V éteru jsou tři nové stanice Českého rozhlasu, jiné tři zmizely. Ilustrační foto | foto: dobová reklama

Český rozhlas přeoral stanice a pobouřil posluchače i zaměstnance

  • 176
Vedení Českého rozhlasu čelí kritice části posluchačů i zaměstnanců. Důvodem jsou změny, které rozhlas podniká pod vedením ředitele Petera Duhana. Od března například zrušil tři původní stanice a nahradil je třemi novými. Rozhlas si za rozhodnutím stojí a hájí je.

Vysílat přestaly s únorem Rádio Česko, stanice Leonardo a ČRo 6. Naopak tři nové stanice rozhlas spustil. Konkrétně Rádio Plus, Rádio Junior a ČRo Jazz.

Právě kvůli Rádiu Plus, kterou ČRo původně prezentoval jako novou stanici mluveného slova, zmizely stanice Česko, Leonardo a ČRo 6 (více o plánech čtěte zde). Jenže transformace není dokonalá.

"Záměr byl úplně jiný. Stanice, jak o ní nyní mluvíme, je variantní, náhradní řešení. Je to takový facelifting Šestky, doplněný o další dvě hodiny vysílání. De facto se nic nemění," připustil v rozhovoru pro iDNES.cz tento týden Duhan (celý rozhovor s Duhanem zde).

Nová stanice například místo 24 či 12 hodin bude vysílat jen osm hodin (od 16. hodiny do půlnoci). Zcela mine hlavní vysílací čas, pro rozhlasové vysílání je to ráno. Původní plán, že bude šířen na velmi krátkých vlnách rozhlasu, rovněž nevyšel (více o změnách plánů čtěte zde). Rozhlas tvrdí, že časem vysílání rozšíří a pokusí se jej dostat na velmi krátké vlny (VKV).

Nové stanice

Nová stanice ČRo Plus začala vysílat v pátek 1. března 2013 ve čtyři hodiny odpoledne. Stanice vysílá denně od 16:00 do 24:00 a posluchačům nabídne analytickou publicistiku (více o stanici čtěte zde). Mezi moderátory nové stanice patří Lída Rakušanová, Renata Kalenská, Barbora Tachecí, Petr Šimůnek nebo Jan Bednář.

Podívejte se zde na vysílací schéma stanice Plus.

Od pátku vysílá také ČRo Jazz, která je podle rozhlasu historicky první jazzovou stanicí v českém éteru. Vysílá denně od 0:00 do 16:00 (více o Jazzu čtěte zde).

Podívejte se zde na vysílání schéma stanice Jazz.

Od března rozšířilo způsob vysílání také dětské Rádio Junior. Naladit lze přes satelit, kabel nebo digitální vysílání (jak ho naladit čtěte zde). Jeho vysílací schéma představí ČRo příští týden.

Zrušení původních stanic pobouřilo část posluchačů zejména Leonarda a Rádia Česko, jež v posledních letech vykazovala nárůst poslechovosti. Podle bývalého šéfredaktora stanice Václava Sochora v posledních dvou letech měla vůbec nejrychleji rostoucí poslechovost v českém éteru. Společně s BBC mělo týdenní poslechovost až 81 tisíc posluchačů.

Na rozhodnutí Českého rozhlasu posluchači nadávají prostřednictvím e-mailu, dopisů a zejména na internetu. Třeba v diskusních fórech nebo Facebooku.

"Je to škoda. Jezdím jako zásobovač, třeba i sedm hodin po Praze autem a Česko, někdy i BBC, jsem vždy poslouchal. Celkem rozumné zpravodajství s analýzami. Hudební rádia, tedy kolovrátky, už fakt nedávám," napsal v diskusi iDNES.cz třeba Jaroslav Zoltán (celou diskusi si přečtěte zde).

Kritiky zaznívají také na webech stanic Českého rozhlasu. "Vím o jedné veleoblíbené stanici, kterou sloučili s jinou, stránky smazali (či schovali) včetně diskuse, ve které posluchači vedení ČRo věru nefandili. Realizační tým byl rozprášen, ač bylo slibováno, že bude přesunut jinam… Ta stanice se jmenovala Leonardo," lituje jeden z posluchačů na fóru ČRo 2.

Odpůrci změn si připili na poslední minuty Rádia Česko

"Bezmála osm let přinášelo Rádio Česko seriózní aktuální zpravodajství spojené s kritickými analýzami a kvalitní publicistikou. Ve čtvrtek 28. 2. 2013 v 16:00 jeho vysílání končí a vedení rozhlasu nenabízí adekvátní náhradu. Rádio Česko tak bude v českém mediálním prostoru zoufale chybět," stojí na facebookové stránce s názvem "Happening Sbohem, Rádio Česko".

Ve čtvrtek proto vyrazili dát nesouhlas najevo přímo před budovu ČRo v Praze 2. Happening měl být především rozloučením s Rádiem Česko. Podle mluvčího ČRo Jakuba Čížka na akci bylo zhruba třicet lidí. "Měla poklidný průběh a nijak se našeho provozu nedotkla," řekl iDNES.cz Čížek.

Někdejšího šéfredaktora Rádio Česko Václava Sochora happening překvapil. "Atmosféra na setkání s posluchači byla fantastická a navzdory konci stanice velmi vřelá a svým způsobem pozitivní," popsal Sochor. Akce se účastnil osobně. "Konec Rádia Česko nechci komentovat. Jde o legitimní rozhodnutí vedení Českého rozhlasu, se kterým jsem se nemohl ztotožnit, a proto jsem odešel," doplnil.

