Rychlokurz bydlení
Sledovat další díly na iDNES.tvPokud chce rodina přestavět svůj stávající byt, většinou musí na určitou dobu najít náhradní bydlení, ale výhodou je dostatek času na promyšlený projekt. Horší situace bývá při koupi starého bytu, rozhodnutí musí být velmi rychlé a návrh změn s odborníkem nelze za pár dnů zajistit.
Přesto doporučuji před zakoupením alespoň požadovat půdorys bytu se všemi nosnými stěnami a příčkami, abyste si udělali představu o možnostech provozu a jeho případných změnách.
Odborná změna dispozice pomůže vylepšit provoz i snížit náklady na přestavbu.
- Ve starém domě by měl rekonstrukci bytu předcházet stavební průzkum.
- Dřevěné stropy mohou být prohnilé, při stavebním zásahu hrozí i zřícení.
- Dřevěné konstrukce vyžadují suché stavební procesy a možnost provětrávání.
- Zásahy do konstrukcí musí posoudit statik.
- Žádnou příčku není možné libovolně bourat – může hrát roli v celém konstrukčním systému.
- Nové příčky by měly být lehké, aby neohrozily únosnost stropu.
- Těsné okno s izolačním zasklením v nezateplené fasádě způsobí vznik plísní.
- Výměna okem se musí provádět před zateplením fasády.
- Oprava starých oken může být vhodnější než pořízení oken nových.
- Výměna PVC za novou tvrdou podlahovou krytinu (třeba dlažbu) může zatížit sousedy hlukem.
- Skutečná plovoucí podlaha se nedá koupit, musí se postavit.
- Krytina z masivního dřeva je mnohem levnější a má vyšší životnost než takzvané plovoucí dřevěné podlahy.
Byt 1: Mezi obývacím pokojem a ložnicí je příčka řešená formou knihovny se zabudovaným osvětlením. Celý být sjednocuje podlaha a barevné řešení.
Návrh, stavební průzkum a statické posouzení
Bourání příček a zásahy do konstrukcí nejsou možné bez projektu ke stavebnímu povolení. Někdy i zdánlivě nenosná příčka je součástí celého konstrukčního systému, zbourání by mohlo ohrozit statiku domu.
Seriál o bydleníZařizujete si byt nebo jej chcete zrekonstruovat? Nebo chcete být prostě takříkajíc v obraze? Náš devítidílný seriál, který připravila architektka Věra Konečná, vás seznámí se základními informacemi, jež by měl znát každý, kdo se pouští do zařizování nebo rekonstrukce bytu, ale i domu. |
Vyplatí se také zadat návrh úprav architektovi, pomůže vám vymyslet funkční řešení (kde později nebude problém umístit třeba zařízení kuchyně), a přitom ještě ušetřit náklady. Běžně se setkávám s laickými návrhy, které vyžadují finančně náročné úpravy konstrukcí, ale výsledná dispozice je provozně ještě horší než původní.
Zvláště u bytů v domech postavených v 30. letech minulého století (a dříve) je nezbytný stavební průzkum. Mají totiž dřevěné stropy, u nichž je velké riziko ztráty únosnosti. Trámy prohnilé vlivem zatékání nejsou vidět, jedině sonda může odhalit jejich technický stav.
Dřevo předem ani nevaruje praskáním, v jediném okamžiku se trám může "ušmiknout" v místě uložení do zdi a celý strop se zřítí. Havárie při rekonstrukcích, o kterých se občas dovídáme ze zpráv, nastávají právě v případech, kdy se stavební průzkum neprovedl.
Přestavbě bytu by měl předcházet stavební průzkum, zvláště u domů s dřevěnými stropy, které mohou být vlivem zatékání prohnilé. Kritickým místem dřevěných stropů je zhlaví trámů - místa uložení ve zdi. Strop se může bez varování v tomto místě ušmiknout a zřítit.
Další nebezpečí dřevěných stropů představují příčky. Často totiž procházejí všemi patry nad sebou a jsou staticky provázány se stropy. Zbouráním příčky například ve 3. patře se zřítí všechny další příčky v patrech vyšších. Nebezpečné je dokonce i probourání nového otvoru pro dveře. Jedině statik může posoudit, jaká opatření jsou při stavbě nutná.
