Brazilské úřady uvolnily videozáběry s indiánskou skupinou, která zřejmě velmi dlouho nebyla (alespoň tedy v přátelském) kontaktu se zbytkem světa, jak jsme jsme psali zde. Video pořízené 30. června ukazuje příslušníky úřadům neznámého kmene, jak se opatrně přibližují k vesnici v západní Brazílii na řece Envira. Vyjednávají nejprve na pláži se zástupci brazilského úřadu pro indiánské záležitosti známého pod zkratkou FUNAI (Fundação Nacional do Índio).
Ze záběrů je patrné, že měly obě strany ze setkání pochopitelné obavy. Indiáni byli ozbrojeni nejen luky a šípy, ale alespoň jeden měl podle záběrů i pušku. Byť samozřejmě nevíme, jak na to byli s municí. Vše neproběhlo zcela bez komplikaci. Jak můžete vidět i na videu, Indiáni se nakonec vydají mezi domy, kde se i přes nesouhlasný pokřik a gestikulaci vyjednavačů zmocní kusu oblečení, mačety a sekyry.
Právě podobné „nájezdy“ a drobné krádeže v průběhu června vedly místní obyvatele k tomu, aby úřady upozornili, že v oblasti je zřejmě nový kmen. Jak jsme psali, zjistilo se později, že Indiáni pocházeli zřejmě z Peru, ale z jejich tradiční oblasti je měl vyhnat násilný útok „ne-indiánů“, kteří zřejmě napadli jejich vesnici. Útočníci, kteří mohli být nejspíše v oblasti aktivní pašeráci drog, zmasakrovali velkou část obyvatel. (V oblasti jsou aktivní i jinak: v roce 2011 vypálili zřejmě právě pašeráci drog předsunutou vládní základnu, kterou tým FUNAI příležitostně používal k monitorování situace Indiánů v oblasti.)
Nebylo by to v oblasti rozhodně poprvé, viz příklad z nedávné minulosti, kdy prospektoři pobili prakticky celou skupinu indiánů včetně žen a dětí. V minulosti byla situace ještě podstatně horší. Řada kmenů se ukryla v Amazonii v důsledku kaučukového boomu na přelomu 19. a 20. století, kdy produkční firmy hromadě zotročovaly indiány pro své plantáže. Lepšího zacházení se nedočkali ani ve druhé polovině 20. století, kdy zpráva vládní Figueiredovy komise zaznamenala tisíce případů únosů, obchodování s lidmi, mučení, zabíjení či otrav celých skupin indiánů, například cukrem smíchaným s arzénem.
Kromě špatných zkušeností s „civilizací“ hraje v obezřetnosti indiánů velkou roli i skutečnost, že setkání s jinými skupinami je v kmenových společnostech obecně spíše nebezpečná záležitost. Bez fungujícího policejního a soudního aparátu je agrese (pokud možno bez varování, a tedy bez nebezpečí pro sebe) velmi často výhodnou a jistou strategií. Podle řady studií a průzkumů bývá během bojů či v důsledku vražd v kmenových společnostech (čímž poněkud nepřesně míníme v „nestátních útvarech“) zabitých podstatně více než ve vyspělém světě. A to i když vezmeme v potaz krvavé války a genocidy 20. století (viz např. Keeleyho „Válku před civilizací“).
Nebezpečná chřipka
I když se setkání podařilo přes zmíněnou drobnou krádež zvládnout pro obě strany poklidně, mohlo by mít pro indiány tragické následky. Už 30. června, tři dny po prvním setkání se zástupcem vlády v blízkosti vesnice Simpatia, se u nich objevily symptomy onemocnění podobného chřipce, píše časopis Science na základě informací FUNAI. Ale i přes snahu antropologů indiáni znovu zmizeli v lese. To je snad nejhorší možný scénář podobného setkání.
Chřipce podobná virová onemocnění jsou obvykle pro většinu obyvatel světa banální zdravotní komplikací. Ale za nepříznivých okolností jsou i pro nás nebezpečná. V ČR se chřipka a s ní spojené komplikace udává každým rokem jako příčina smrti zhruba dvou tisíc osob, především seniorů s předchozími zdravotními komplikacemi. Nebezpečné jsou často především druhotné bakteriální infekce, často plicní, které chřipku následují.
Ve stejné situaci jsou i indiáni, kteří se s běžnými chřipkovými kmeny nesetkali. Návrat do pralesa bez doprovodu lékaře či antropologa může znamenat zdravotnickou katastrofu, jak se už ukázalo v řadě předchozích případů. Například když se v 80. letech skupina indiánů z kmene Yora setkala s těžaři dřeva, chřipka se mezi nimi rychle rozšířila. Antropolog Glenn Shepherd mohl až zpětně konstatovat, že po chřipce následovaly rychlé druhotné, hlavně bakteriální infekce, které neléčené zabily 50 až 60 procent příslušníků kmene, celkem zhruba 300 lidí. Zemřeli v podstatě všichni starší lidé a všechny malé děti.
FUNAI se ovšem domnívá, že v tomto případě se podařilo nejhoršímu zabránit. Indiáni se znovu objevili u vesnice Simpatia 4. července. Členové vládního týmu tak mohli jejich příslušníky očkovat proti chřipce, aby snížili riziko, že budou nemoc přenášet dále. Indiáni také strávili několik dnů v karanténě. Poté, přesně 11. července, znovu zmizeli v lese.
Bohužel bez léků či doprovodu odborníků vybavených léky pro případ, že by zbytek skupiny přece jen mohli nakazit nějakou nemocí. Není totiž samozřejmě vyloučeno, že se „vyslanci“ kmene nemohli během kontaktu nakazit jinými nemocemi. Třeba malárií, která se šíří mezi lidmi mnohonásobně účinněji než chřipka (byť samozřejmě jen prostřednictvím komárů). Do oblasti by podle dostupných informací měli někdy během srpna vyslat lékařský tým, ale to už může být pozdě.
Zatím se zaměstnanci FUNAI snažili indiánům alespoň vysvětlit, co chřipka je, jak se přenáší a projevuje. Také je instruovali, aby se v případě nějakého dalšího projevu nemoci rychle pokusili dostat zpět k nim, nebo do jiného civilizovaného místa. Otázkou je, zda takovou radu poslechnou. Fiona Watsonová ze zájmové organizace Survival International, která chce chránit původní obyvatele, pro časopis Science řekla, že domorodci často považují za zdroj nemoci přímo vesnice a jiná sídla (tedy nemají přesnou představu, jak probíhá šíření nemoci), a v případě epidemií se jim spíše vyhýbají.
