Poslední sbohem. S oběťmi výbuchu se ve Frenštátě rozloučilo tisíc lidí

Obrovský žal i naděje, že se nic tak strašného nebude opakovat. Ekumenická bohoslužba na náměstí Míru ve Frenštátě pod Radhoštěm připomněla tragédii z neděle 17. února, při které zemřelo šest lidí, z toho tři děti. V tichosti se s nimi přišla rozloučit asi tisícovka občanů Frenštátu.

Podhorským městem se v patnáct hodin rozezněly zvony ze dvou kostelů. Na minutu náměstí zcela ztichlo. "Sdílená bolest je poloviční bolest. Pro lidi z Frenštátu je důležité, aby mohli projevit lítost nad tím, co se stalo," řekla ředitelka Krizového centra v Ostravě Petra Ďásková.

V takřka desetitisícovém městě znalo obyvatele už vlastně neexistujícího domu v ulici 6. května, jen asi dvě stovky metrů od centrálního náměstí, mnoho lidí. Nebo znalo smutnící příbuzné či alespoň známé. Bylo proto zřejmé, že při bohoslužbě se sejde více lidí, než by se vešlo do kostela. "Frenštát událost opravdu hodně prožívá, lidé cítí potřebu zúčastnit se a pomodlit se," řekl Alois Morávek.

Oběti ničivého výbuchu

Druhé poschodí levé části domu
Desetiletá Adélka s maminkou Ditou a šedesátiletou Milenou, která byla vedoucí učitelkou jedné z frenštátských mateřinek. Těla obou starších žen musela být identifikována rozborem DNA.

První poschodí levé části domu
Dvouletá Adélka a pětiletý Radim. Jejich rodiče měli štěstí, že spali u zdi,o kterou se padající panel opřel nad postelí. Děti neměly šanci na přežití, byť se je otec snažil zachránit.

Přízemní byt vlevo
Pravděpodobný viník Antonín Blažek, který podle předběžných informací pustil do chodby plyn, který pak zapálil. Sám uhořel.

Jedenáct zraněných
Většina už žije u příbuzných. Tři obyvatelé domu ale zůstávají v péči specialistů ostravského Popáleninového centra. Těžce popálený manželský pár, který bydlel v přízemí, od Blažkova bytu jen přes chodbu. Dále muž z prvního poschodí pravé části, který se nadýchal horkého vzduchu.

Pódium stálo před radnicí, kde vzniklo pietní místo. Lidé na náměstí rozsvítili stovky svíček a nakonec je položili pod velké květinové srdce.

"Určitě nikdo nezapomene, těžko se mi hledají slova," plakala Jana Vasilová, která znala šedesátiletou paní Milenu. "Můj syn chodí do školky, kde dělala ředitelku."

Bohoslužbu celebrovalo pět kněží. "Odevzdáváme smutek do rukou božích," řekl například frenštátský farář Rudolf Swienczek.

Tryzna symbolicky ukončila týden, ve kterém byly pohřbeny oběti neštěstí. Nejprve dvě děti z jednoho bytu, poté tři generace žen z další domácnosti (více zde). Zda už byl pohřben údajný viník neštěstí, není známo. Jeho ohořelé tělo nalezené na chodbě domu mělo být zpopelněno a rodina si měla vyzvednout urnu.

Ve Frenštátě se ještě v pátek 22. března uskuteční benefiční koncert. Obrovskou solidaritu lidí dokazuje i speciální radniční účet, ze kterého bude financováno nové ubytování přeživších. Na kontu se shromáždilo už přes patnáct milionů korun.

Z původní bytovky už prakticky nic nezůstalo. Demolice by měla příští týden skončit a do domovů se pak vrátí lidé ze sousedního vchodu. Rozhodnout však musí statik.