Síly v boxu změří Sylvester Stallone a Robert De Niro, tedy Rocky Balboa a Jake LaMotta, jak se jmenovali jejich legendární hrdinové boxerských hitů Rocky a Zuřící býk. Ostatně odkazy na ně nechybějí ani v novince, která však za svými předchůdci silně klopýtá.
Zpátky do ringu totiž oba borce poslala velice účelová zápletka. Pittsburské boxery kdysi pojil celonárodní věhlas a rozdělovala řevnivost; po dvou zápasech měli nerozhodné skóre, načež před klíčovým třetím mačem jeden z nich zčistajasna a bez vysvětlení oznámil konec kariéry. Uplyne třicet let, než konečně přijde nabídka, která dvojici znovu pošle mezi provazy.
Ovšem pocitově to ve filmu trvá skoro stejně dlouho. Nejprve se prostřednictvím televize podrobně vysvětluje, co se tenkrát dělo. Pak se důkladně představí současnost obou postav: Stalloneova nadále utužuje svaly v docích, De Nirova baví hosty ve vlastní restauraci. A pořád svou minulost rozebírají, pořád o ní mudrují, znovu a znovu, přičemž ke vzpomínkám se připojí ještě známí, kolegové, potomek či hrdinka Kim Basingerové. Ale naštěstí také Alan Arkin v roli trenéra z jiných časů, jenž baví víc než De Niro, o Stalloneovi nemluvě.
Jinak podstatu humoru zařizuje rovněž už značně provařený generační náraz mezi penzisty a mládeží, která si jejich úlety od rvačky po hymnu natáčí na mobily a šíří na internetu, čímž z nich učiní nečekané mediální hvězdy moderní epochy YouTube. Jen to taky trvá; ve chvíli, kdy špičkující se hrdinové výzvu konečně přijmou a začnou cvičit, hlídá už půl kina hodinky.
Teenagerovské nebo pamětnické, všechny cílové vlny zkrátka začnou unavovat. Od zasmušilého šestého Rockyho se Zpátky do ringu liší jen snaživou úsměvnou nadsázkou, byť recenzent časopisu Rolling Stone výsledek komedie shrnul: "Smutné. Smutné. Smutné."
