"O. K., Glass. Googluj, fotky kočiček," říká rozpačitě dívka. Moc neví, co čekat, brýle jí nasadil kolemjdoucí vývojář, aby si je vyzkoušela. Proto byla její reakce zcela bezprostřední: "Wow, tady jsou. Plavou přede mnou, asi šest kočiček. To je hustý!" Mezitím už je kolem nás hlouček dalších účastníků konference. A všichni mají radost. Ovšem ne z toho, že existuje další způsob, jak si prohlížet fotky koťátek. Spíše z toho, že se potvrdila jejich intuice: brýle Glass jsou stejně fascinující pro nadšené technooptimisty jako pro běžné uživatele.
Mladá fotbalistka poprvé zkouší Google Glass.
Fráze "O. K., Glass" byla možná nejčastěji opakovaná slova na vývojářské konferenci I/O 2013. Je to pokyn pro futuristické brýle Google Glass, aby začaly naslouchat vašim příkazům. Zatím není podporovaných pokynů až tak moc. Můžete vyhledávat na Googlu, nechat si přeložit slovíčko do cizí řeči, zobrazit navigaci k vybranému cíli, nadiktovat a poslat zprávu a e-mail, položit jednoduchý dotaz nebo zahájit hovor (hangout) s přáteli.
Nejpoužívanější funkce, jak se shodli prakticky všichni námi oslovení uživatelé, je pořizování obrázků a videí. "Je to úžasné, prostě jdete a fotíte, nemusíte vytahovat foťák, nebo mobil," pochlubil se nám jeden z testovačů. "Včera jsem jel na lodi a díky brýlím jsem si to užil a zároveň mám skvělé fotky."
První dojmy: Glass jsou skvělé na focení a navigaci
Asistenti Google na stánku Glass byli zavaleni žádostmi, ale zvládli to s úsměvem.
Google byl letos opravdu opatrný co do komunikace s médii. Všichni lidé na stánku s Glass, jakmile zahlédli mou novinářskou visačku, s omluvným úsměvem odkazovali na tiskové oddělení. Kromě oficiálních informací nás však zajímaly hlavně zkušenosti prvních uživatelů, především vývojářů (objednali si Glass před rokem a dostali je před pár týdny) a průzkumníků (dobrovolníků v programu Glass Explorer). Těch byla naštěstí na konferenci poměrně vysoká koncentrace, takže nikde na světě, ani na campusu Google, byste nenarazili na více lidí s Glass.
Brýle jsem si vyzkoušel celkem čtyřikrát. První dojem byl rozpačitý: třetinu displeje jsem neviděl, ať jsem koukal, jak chtěl, a nápisy byly čitelné jen tak tak. Přesto mě potěšila pohotovost zařízení, na netrénované hlasové pokyny reagovalo bezchybně hned napoprvé. Z videa jsem ovšem věděl, na co se mám ptát, a také jakou kadenci hlasu zvolit: "O. K., Glass (počkat na reakci), Google (kratičká odmlka), how do you say welcome in German?" Přepis se okamžitě zobrazil před okem (bez jediné chyby), ale místo Wilkommen jsem se dozvěděl, že je nedostupný internet. Tak jsem aspoň pořídil pár obrázků, což fungovalo i off-line a lépe, než jsem čekal. Jen šilhání na obrázek v rohu bylo nepřirozené.
Kdo si vystál frontu, mohl si vyzkoušet Google Glass, včetně základní instruktáže a vyfocení fotky.
Druhý pokus už byl mnohem lepší. Ukázalo se, že šlo jen o nastavení displeje do správné polohy. Neměl by být přímo před okem, ale vpravo nahoře od směru pohledu. Chápu už, proč se Google stará o to, aby všichni uživatelé Glass prošli nařízením polohy displeje u profesionálního optika.
Redaktor Technet.cz, Pavel Kasík, potřetí zkouší Google Glass. Síť WiFi byla na konferenci Google I/O obvykle přetížená, ale rozpoznávání řeči fungovalo na výbornou.
