Protesty, které vedly k pádu vlády, pokračovaly i v noci na čtvrtek. Podle sofijské televize však na rozdíl od předešlých dvou dnů nebyly zaznamenány žádné násilnosti, policie ráno ani neoznámila žádná nová zatčení.
"Je to kulturní problém"Rozhovor se šéfem ČEZ Tomášem Pleskačem |
V Sofii se policisté snažili hlavně oddělit davy stoupenců a odpůrců vlády, kteří se dostali do kontaktu před parlamentem. Asi tisícovka lidí se pak přemístila před sídlo bulharské odbočky české energetické společnosti ČEZ, která se stala jedním z hlavních terčů rozsáhlých protestních akcí. Ani tam ale nedošlo k žádným incidentům. Demonstrace jsou hlášeny i z Varny a Blagoevgradu.
Podle bulharského tisku se zřejmě dosud největší protivládní demonstrace uskuteční o víkendu. Její organizátoři, kteří své stoupence svolávají prostřednictvím sociálních sítí, chtějí po celé zemi vyvolat protest nejen proti vysokým cenám za energii, ale i proti "celé vládnoucí politické třídě".
V parlamentu vypadl proud
Parlament ve čtvrtek v poledne rezignaci středopravé vlády premiéra Borisova velkou většinou hlasů přijal. Protože všechny hlavní parlamentní frakce ve středu už předem oznámily, že mandát k sestavení vlády odmítnou, prezident zřejmě jmenuje úřednickou vládu, která by měla připravit nové parlamentní volby. Ty by se podle analytiků mohly konat koncem dubna, tedy necelé tři měsíce před termínem řádných voleb.
Bulharský tisk řadí mezi hlavní kandidáty na šéfa příští úřednické vlády dosavadního ministra financí Simeona Ďankova a guvernéra bulharské Národní banky Ivana Iskrova.
Před budovou parlamentu se během debat o vládní demisi shromáždilo až 7 000 Borisovových stoupenců, kteří se do Sofie sjeli z venkova. Farmáři přijeli před budovu sněmovny se svými traktory, u nedalekého chrámu Alexandra Něvského zaparkoval valník naložený prasaty.
Za symbolickou označují bulharská média nehodu, která sněmovní sál postihla v době nejprudší poslanecké debaty. Do budovy parlamentu byla nakrátko zastavena dodávka elektrického proudu, sněmovní světla pohasla a mikrofony se odmlčely. Byla to právě elektřina, jejíž ceny vyhnaly do ulic desetitisíce Bulharů a odstartovaly nynější vládní krizi. Po krátké přestávce se světla rozsvítila a parlament mohl pokračovat v jednání.
Analytik: Nové vládě dávám dva roky
Podle bulharského analytika Andreje Rajčeva nečeká příští vládu dlouhý život. Musí totiž zavést potřebné reformy, jimž se dosavadní vláda spíš vyhýbala. Například citlivé rozpočtové škrty, které se budou týkat zdravotnictví a školství, ale i prodloužení hranice pro odchod do důchodu. Životnost budoucího kabinetu Rajčev odhaduje na dva roky.
Zeman brání ČEZPohrozil arbitráží, radí využít všechny kontakty na EU |
Bojkovova vláda loni v létě zvýšila ceny za odběr energie o 13 procent a domácnosti změnu pocítily až nyní, s příchodem zimního období. Země má mezi státy Evropské unie nejnižší průměrnou mzdu, která se pohybuje kolem 9 300 korun měsíčně. Mnoho domácností musí na úhradu účtu za elektřinu vynaložit až 60 procent platu.
Vláda se ve středu rozhodla odstoupit pod tlakem masových protestů vyvolaných vysokými účty za elektřinu. Zloba Bulharů se mimo jiné obrátila i proti českému energetickému gigantu ČEZ a bulharský regulační úřad v současnosti jedná o tom, že společnosti odebere licenci na provozování distribuční sítě (více čtěte zde).
