Fico zavzpomínal na katolické mládí. Než se stal komunistou

  • 16
V předvolebním klipu, který byl zveřejněn i na síti YouTube, vzpomíná slovenský premiér a prezidentský kandidát Robert Fico na svoji katolickou výchovu. Uvádí, že v jeho rodině byli křesťanští misionáři a řádové sestry. V roce 1987, ve svých 22 letech, ale vstoupil do komunistické strany.

Slovenský premiér Robert Fico překvapil i mnohé své dlouholeté příznivce, když se v osobně laděném předvolebním šotu svěřil s tím, že pochází z věřící rodiny a mládí prožil jako aktivní katolík.

"Prošel jsem svatým křtem, svatým přijímáním, prošel jsem dokonce biřmováním. Kdybych si dnes měl udělat profil ve vztahu ke katolické církvi, možná bych vyšel lépe, než kterýkoli poslanec za Křesťanskodemokratické hnutí," říká Fico v předvolebním rozhovoru, který byl zveřejněn na webové stránce jeho strany Směr. "Ale nelituji, jsou to věci, ke kterým mám nadále velký respekt," dodává.

"Pocházím z rodiny, která byla velmi silně orientována katolicky. V rodině jsem měl kněze, kteří dokonce studovali v zahraničí a působili jako misionáři v různých zemích. Měl jsem tam i řádové sestry, které působily na významných pozicích," uvádí Fico, který se přitom během celé své více než 25 let trvající politické dráhy profiloval jako levicový politik a svých křesťanských a katolických kořenech se dosud nezmiňoval.

Komunista a pak levicový politik

Ve 22 letech se ale Fico stal členem KSČ, z níž pak společně s dalšími reformně naladěnými komunisty vytvořil Stranu demokratické levice (SDL), za kterou se pak v roce 1992 stal poprvé poslancem.

Také jím před patnácti lety založená strana Směr má světský, levicový a sociálně demokratický charakter. A zastává většinou ve světonázorových otázkách pozice, které neodpovídají postojům katolické církve, či jsou s nimi v příkrém rozporu - například liberální přístup k potratům. Na druhé straně však Směr odmítl uzákonit na Slovensku, jako v jedné z mála zemí Evropské unie, registrované partnerství.

Katolíci jako hlavní soupeř

Jak však připomíná slovenský deník Sme, Fico se na druhé straně vždy snažil vyhýbat sporům s katolickou církví. Za klipem a Ficovým rozvzpomenutím se na katolické kořeny však vidí listem oslovený sociolog Martin Slosiarik politický kalkul. "Fico se zaměřil na konzervativní voliče Směru, aby je ujistil, že je vhodným kandidátem na prezidenta. Zároveň může přebrat část voličů Jána Čarnogurského a Pavla Hrušovského, kteří jsou spojováni s křesťanskými hodnotami," připomněl sociolog dva nejvážnější Ficovy protikandidáty z katolického prostředí. Sme dodává, že dalším je i bývalý poslanec KDH Radoslav Procházka.

Je pravděpodobné, že se jeden ze tří jmenovaných katolických politiků stane Ficovým soupeřem v druhém kole prezidentských voleb, které se uskuteční na konci března. Ke katolictví se na Slovensku hlásí asi 70 procent obyvatelstva a především na slovenském venkově je velká část obyvatelstva aktivními věřícími.

Stotisícová demonstrace

Sílu ukázali slovenští katolíci loni v září, když se jich v Košicích sešlo téměř sto tisíc na demonstraci za křesťanské hodnoty. Byla to největší demonstrace na Slovensku od listopadu 1989.

"Moje kontakty s představiteli katolické církve, ale i jiných církví jsou mimořádně dobré. Rozumíme si, protože jim rozumím, protože jsem v tom prostředí vyrůstal a věděl jsem, o čem to je," tvrdí ale premiér Fico.

Ficův protikandidát, bývalý předseda parlamentu Pavol Hrušovský ironicky premiérovi doporučil, že když byl pokřtěn, dostal svaté přijímání a byl biřmován, "tak by měl konečně absolvovat i svatou zpověď."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video