Při stavebních úpravách v domech s dřevěnými stropy by se neměly provádět mokré procesy, například betonování, aby voda nenatekla do stropů. Ty potřebují "dýchat", neměly by se uzavřít neprodyšnými materiály.
Novější domy s železobetonovými stropy nejsou na bourání příček tak citlivé, větším problémem může být stavba příček nových. Stropní desky mívají tvar desky s žebry (nosníky) a původní příčky jsou postaveny právě na nich, nebo v kolmém směru. Je malá pravděpodobnost, že se novou příčkou trefíte přímo na nosník. Těžká cihelná příčka by mohla strop staticky poškodit. Jistotou je příčka lehká (sádrokartonová nebo z lehkých tvárnic).
V panelových domech záleží na konstrukčním systému, bourání příček musí posoudit statik. Za nenosné lze považovat pouze tenké siporexové příčky a bytové jádro.
Statické posouzení si vyžaduje také bourání příček v panelových domech. Je třeba porozumět celému konstrukčnímu systému, každý má jiný rozpon nosných stěn a jejich provázanost se zdánlivě nenosnými příčkami. Odstranit bezpečně lze většinou jen bytové jádro a siporexové příčky tloušťky 6 cm.
Okna nová, nebo opravená?
S energetickými úsporami se houfně vyměňují stará okna za nová, těsná s izolačním zasklením. Ale právě těsná okna se stávají příčinou problémů, především vzniku plísní.
Tepelně izolační vlastnosti oken jsou pouze jedním z několika parametrů. Okno má zajistit také dostatek světla, větrání a zvukovou izolaci. Z těchto dalších pohledů může být staré okno lepší než nové.
Izolační zasklení nemá smysl bez zateplené fasády. Chlad se chová podobně jako voda, hledá si nejsnadnější cestu, tedy nejslabší místa.
Dokud je tímto místem okno, pára z interiéru se sráží na něm a ze skla se voda snadno setře. Jakmile vsadíme nové okno do nezateplené fasády, povrch obvodových stěn je chladnější a pára kondenzuje na nich (vznik plísní).
Okna by se měla osadit s dilatací, aby měla možnost měnit objem vlivem teplotních rozdílů. Osazení s pěnou mezi okenním rámem a ostěním může mít za následek zkroucení rámu. Zvláště plastová okna mají velkou tepelnou roztažnost, v létě zvětší svůj objem až o 5 mm/metr.
Nebezpečí plísní se dále zvyšuje nedostatečným větráním. Stará netěsná okna zajistila dostatečné větrání i bez otevírání. Těsná okna musíme často otevírat, abychom měli potřebný čerstvý vzduch, a tím se efekt energetických úspor značně snižuje. Těsná okna s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi přinesou opravdu účinné úspory a čerstvý vzduch jen při řízeném větrání s rekuperací.
Z hlediska zvukové izolace se dvojsklo i trojsklo chová podobně jako jednoduché sklo, výrazné tlumení hluku zajistí dvě skla jen v případě, že je jejich vzdálenost alespoň 10 cm. Proto jsou okna dvojitá (špaletová), jaká bývají ve starých domech, mnohem účinnější. Jejich výměna za plastové okno nebo eurookno obyvatele bytů ve městě nepříjemně překvapí, hluk ulice k nim proniká mnohem silněji.
Byt 3: původní špaletová okna mnohem lépe izolují hluk z ulice než nová s izolačním zasklením, výrazné tlumení hluku zajistí dvě skla jen v případě, že je jejich vzdálenost alespoň 10 cm.
Těsná okna s dvojitým izolačním zasklením potřebují silnější rámy, aby sklo unesly. Okenní otvor se ale při výměně nezvětšuje, zmenší se tedy plocha skla. Na fotografiích můžete porovnat staré a nové (plastové) okno v paneláku. Místnost má mnohem horší osvětlení. Plocha skla by měla být alespoň osminou podlahové plochy.
Ještě malá zmínka o dřevěných a plastových oknech. Pomineme-li estetické hledisko, pak pro dřevo mluví vlastnosti materiálu ověřené staletími. Nevýhodou plastu je vysoká tepelná roztažnost (3 až 5 mm na metr), kovová výztuž uvnitř má navíc roztažnost odlišnou.
Vlivem rozpáleného slunce, anebo mrazu v zimě se mění velikost rámu a okna se zkroutí, když jim okenní otvor objemové změny neumožní. Nejčastějším a špatným upevněním okna je totiž pouhé zafixování pěnou. Způsoby správného osazení s dilatací najdete na obrázcích.Lidé volí plast z finančních důvodů. Ale kvalitní plastové okno je stejně drahé jako dřevěné.
Výměna starých oken za nová s izolačním zasklením nemá smysl bez zateplené fasády. Stěnami pak prochází více chladu než oknem a sráží se na nich pára, výsledkem je vznik plísní. Plíseň se objevuje také na místech tepelných mostů při špatně zateplené fasádě.
Nedupejte sousedům nad hlavou
Změny dispozice si vyžádají téměř vždy výměnu podlahových krytin. Také estetické požadavky se mění, ošklivé panelákové PVC se dříve překrývalo celoplošným kobercem, dnes lidé dávají přednost spíše dřevěným podlahám.
Jenomže dřevěná podlaha je na rozdíl od PVC a koberce tvrdá, a tak sousedé pod zrekonstruovaným bytem trpí, slyší každý krok, každé upadnutí předmětu. Některé případy končí až u soudu, následkem nadměrného hluku dokonce skončila jedna obyvatelka paneláku v psychiatrické léčebně.
Zvuk se přenáší vibrací, chvěním. Tvrdé materiály jej přenášejí snadno, měkké ho tlumí. Staré domy s dřevěnými stropy měly pod parketami (nebo častěji vlysy) měkký polštář z násypu, ten kroky utlumil.
Pro betonové stropy se vyvinula skladba plovoucí podlahy: do měkkého lože kročejové izolace se pokládá pevná deska s nalepenou krytinou, je izolovaná od všech tvrdých materiálů. Takzvaná plovoucí podlaha, která se dnes prodává, je ale jen vrchní krytinou bez účinné izolace.
Pro pozdější betonové stropy se vyvinula konstrukce plovoucí podlahy: na stropní desku se položila pružná vrstva, tzv. kročejová izolace, pevná deska s nalepenými parketami na ní jakoby plavala, byla totiž odizolovaná také od tvrdých stěn, aby se zvuk nepřenášel žádnou pevnou konstrukcí.
Panelová výstavba byla materiálově ošizena ve všech směrech, proto je i kročejová izolace málo účinná. Levné PVC bylo měkké, a tak situaci do jisté míry zachránilo. Teprve jeho nahrazení tvrdou dřevěnou podlahou je velký problém.
Autorka seriáluIng. arch.Věra Konečná Kromě projekce pracovala v odborných časopisech o architektuře a časopisech o bydlení. Pořádá soutěže pro studenty architektury, vede kurzy bydlení pro laickou veřejnost a provozuje vlastní internetový časopis na téma architektura bydlení. |
Novodobé plovoucí podlahy, které se prodávají, situaci neřeší. Nejde o skutečnou konstrukci podlahy, to jen obchodníci zneužili renomovaného názvu pro svoji prodávanou krytinu, horní nášlapnou vrstvu podlahy. Zdánlivě jde o podobný systém, ale kročejová izolace je účinná jen minimálně a na krátkou dobu.
Velmi drahé krytiny tak výměnou za PVC přinesou výrazné zhoršení, oproti klasickým dřevěným podlahám jsou navíc nejenom dražší, ale mají i kratší životnost.
Správné možnosti jsou pouze dvě:
1. vybourání podlahy až na stropní panel a postavení nové konstrukce podlahy s účinnou kročejovou izolací. Pak můžete zvolit jakoukoliv tvrdou podlahu, dřevo, nebo dlažbu.
2. použití měkké podlahové krytiny, například PVC (dnes už podstatně lepší kvality a vzhledu), korku, korkového lina, koberců textilních nebo z přírodních vláken.
Byt 3: přestavba bytu v secesním domě s dřevěnými stropy respektuje původní konstrukce a otvory. Široké propojení dvou pokojů přímo nabízelo umístit tu obývací pokoj v návaznosti na kuchyň s jídelnou.
Problémů s rekonstrukcí je mnohem více, než stačí obsáhnout jeden článek. Své konkrétní dotazy můžete řešit v kurzech bydlení, dozvíte se i další informace, například jak zmírnit hluk od sousedů.
Návrh bytu 1 (viz video): Ing. arch. MgA. Pavel Nasadil / FAM architekti
Návrh bytu 2: Ing. arch. Věra Konečná
Návrh bytu 3: Ing. arch. Ivana Dombková
