Klause vláda zklamala. Měla podle něj šanci něco udělat a nevyužila ji

  • 234
Končícího prezidenta Václava Klause zklamala vláda Petra Nečase. Když se ve středu přišel rozloučit s ministry, řekl, že měl daleko větší očekávání, že se právě Nečasově vládě něco rezolutního podaří udělat. Šanci měla, ale nedokázala ji podle Klause využít. Posílil by také sílu prezidentského veta k zákonům, která je podle něj teď spíš symbolická.

Klaus připomněl, že i když během jeho působení na Hradě byly jen dvoje volby do Sněmovny, jmenoval celkem šest vlád a desítky jednotlivých ministrů.

"Já s jistým zklamáním musím říci, že jsem za daleko nejnadějnější považoval právě vládu tuto, která se zrodila s takovým jasným, v historii dvaceti let České republiky největším mandátem. Věřil jsem, že se této vládě, díky i této síle parlamentní, podaří něco rezolutního udělat, a proto jsem také na ni měl největší nároky, největší požadavky. Spojoval jsem s ní nejvíce očekávání," řekl Klaus.

"To se tak stává, že si navzájem nenaplníme očekávání," glosoval kritiku vlády ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Při jednání nám nic takového prezident neřekl, reagovala vicepremiérka Karolína Peake.

Nečas se při tiskové konferenci s Klausem bránil tím, že jeho vláda v parlamentu prosadila všechno, co do něj předložila a co prosadit chtěla, i když se nejmenší vládní strana Věci veřejné dvakrát štěpila a nakonec ve vládě místo VV zůstala strana LIDEM, která se od Věcí veřejných odštěpila.

"Samozřejmě s výjimkou nějakých změn ústavního zákona, kde potřebujeme dohodu s opozicí. Tam se to ne vždy daří," připustil předseda vlády. "Silný slova," glosoval prezident polohlasem Nečasova slova, že vláda prosadila všechno, co chtěla.

Klaus popřál vládě, aby se pokusila přispět k rozběhnutí české ekonomiky, která přešlapuje na místě, a k nárůstu elementárního porozumění v zemi. "Aby nedocházelo k takovým extrémům, k jakému došlo v pondělí tohoto týdne," řekl Klaus v narážce na rozhodnutí Senátu, který na prezidenta podal ústavní žalobu.

Klaus se i po odchodu z funkce hlavy státu chce vyjadřovat k politice. "Určitě ano," zdůraznil. Povede Institut Václava Klause, který bude sídlit na pražské Hanspaulce. Zavzpomínal také na léta strávená v čele vlády a připomněl, že byl nejdéle sloužícím premiérem. Až do podzimu 1997. Jednací místnost vlády se od té doby podle něj příliš nezměnila.

Prezident na vládu nepatří, poslal Klaus nepřímo vzkaz Zemanovi

Nemá pocit, že později jako prezident chodil na vládu málo. "Prezident v podstatě na vládu nepatří," řekl Klaus a poslal tím nepřímo vzkaz svému nástupci Miloši Zemanovi, který dal opakovaně najevo, že hodlá chodit na vládu častěji.

"Já jsem zde byl od 10. prosince 1989 a musím říci, že prezident za dobu, kdy já byl ministrem, místopředsedou vlády a předsedou vlády, nevybavuji si, kolikrát tady byl prezident republiky, můj předchůdce, možná nikdy. Úkolem prezidenta není chodit na vládu, plést se vládě do řemesla," prohlásil odcházející prezident, jemuž mandát končí ve čtvrtek.

Je podle něj ústavou nastolena dělba mocí. Zmínil, že by mohla být posílena pozice prezidentského veta, které má nyní podle Klause slabou pozici a končící prezident ho považuje za spíše symbolické než za reálnou možností zasáhnout do vývoje v zemi. Pokud v současnosti prezident vetuje zákon schválený parlamentem, může ho přehlasovat 101 poslanců ve Sněmovně.

Nečas dodal, že Česko je parlamentní republikou, která má nejen ústavu, ale i ústavní zvyklosti. "Předpokládám, že všichni aktéři se jich v budoucnu budou velmi silně držet. Není důvod na tom cokoli měnit," opáčil Klausovi Nečas. Sílu prezidentského veta by neposiloval.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video