Po správném seřízení už hranolový displej neruší, ale je plně dostupný, kdykoli chcete. Rozlišení 640 × 360 pixelů bylo více než dostatečné a text perfektně čitelný. Vyfotil jsem pár fotek a natočil desetisekundové video (to je základní délka, pokud chcete delší, můžete nahrávaní prodloužit dotykem). Všechny tyto pořízené klipy se řadí na vaši osobní časovou osu (Timeline), ve které se pohybujete pomocí posunutí prstu po obroučce brýlí. Pokyny prstem detekuje malý, ale praktický touchpad.
Focení i natáčení je celkem přirozené, úhel pohledu se shoduje s tím, co vidíte, když se podíváte před sebe. Přesný záběr si můžete zkontrolovat v hledáčku, ale u videa to nedělejte, vypadáte u toho dost šilhavě. Dokážu si představit, že Glass mi umožní zachytit momentky, které by mi jinak utekly, třeba při běhání, turistice, nebo hraní s dětmi. Potvrdili mi to i lidé, kterých jsem se na Glass ptal. Okamžitá dostupnost foťáku, či kamery je podtržena i vlastním tlačítkem, nemusíte tedy brýle vždy nahlas žádat, aby něco vyfotily.
Pro koho jsou brýle GlassZatím rozhodně nejsou připraveny pro běžného spotřebitele. Ale už nyní si najdou příznivce. Jako první se samozřejmě o Glass zajímají nadšenci, raní osvojitelé, geekové a skalní fanoušci Googlu. Ti všichni si užijí pocit exkluzivního zařízení a zároveň pomohou Googlu vychytat chybičky. Do stejné kategorie patří i vývojáři, jejichž přízeň bude pro úspěch Glass možná rozhodující. Další v řadě se nabízejí technicky zdatnější turisti a sportovci, zkrátka ti, kteří chtějí pořídit hodně fotek a videí, aniž by přitom ztráceli prožitek z provozovaných aktivit. Ať už jde o projížďku na lodi, nebo skok padákem. Glass nepřekážejí a přitom zážitek zachytí. Také novináři, nebo rodiče s malými dětmi by mohli ocenit snadné pořizování záznamů bez nutnosti zvedat, či hledat foťák. Konečně pak Glass mohou pomoci profesionálům z různých oborů a chronickým multitaskerům, protože jim bude umět zobrazit kontextově relevantní informace, aniž by si displej ukradl příliš velký podíl jejich pozornosti. To už však bude vyžadovat specializované aplikace. |
Napotřetí jsem se konečně dostal ke kousku s funkčním internetem. Vyhledávaní na Googlu bylo hbité a výsledky jsou pochopitelně přizpůsobené malému displeji. Trochu jsem tápal, jaký příklad zvolit, aby byl aspoň trochu realistický a praktický. Ano, Glass mi umožní najít, jaká je nejvyšší budova na světě, nebo kdy se narodil Albert Einstein, ale takové triviality obvykle nepotřebuji vědět. A když ano, chci znát souvislosti, takže bych si je raději našel na větším displeji mobilu. Nejpraktičtější mi zatím přijde navigace po městě. Chůze s Glass je přehlednější a bezpečnější než s mobilem v ruce.
Další praktické využití vidím v rychlé kontrole příchozích zpráv a pošty. Můžete na ně dokonce v rychlosti odpovědět, aniž byste sahali pro mobil do kapsy. Samozřejmě takto nebudete diktovat plán pro příští týden, ale jednoduché "Ve čtvrtek nemůžu, co v pátek ve tři?" zafunguje spolehlivě. Výhodou je také možnost ihned se zbavit obtěžujících zpráv. I když je otázka, zda vůbec zprávy chcete mít na očích.
Nepřekvapit, neotravovat, nezatěžovat
Už nyní jsou Glass fantastickým udělátkem pro nadšence i turisty. Ale stejně jako se iPad stal (v rámci možností) užitečným nástrojem až s příchodem desetitisíců aplikací, také tvůrci Glass spoléhají na aplikace třetích stran jako na důležité lákadlo. Na I/O odhalili nové aplikace pro sdílení obsahu na Twitteru a Facebooku (do té doby šlo sdílet pouze na Google+) a pozvali vývojáře k tomu, aby se pustili do experimentování a tvorby Glasswaru, tedy softwaru pro nové brýle.
Timothy Jordan, který má u Googlu projekt Glass na starosti, uvedl čtyři zásadní pravidla pro aplikace určené pro nové revoluční brýle:
- Navrhujte přímo pro Glass a testujte na brýlích Glass.
- Nepleťte se uživateli do cesty a nezatěžujte ho zbytečnými informacemi.
- Každou interakci udržte co nejkratší.
- Vyhněte se nečekaným překvapením.
Jordan věří, že vývojáři přijdou s řadou zajímavých aplikací, které umožní desítky nových, zatím zcela nečekaných způsobů využití brýlí. Programátoři mohou využít řadu šablon a doporučení, aby byl uživatelský zážitek maximálně konzistentní. "Pamatujte, že jste v intimním prostoru daného člověka," připomíná Jordan, jak blízko k uživatelovu oku budou programátoři mít. "Nesmíte toho zneužít, nesmíte tuto důvěru zradit."
Jak fungují Google GlassBrýle Google Glass promítají obraz "přes realitu" pomocí důmyslné kombinace hranolu a drobného projektoru. Obraz je tedy promítán přímo na sítnici, ovšem způsobem, který neruší běžný pohled. Brýle Glass se přes Bluetooth propojí s mobilem nebo jiným zařízením s Androidem, na kterém je nainstalovaná příslušná aplikace (zařízení je nutno spárovat). Glass pak sedí na nose, displej je mírně vpravo nahoře od směru pohledu (viz infografika). Obraz je promítán přímo na sítnici a zobrazuje se zdánlivě několik desítek centimetrů před očima - není tedy nutno nijak zvlášť přeostřovat. Obraz se zobrazí "do reality", pokud se tedy díváte na něco velmi světlého, zřejmě nerozpoznáte moc detailů na promítaném obraze, podobně jako nemá cenu promítat projektorem na stěnu osvícenou sluncem.  Infografika: Jak fungují Google Glass Parametry Google Glass (podle oficiálních stránek a Wikipedie)
|
Oči v sloup a další bolístky
Na chodbách Moscone Center seděly brýle Glass na nose možná pěti procent účastníků konference. Kdekoli jinde (včetně Googleplexu) jsou však naprostou raritou. Redaktor Mashable popisuje, jak se neustálé dotazy na Glass staly běžnou součástí jeho dne. Lidé jsou zvědaví, chtějí po prvních uživatelích vědět, jaké brýle jsou (lehoučké), jestli se dají ovládat mrknutím oka (pracuje se na tom) a jestli je v tu chvíli zrovna natáčí (samozřejmě, že ne). Často také mají již vytvořený názor, vycházející z jejich přístupu k novým technologiím, nebo sociálním sítím obecně.
"Na ulici Google Glass sundavám, nesnesu tu neustálou pozornost a dotazy lidí, jestli je zrovna natáčím," směje se jeden z účastníků.
Tato obecná zvědavost ukazuje nejen na velký zájem, ale také velké množství dosud nevyřešených společenských otázek. Mluvit s někým, kdo má na sobě Glass, je trochu jako mluvit s někým, kdo vás sleduje přes hledáček kamery, nebo displej mobilu. Natáčí vás? Prohlíží si zrovna zprávy? Zasahuje do vašeho soukromí? Vnímá vás?
Přerušený oční kontakt, který byste normálně možná ani nezaznamenali, vás zpočátku spolehlivě rozhodí. Nemluvě o těkavém pohybu vzhůru, nebo přejíždění prstem po uchu. Bude muset vzniknout nová etiketa, která uživatele Glass naučí, že i když je něco dostupné na jeden pohled, neznamená to, že se na to máte právě teď dívat.
Popravdě jsem měl jen dvě špatné zkušenosti tohoto druhu. Jednou v místnosti pro novináře, kdy se na mě jeden kolega upřeně díval a na můj dotaz nereagoval. Až po několika sekundách poklepal na brýle a posunul se k další položce. Ani potom mě nezaznamenal, ale já alespoň věděl, že jeho pozornost je v cloudu. Podruhé se jeden mladík pokoušel komunikovat zároveň se mnou a zároveň něco vyhledat na Glass. Bylo to jako sledovat sekající se video: on měl dojem, že efektivně využívá čas při hledání odpovědi na nějakou otázku, ale místo toho byl roztržitý a to, že při tom prakticky nepřerušil oční kontakt, situaci vůbec nevylepšilo.
Displej Glass není umístěný přímo ve směru pohledu, ale mírně nad ním. Při používání tak máte oči v sloup. Ostatní mohou vidět, že máte něco na displeji, rozhodně však nepoznají, co přesně to je. Maximálně poznají převládající barvu nebo aplikaci.
Celkově však lidé Glass používali s citem a nerušivě. Možná dokonce méně rušili při focení, když na přednáškách a koncertech nemuseli zvedat nad hlavu telefony. Prostě zachytili, co vidí a slyší. Často jsem na Glass musel řeč přivést já, jako by zapomněli, že je mají na nose. Jeden z účastníků brýle Glass nosil v batohu, protože přijel na konferenci probrat nějaká strategická partnerství a neustále dotazy na to, jak je spokojen s Glass ho od tohoto úkolu rozptylovaly.
Glass se také poměrně rychle vybíjejí, takže třeba na celodenní výlet vám jako hlavní snímací, nebo komunikační zařízení rozhodně nevystačí. Na rozdíl od konkurence ovšem Google zabudoval baterii tak, že neumožňuje její snadnou výměnu, a Glass si pak můžete leda posadit na temeno hlavy.
OK, Glass, co bude dál?
Google zarytě mlčí, když přijde na dostupnost Glass pro širokou veřejnost, nebo cenu. První verze stála vývojáře kolem 30 tisíc korun, nicméně odhaduje se, že výsledná cena bude nižší, pokud chce Google zaujmout masový trh. V první, testovací fázi ovšem Google zcela úmyslně distribuoval jen několik tisíc brýlí - umožní jejich důkladné otestování, vyladí chyby, zjistí, jak je lidé chtějí a nechtějí používat, a projde první vlnou bojů s ochránci soukromí.
Kampaň #ifihadglass povzbudila lidi, aby tweetli (nebo plusli) o tom, co by dělali, kdyby nové futuristické brýle měli. Z nejlepších nápadů pak vybrali účastníky programu Explorer.
Navíc ohromným způsobem posílí poptávku po Glass. Povedená byla už twitterová kampaň, ve které Google vyzval lidi, aby si představili, k čemu by realitu rozšiřující brýle použili. O tomto novém výrobku se tak všude mluvilo dávno předtím, než se dostane na trh. Nyní Google ukončil prodej testovacích vzorků, a z chytrých brýlí je tak rázem nejžádanější (a nejhůře sehnatelný) gadget sezóny, který všichni technonadšenci chtějí, ale jen málokdo ho má.
Google zkrátka zatím udělal prakticky všechno, co se týká Glass, správně. Jak legračně dnes působí jen rok staré posměšné články o tom, že podobné brýle jsou neuskutečnitelným sci-fi blábolem. Google velmi rychle přišel s prototypem, který velkolepě předvedl na loňské vývojářské konferenci. O necelý rok později pak dodal o něco vyladěnější prototyp stovkám vývojářů. Právě včas, aby si je mohly další tisíce lidí vyzkoušet na Google I/O 2013. A postaral se, aby se vývojáři předháněli o to, kdo může pro Glass vyvíjet aplikace. Už nyní je jich celá řada, včetně aplikací pro Facebook, Twitter, CNN, Tumblr nebo nejnověji API pro rozpoznávání obličejů.
Možná koncem letošního roku, možná až příští rok, přijdou Glass na trh. Možná za 500 dolarů, ale spíše za vyšší cenu. Už teď je jasné, že poptávka po nich bude, minimálně mezi početnou skupinou nadšenců. Privilegovaní vývojáři se teď musejí postarat, aby do té doby vznikly aplikace, které z Glass udělají excelentní zařízení.
Zatím jsou Glass celkem OK.
