Rychlokurz bydlení: jak na barvy a proč zelená nepatří do kuchyně

Při zařizování interiéru se lidé většinou zabývají barevností více než stylem nebo designem nábytku. Jsou barvy opravdu tak důležité pro vytvoření harmonického prostředí? Působí také na naši psychiku?

Rychlokurz bydlení

Sledovat další díly na iDNES.tv

Zatímco někteří lidé od architektů očekávají především barevné sladění interiéru, protože se obávají nevhodných kombinací, jiní jsou toho názoru, že barevnost je otázkou vlastního vkusu; každému se líbí jiná barva a návrh cizího člověka jim nemusí vyhovovat.

Barvy ale dokážou místnosti opticky zmenšovat či zvětšovat, zkracovat nebo prodlužovat, ubírat jim světlo, mohou uklidňovat i znepokojovat... Při volbě oblíbených barev je dobré respektovat některé obecně platné zásady.

Snížený podhled kuchyně by se tmavou barvou neměl ještě více snižovat, opticky "padá" dolů.

11 základních pravidel pro použití barev

• Barevnost bytu by neměla vycházet z módních trendů, ale z promyšleného návrhu.
• Velké plochy (stěny, strop, větší kusy nábytku) by měly mít neutrální barevnost.
• Výrazné barvy jsou vhodné na menší předměty a doplňky.
• Tmavé barvy ubírají světlo a uzavírají (zmenšují) prostor.
• Tmavá (sytá) barva působí jinak na svislých a jinak na vodorovných plochách.
• Podlaha by měla vyjadřovat stabilitu. Totéž platí pro schody, stůl, pracovní plochy.
• Stěny a strop by měly být "vzdušné". Prostor zmenšují i svislé plochy tmavého nábytku (skříně, kuchyňská sestava), je vhodné na ně nepoutat barvou pozornost.
• Barevně nápadnější mohou být prvky pro naše pohodlí – sezení, postel, židle.
• Barvy hojně zastoupené v přírodě jsou uklidňující a dlouhodobě působí na psychiku člověka pozitivně.
• Méně znamená více: místnost zařízená jen ve dvou či třech barvách bude působit elegantněji než příliš pestrá.
• Výrazné barvy jsou efektní na první pohled, ale dlouhodobě pestrost znepokojuje, dráždí. Zvláště dětské pokoje by měly zklidňovat, umožnit soustředění na hru a úkoly.

Módní trendy

Nejenom u oblečení, ale také u barev interiéru se objevují módní trendy. Jde samozřejmě jen o marketingový tah firem, aby se zboží více prodávalo. Zajímavý postoj k diktátu módy však mají přední designérské firmy.

Když se jako hit sezony objeví třeba tyrkysová barva a velké květy na potazích, na prestižních výstavách nábytku najdete v jejich expozicích jeden dva kousky těchto výkřiků módy, ale převážná většina nábytku zůstává v elegantních barvách.

Špičkoví návrháři dobře vědí, že střídmá klasika je nadčasová a bude v interiéru působit mnohem lépe.

Navzdory tomu, co vypadá na první pohled efektně, barvy psychiku ovlivňují "po svém". Příroda nám totiž vložila do podvědomí obraz, který je pro nás nejpřirozenější. Nejvíce je v přírodě zeleně a modré oblohy, v zimě převažuje zase bílá nebo šedivá.

Zato pestré barvy – červená, oranžová, fialová, růžová – jsou zastoupeny jen skromně, například jako rozkvetlé květiny v trávě. Hnědá barva vyjadřuje stabilitu země či dřeva, modrá průzračnost vzduchu nebo vody, žlutá vzbuzuje pocit teplého slunce.

Naopak chladivé barvy mohou zmírnit pocit horka v místnostech příliš přehřívaných, obrácených k západu.

Žluté stěny vzbuzují dojem pokoje ozářeného sluncem – vhodné využití najdou u prostoru orientovaného na severní stranu.

Barvy běžné v přírodě nebo barvy neutrální jsou uklidňující a dobře je snášíme i při dlouhodobém působení. Prostor zařízený v těchto barvách tedy nebudeme chtít brzy měnit, neomrzí se. Pokud v interiéru převládají příliš pestré barvy (v přírodě méně časté nebo neobvyklé), začnou po delším čase naši psychiku narušovat, dráždit.

Může se hodit

Uvažujete o koupi bytu nebo rodinného domu? Vybírejte z široké nabídky nemovitostí na Reality.iDNES.cz.

Výrazná barva sice může vytvořit příjemně oživující prvek, ale nesmí jí být příliš mnoho, neměla by se objevovat ve velkých plochách. Když se nám přestane líbit, na drobných doplňcích ji můžete vyměnit za jinou mnohem snadněji než na stěnách, podlaze nebo nábytku.

Mnohem vhodnější využití červeného akcentu je na drobných předmětech a doplňcích.

Červená barva je v interiéru velmi efektní, ale ve velké ploše po nějaké době začne dráždit, zvláště v místnosti určené k odpočinku. Na toaletě to vadit nemusí, ale i tady se barva omrzí.

Světlé stěny, tmavší podlaha

Velký vliv na vytvoření příjemného prostředí a světelné pohody v bytě má nejenom samotná barva, ale také její sytost. Tmavší barvy pohlcují světlo, prostor je nejenom temnější, ale také opticky menší. Světlá barva prostor zvětšuje, tmavá ho zmenšuje.

Tmavé barvy na stěnách uzavřou prostor do "krabice" a vzbuzují pocity stísněnosti (nejsou vhodné především pro lidi s klaustrofobií), bílé nebo velmi světlé stěny naopak prostor otevírají, navozují dojem průzračného vzduchu.

Vhodnou barevnou kombinací podlahy, stěn a stropu můžete opticky "upravit" nevhodné či nepříjemné proporce prostoru: rozšířit ho, zúžit, zvýšit nebo snížit. Využívá se tu efektu tmavé barvy, která prostor jednoznačně "uzavírá".

Seriál o bydlení

Zařizujete si byt, nebo jej chcete zrekonstruovat? Nebo chcete být prostě takříkajíc v obraze? Náš devítidílný seriál, který připravila architektka Věra Konečná, vás seznámí se základními informacemi, jež by měl znát každý, kdo se pouští do zařizování nebo rekonstrukce bytu, ale i domu.

Příliš vysoké stropy snížíte tmavší barvou v kontrastu se světlými stěnami. Opačná kombinace, tmavé stěny se světlým stropem, prostor zvyšuje, ale také zmenšuje, tmavé stěny se jakoby přitahují k sobě. Dlouhý úzký pokoj tedy můžete zkrátit tmavší barvou kratších stěn, tmavou barvou delších stěn jej naopak ještě více zúžíte.

Sytost barvy působí na naši psychiku zcela jinak na stěnách než na podlaze. Opět je tu základem přirozené prostředí v přírodě. Zatímco obloha je světlá a otevírá svět do dálek, země pod nohama je pevná, tmavá. Proto i v bytě působí nejpřirozeněji bílé stěny a strop, tmavší podlaha nám zase dává pocit stability.

U podlahy kromě sytosti hrají roli i konkrétní barvy, které se z přírody zafixovaly do našeho podvědomí. Hnědá a tmavší odstíny okrové vzbuzují dojem přírodních pevných materiálů (zemina, dřevo). Zelená podlaha působí přívětivě jako tráva na louce.

Bílá podlaha nepůsobí jako pevná opora, vzbuzuje pocity nejistoty.

Byt 1: Výraznější barevnost má sezení s kobercem, zdůrazňuje se tak nábytek důležitější pro osobní využívání.

Naopak příliš světlé podlahy vyvolávají dojem, že na ně nemůžeme bezpečně vstoupit. Bílé plochy jsou jako závěje sněhu, do kterých se můžeme zabořit, na modré podlaze si připadáme jako na vodě. Zvířata se svými nepotlačenými instinkty nám to potvrzují jednoznačně: například pes odmítá vstoupit na podlahu ze skla nebo z roštu, ale také na modrý koberec.

Barevnost nábytku

Podobně jako stěny mohou prostor opticky zmenšit i velké kusy tmavého nábytku, hlavně skříně. Nejméně bude tento mohutný nábytek nápadný, když splyne se stěnami, nebude tolik vyčnívat do prostoru.

V obytném prostoru spojeném s kuchyní se to týká zvláště kuchyňské sestavy, kde skříně pro vestavné spotřebiče potřebují hloubku 60 cm. Kuchyň je vlastně obslužné pracoviště, není třeba k němu poutat zvláštní pozornost: nenápadná bílá navíc dovolí vyniknout nábytku v obývacím pokoji, nekonkuruje mu.

Prostor uzavírají především svislé plochy, ty by měly být světlé, aby se prostor nezmenšil, horizontální plochy si můžeme dovolit tmavší. Nevadí tedy tmavší plocha jídelního stolu nebo pracovní desky kuchyně.

Také v ložnici je vhodné potlačit úložný nábytek, tím spíše, že se většinou jedná o malou místnost. Stěny a skříně v nenápadné světlé barvě prostor nezmenší, ani mu neuberou denní světlo. Pokud ale potřebujeme pocit ukotvení a bezpečí, pak tmavší stěna může být za čelem postele, za naší hlavou.

Srovnání podobného prostoru s uklidňující modrou a výraznou červenou na stěnách. Přílišná pestrost znepokojuje.

Jedna tmavá stěna může v některých případech působit příznivě, například za hlavou postele dává pocit bezpečí.

Barevností vzbuzujeme pozornost, barva upozorňuje na důležitost daného předmětu. Proto je logičtější ponechat stěny a úložný nábytek nenápadné, světlý prostor zůstává jakoby volně otevřený, a zaměřit se na barvu nábytku, který využíváme pro relaxaci a osobní pohodlí (postel, pohovka, křesla, stůl, židle).

Barevným odlišením je možné také zdůraznit rozdílnou povahu částí bytu, například při rekonstrukci, kde se vkládají nové prvky do prostředí původního slohového stylu.

Teplé a studené barvy

Každý prostor v bytě slouží k jinému účelu: podle činností, které v něm budeme vykonávat, bychom měli uvažovat také o barevných kombinacích. Všichni dobře víme, že zelená, modrá nebo šedivá patří k chladnějším barvám. Lidé se jim spíše vyhýbají, chtějí mít domov "teplý".

Autorka seriálu

Ing. arch.Věra Konečná
Vystudovala Fakultu architektury ČVUT Praha, věnuje se převážně problematice bydlení, publicistice a propagování architektury, je členkou grantové komise Nadace české architektury.

Kromě projekce pracovala v odborných časopisech o architektuře a časopisech o bydlení. Pořádá soutěže pro studenty architektury, vede kurzy bydlení pro laickou veřejnost a provozuje vlastní internetový časopis na téma architektura bydlení.

Chladné barvy ale zklidňují a povzbuzují k činnosti. Můžeme je tedy úspěšně využít v pracovně nebo v pokoji příliš temperamentního dítěte, které se na školní úkoly dokáže soustředit jen s velkými obtížemi.

Žluté tóny barev vyvolávají dojem prosluněného interiéru. Tlumeně žlutá barva stěn může nahradit chybějící slunce v pokojích s okny na sever, naopak v místnostech přehřátých slunečními paprsky znásobí pocit horka a bude působit nepříjemně.

Také červená barva je teplá a oblíbená, v interiéru bývá velmi výrazná a efektní. Ve větším množství je však silně dráždivá (ne nadarmo se červená lucerna stala symbolem nevěstinců). Pro mladé páry se tedy červená plocha může zdát do ložnice stimulující, ale pro odpočinek a spánek začne po čase vadit.

Převažující červená barva není vhodná ani do pokojů neklidných dětí. Podobně dráždí také fialová, sytě růžová, oranžová nebo všechny svítivé "fosforové" barvy.

Zelená barva by se ale neměla ve velké ploše objevit u jídelního stolu – mohla by se odrazit na potravinách (maso vypadá zkaženě).

Červená nebo oranžová podporují chuť k jídlu, může se jimi opatrně oživit zařízení kuchyně a jídelny. Jídelní stůl je místem obzvláště citlivým na barvu velkých ploch ve svém okolí, od nich se zabarvení může odrážet i na pokrmy. Než si pořídíte zelenou kuchyňskou sestavu nebo zelenou výmalbu jídelny zkuste si stůl plný lahůdek nasvítit zeleným světlem: šunka a maso dostanou nazelenalý nádech a rozhodně na ně ztratíte chuť, budou vám připadat jako zkažené.

Naslouchejte prostoru

Zamyslete se nad tím, jak se v jednotlivých místnostech chcete cítit. Záleží velmi i na vaší povaze, každému vyhovuje jiné prostředí. Někdo chce doma jenom odpočívat, jiný tam musí i pracovat, další relaxuje aktivním způsobem, pohybem. Někdo touží "zašít" se do bezpečně uzavřeného koutku, jiný kolem sebe potřebuje volně otevřený prostor a tmavé stěny by ho vyháněly z domova.

Prostor si o své barevné řešení často "řekne" sám. Maličké místnosti nebo tvarově složité stěny s mnoha zákoutími vyžadují světlé barvy (nejlépe bílé), stejně tak i pokojíky s malými okny a nedostatkem denního světla. Místnosti na západ, kde bývá v létě příliš horko, osvěží chladnější barva malby stěn, pokoje na sever zase prosluníte teplou žlutou.

Tvarově podobný prostor se vlivem tmavé barevnosti změní na uzavřený a stísněný.

Místnost se šikmými stěnami působí otevřeně a prostorně, pokud stěny zůstanou bílé, bez barev.

Příkladem může být dětský pokoj (obr. 26), jehož barevné řešení vychází ze dvou základních faktorů: 1. pokoj je obrácený k severu, nesvítí do něj slunce; 2. děti si nejraději hrají venku na trávě. Podlaha je tedy v trávově zelené barvě a stěny mají světlou okrovou barvu, trochu sytější okrová se objevila i na matracích a roletách, pro drobnější doplňky se zvolila oranžová. Pokoj se prozářil, jako by do něj svítilo slunce, barvy vycházející z přírody a přitom nejsou nepřirozené a dráždivé.

Návrh bytu 1: Radek Sládeček a Radko Květ
Návrh bytu na videu: Petr Burian / DaM, výtvarné řešení světlíku Halka Maršáková, Lucie Barešová, Studio IN2