Sobotka nemá jisté, že Zeman jmenuje všechny navržené ministry

  • 194
Budoucí premiér Bohuslav Sobotka přivezl prezidentovi Miloši Zemanovi na Hrad originál koaliční smlouvy mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Už ví, že premiérem bude jmenován příští týden v pátek 17. ledna a že vláda by podle Zemanova příslibu měla být jmenována do konce ledna. Který z kandidátů do vlády u Zemana projde, ale Sobotka jistotu nemá.

K některým navrženým jménům, například k Janu Mládkovi či Milanu Chovancovi, má Zeman výhrady. "Snažil jsem se pana prezidenta přesvědčit, že ty výhrady neznemožňují, aby se stali ministry," řekl Sobotka po schůzce, která trvala zhruba hodinu a půl. Žádné změny na seznamu dělat nehodlá.

Jisté je, že nová vláda bude jmenována až poté, kdy projde ve Sněmovně v prvním čtení návrh služebního zákona. Zeman zopakoval, že tato podmínka, kterou stanovil už dříve pro to, aby mohl být šéf ANO Andrej Babiš jmenován ministrem financí, stále platí. Kvůli služebnímu zákonu a několika dalším normám požádá nová koalice o mimořádnou schůzi Sněmovny, která by začala právě 21. ledna.

Dobu mezi tím, než bude Sobotka jmenován premiérem, a jmenováním celé vlády chce prezident využít k diskusi o jednotlivých nominacích do vlády a k setkání s navrženými kandidáty.

Můžu některá navržená jména odmítnout, tvrdí Zeman...

Zeman totiž s odkazem některé interpretace ústavy, konkrétně na komentář k ní z roku 1997 a na stanovisko Ústavu státu a práva z loňského roku, zastává názor, že prezident nemusí přijmout každého kandidáta, kterého mu premiér přinese. Nemůže přitom navrhnout kandidáta vlastního, ale smí chtít od předsedy vlády jiného.

"Prezident členy vlády nemůže jmenovat libovolně, nýbrž jen na návrh předsedy vlády. Návrhem předsedy vlády je vázán potud, že nemůže členem vlády jmenovat někoho, koho by předseda vlády nenavrhl. Není vázán tak, že by musel jmenovat kohokoliv předseda vlády navrhne," píše se ve stanovisku, které Zemanovi loni v prosinci poskytl ředitel Ústavu státu a práva Jan Bárta. Sobotka oponuje, že podle většiny ústavních právníků může prezident kandidáta odmítnout jen v případě vážných ústavních důvodů.

Zeman v této souvislosti v pátek kritizoval několik kandidátů koalice do vlády. Konkrétně Mládka z ČSSD, jehož chce Sobotka v čele ministerstva průmyslu, kvůli tomu, že v minulosti požádal o bezpečnostní prověrku Národní bezpečnostní úřad, ale nezískal ji. Dále místopředsedu ČSSD Chovance, jenž má vést podle sociální demokracie vnitro, za jeho rychlostudium na Západočeské univerzitě v Plzni.

Mládek reagoval, že svou žádost o prověrku sám dříve zastavil. Sobotka však po schůzce upřesnil, že Mládek prověrku původně skutečně nedostal, ale odvolal se. Žádost o prověření sám zastavil, když odcházel z veřejné funkce.

Chovanec argumentuje, že o jeho studiu se dlouho ví a že titul bakaláře ze Západočeské univerzity v Plzni nepoužívá. Stejně jako Mládka se i Chovance šéf ČSSD Sobotka zastal (více o Zemanových výhradách zde).

V pozadí Zemanovy kritiky Chovance však může být něco úplně jiného. Plzeňský hejtman se po uzavření volebních místnosti vypravil spolu s dalšími sociálními demokraty do Lán za Zemanem před pokusem části ČSSD svrhnout Sobotku. A zatímco Michal Hašek a jeho spojenci poradu se Zemanem zapírali, Chovanec se rychle v situaci v ČSSD zorientoval, přidal se na stranu Sobotky, potvrdil schůzku u Zemana a jako jediný z účastníků si podržel své funkce v ČSSD.

...argumeny prezidenta nejsou závažné, oponuje Sobotka

Sobotka Zemanovu snahu mluvit do toho, kdo bude ministrem, odmítl. Dobře ví, že by to znamenalo precedens do budoucna a posílení pozice hlavy státu, která by se tak vůči premiérům mohla chovat už vždy, kdyby to šéfové stran jednou připustili.

"Vítám fakt, že prezident republiky poprvé oznámil konkrétní termín, v němž hodlá na základě výsledku voleb a podepsání koaliční smlouvy jmenovat nového předsedu vlády," reagoval Sobotka. Výhrady prezidenta k několika členům vlády nepovažuje za závažné a důvodné.

"Argumenty, s nimiž prezident přišel ve svém dnešním veřejném vyjádření, nepokládám za tak závažné, aby vedly k úvahám o změně personálních nominací. Pokud jde o námitky týkající se Milana Chovance či Jana Mládka, nejde v žádném případě o informace nové, překvapivé či takové, které by nebyly veřejnosti a médiím známy již delší dobu," uvedl Sobotka.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue