. Hlupák se pod nimi pousměje, jak jsou ty pahýlky titěrné, některé nepřesáhnou velikost kocouřích špičáků, ale protřelý nimrod by vás zpražil, že právě to je trofej velmi ceněná.

Kulečníkový sál. Zde se běžně konají tiskové konference.

Místnosti se přezdívá ruská vinárna, případně kino, za totality se tu promítaly filmy během vládních školení. A ani přilehlé místnosti vás neoslní: jsou tu seskládaná křesílka, dříve místnosti sloužily jako pokoje pro doprovod zahraničních delegací. Tak rychle na vzduch.

Pan správce otevírá dveře. Na fasádě další důkazy, jak ředitelka všeho, paní Naděžda, svého muže kdysi ctila: ruský medvěd a český lev a monogramy KK a NK vyjadřující, že Karel Kramář provede národ rozbouřenou dobou. Což se však, jak z historie víme, moc nenaplnilo, neboť byl sice prvním československým předsedou vlády, ale jen do obecních voleb v červenci 1919, kdy národní demokraté prohráli. Pak už nikdy neměl zásadní vliv.

Tenisový kurt. Tady odehrál pár klíčových fiftýnů premiér Václav Klaus, po něm i Josef Tošovský.

Parkovou zahradu založil architekt František Thomayer roku 1898 a Naděžda tu pak nejvíc obdivovala růže.

Zákeřní slepci

Zpozorníme u tenisového kurtu, tady odehrál pár klíčových fiftýnů premiér Václav Klaus, po něm i Josef Tošovský. Nyní by případné hráče u sporných míčů neuklidnilo ani jestřábí oko, povrch lehce zkrabatěl a hra by byla spíš ke zlosti.

Kramářovi odpočívali jinak - na carský způsob, řezáním dřeva. Kramář měl jako krkonošský horal ke dřevu vztah.

Vydáme se ještě na krátkou procházku po parkové zahradě. Tu založil architekt František Thomayer s velkým předstihem už roku 1898 a Naděžda tu pak nejvíc obdivovala růže. Tušíte správně, radila i zahradníkům: nakupovala semena, dopodrobna rozepisovala, jak se mají její stromy zalévat a co přesadit.

Kramářova vila je jednopatrová, tak zněla kdysi podmínka magistrátních úředníků.

"Pobíhá nám tu asi kuna nebo lasice, vídáme ji v noci na kamerách," říká správce Zastávka. "A včera zajímavost: přes den jsem spatřil dva králíky." Pár, to nic není. Po válce za patronátu svazáků se tu divocí králíci dokonce přemnožili. V roce 1952 vila prošla obnovou, aby začala sloužit státním návštěvám jako důstojná noclehárna.

K vile náleží i dva menší objekty u brány: v jednom bdí policisté z ochranné služby, v druhém bydlí rodina správcových.

Z ochozu shlížíme na Prahu, pod námi jsou komíny Strakovy akademie. Ty kdysi čílily Karla Kramáře, který si stěžoval na jejich dým. Ještě víc ho štval kouř z komínů Klárova ústavu slepců, který topil místo koksem levnějším hnědým uhlím. Po zásahu magistrátu pak přišla náprava.

Pohled na Kramářovu vilu nad Strakovou akademií

Překvapení: na centrum města je tu až tíživé ticho. "Zlatá klec," usmívá se pan správce, jenž si vůbec na nic nestěžuje a pracuje tu velmi rád. Ploty působí bezpečně, ale přesto se zeptáme: už se sem někdo pokoušel vloupat?

"Jen jednou, když byl na pláni koncert Michaela Jacksona, nějaký zoufalec chtěl plot přelézt, od té doby je to zabezpečené ještě líp," praví správce Zastávka.

Jinak tu neruší klid vůbec nic. Snad jenom občasní nešťastníci, kteří si Kramářovu vilu popletou s nedalekým Hanavským pavilonem a přesvědčují pak policejní ochranku, že tady dnes večer určitě mají zamluvenou rezervaci na večeři.