Rádio Česko se s posluchači rozloučilo i na internetu. Web stanice Leonardo pokračuje dál.

Rozhlas kritiku odmítá s tím, že část vysílání Leonarda a Česka zachová na nové stanici. "Když jsme v roce 2011 rozjížděli změny na stanici Praha a přišli jsme se zcela jiným způsobem vysílání, tak z toho byla málem revoluce. A dnes nám lidé, kteří nás kritizovali, píší, že musí uznat, že jsme udělali správně. Víte, je to i otázka zvyku. My si uvědomujeme, že česká společnost je konzervativní. Na druhou stranu vemte v potaz, že management je vázán také rozvojem Českého rozhlasu," řekl ve středu iDNES.cz Peter Duhan s tím, že kroky pomáhají rozhlasu šetřit. Uspořil podle Duhana už 21 milionů korun.

Mladistvá tvář Českého rozhlasu v novém spotu

"Chceme spojit tři tradice v jednu. Svobodka, BBC i Leonardo měly jasný profil a tuto velmi důležitou trojitou štafetu nyní ponese Plus," doplnil šéfredaktor nové stanice Daniel Raus.

Změny v rozhlase kritizují lidé, jež stáli u počátků Leonarda a Rádia Česko. "Když se podívám na programové schéma Českého rozhlasu Plus, tak to v žádném případě není náhrada za Leonardo a stanici Česko. Byla chyba, že rozhlas přišel o tyto dvě stanice, protože si za léta vybudovaly značku, měly na české poměry unikátní program a bez velké kampaně si našly slušný počet posluchačů," řekla iDNES.cz někdejší ředitelka zpravodajských stanic ČRo Hana Hikelová.

"Vysílat v dnešní době na střední vlně osm hodin mimo primetime mi přijde jako projekt, který se dívá do minulosti, nikoliv budoucnosti," míní o ČRo Plus někdejší ředitel stanice Leonardo Miroslav Bobek. "Leonardo a Rádio Česko počínaje čtvrtkem zanikly. Je to jejich definitivní konec a to je škoda. Pokud by se dodržela koncepce, se kterou se budovaly, tak by to nebyl jen zvukový stream, ale také internetový obsah, knižní edice a podobně. A v tom jsem viděl velkou šanci pro to, aby se rozhlas velmi významně uplatnil v oblasti vzdělávání a popularizace vědy," doplnil Bobek, současný ředitel Zoo Praha.

Změny v Českém rozhlase

Kromě nového portfolia stanic Český rozhlas zřídil tři nová programová centra - vysílání, zpravodajství a výroby a zcela změnil loga jednotlivých stanic (více o nové tváři rozhlasu čtěte zde). Vedení také slibovalo, že propustí část zaměstnanců.

Další potíže: Anonymy a hádky s BBC Radiocom

ČRo musí řešit v souvislosti se změnami i další problém: ostrou názorovou výměnu mezi ním a mediální skupinou Lagardère Active ČR, kterou vede Michel Fleischmann a pod níž spadají Frenkvence 1 nebo Evropa 2. Lagardère Active ČR si koupila společnost BBC Radiocom (Praha) s.r.o., jež je držitelem licence na vysílání ve VKV. Prostřednictvím ní v Česku vysílala BBC, dříve skrze ni vysílalo i Rádio Česko. ČRo totiž měl se společností BBC Radiocom (Praha) smlouvu o spolupráci. Vypršela v únoru, na další spolupráci se rozhlas s BBC Radicom (Praha) nedohodly a rozhlas o možnost vysílání další stanice na VKV přišel. Obě strany si nyní posílají ostrá prohlášení.

Duhan například ve středu při představování nové vizuální tváře ČRo řekl, že s převodem BBC Radiocom firmě Lagardère nesouhlasí. Převod přitom posvětila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (více o převodu čtěte zde). "Na základě odůvodnění (Rady pro rozhlasové a televizní vysílání) můžeme jít eventuálně do soudního sporu. Český rozhlas je na to připraven," poznamenal.

"Přebírání obsahu Českého rozhlasu není v licenčních podmínkách stanovené jako povinnost, ale jako možnost," opáčila firma Lagardère Active ČR v páteční tiskové zprávě. "Naše vysílání má oproti vysílání rádia Česko, tak jak probíhalo, jednu zcela zásadní výhodu - je v souladu s licenčními podmínkami rádia BBC," tvrdí Lagardère Active ČR. Český rozhlas to však obratem odmítl s tím, že nikdy nevysílali v rozporu s podmínkami licence. Podle serveru Mediář.cz je to právě Lagardère, kdo vysílací licenci porušuje.

Další odezvu mají změny uvnitř rozhlasu. Po e-mailech se tam začala šířit anonymní informace, že v instituci vzniká "nezávislý revoluční výbor zaměstnanců".

Autor nebo autoři e-mailu tvrdí, že zaměstnanci nejsou spokojeni s personálními změnami v rozhlasu a vadí jim i výše platu. Ta v roce 2011 činila v průměru 32 747 korun.

"Tuto zprávu neznámý anonym poslal generálnímu řediteli a dále rozeslal na větší množství adres zaměstnanců Českého rozhlasu. Považujeme tento způsob komunikace za nepřijatelný a za hranicí vkusu a vedení rozhlasu se tímto anonymním oznámením nebude zabývat," reagoval na e-mail mluvčí Čížek.

Líbí se vám nové stanice Českého rozhlasu?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 22. března 2013. Anketa je uzavřena.

Ne
Ne 3579
Ano
Ano 260

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue