Slovenský expremiér Ján Čarnogurský. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

O post slovenského prezidenta se utká celkem 15 kandidátů

  • 24
O půlnoci na pátek spadne klec. Kdo z ohlášených kandidátů na slovenského prezidenta neodevzdal nejméně patnáct tisíc podpisů, nebo podporu přinejmenším patnácky poslanců parlamentu, má smůlu a klání o post slovenského prezidenta se neúčastní. Kandidátů je nejvíc v historii, patnáct.

Už ve čtvrtek večer jich bylo víc než deset a možná ještě nějaká přibude. Slovenské podmínky kandidatury jsou výrazně měkčí než v Česku. Proto vedle kandidátů, kteří mají alespoň nějakou šanci na zvolení, jde do voleb i skoro desítka postav a postaviček, jež budou takříkajíc do počtu.

Některým z těch, kteří s kandidaturou váhali na poslední chvíli a přitom mají šanci na výhru ve volbách, zkomplikoval život předseda parlamentu Pavol Paška, který vyhlásil velmi brzký termín voleb.

První kolo bude už 15. března a případné druhé o dva týdny později. Kvůli tomu měl problém se sesbíráním požadovaných 15 tisíc podpisů herec a bývalý šéf slovenské diplomacie Milan Kňažko, jehož kandidaturu muselo svými podpisy zachraňovat patnáct opozičních poslanců.

"Termín vyhlášení voleb a tím i odevzdání peticí s podpisy pod kandidaturu měl jasný cíl - znemožnit kandidovat v těchto volbách. My chceme v kandidatuře pomoci," uvedl pro deník SME poslanec Ludovít Kaník, jeden z podepsaných pod Kňažkovou kandidaturou.

Robert Fico a ti druzí

Hlavním favoritem březnových je jednoznačně premiér a předseda vládnoucí strany Směr Robert Fico, jehož plakáty v minulých dnech zaplavily Slovensko. Přestože kandidaturu oznámil až těsně před Vánoci, se sbíráním podpisů se nemusel obtěžovat, jeho kandidaturu podpořilo všech víc než 80 poslanců Směru.

Podpora Fica se pohybuje mezi čtyřiceti až pětačtyřiceti procenty a za určitých podmínek by proto mohl teoreticky zvítězit už v prvním kole. O hlasy levicových voličů ho může připravit jen kandidát marginální Komunistické strany Slovenska Ján Jurišta, do roku 1999 velvyslanec v Argentině, který odevzdal 16 tisíc podpisů.

Na pravici je situace napjatější. Favoritem na pozici Ficova vyzyvatele je bývalý šéf parlamentu Pavol Hrušovský, který má podporu třech stran bývalé vládní koalice. Překvapit může teoreticky i Kňažko, který se při startu své kampaně razantně obul do Fica jako bývalého komunisty. Třetím vzadu je bývalý premiér Ján Čarnogurský a relevantní opoziční kandidáty doplňuje právník a poslanec Radoslav Procházka, jež je stejně jako Hrušovský a Čarnogurský z líhně Křesťansko demokratického hnutí.

Fico zavzpomínal ve volebním spotu na své katolické mládí:

Miliardář, Maďar i učitelka ruštiny

Další kandidáti jsou spíše do počtu. Větší šance se už dávají jen miliardáři a filantropovi Andreji Kiskovi, jež v některých průzkumech vyletěl až do pozice Ficova reálného konkurenta.

Ve volbách kandiduje ale známý kardiochirurg Viliam Fischer, který chce jako svoji prioritu řešit v prezidentském úřadě zdravotnictví. Ve volbách chce bojovat o post prezidenta i Jozef Šimko, primátor Rimavské Soboty, jehož Strana moderního Slovenska neznají téměř ani ti největší znalci slovenské politiky. Hlavou Slovenska se chce stát i slovenský Maďar, kandidát mimoparlamentní Strany maďarské koalice, Gyula Bárdos.

Dost podpisů se zřejmě podařilo sesbírat i ambiciózní učitelce ruštiny a příležitostné překladatelce, osmapadesátileté Ľubici Blaškové. Podle jediného průzkumu, který zaregistroval její existenci, by získala 0,8 procenta hlasů. Ta však nakonec svoji kandidaturu odvolala. "Slovensko není na prezidentku připravené," zdůvodnila své překvapivé rozhodnutí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue