"Právně je slonice i slůně naše. My si na ně ale nároky neděláme," říká mluvčí ústecké zoo Věra Vrabcová.
Celý příběh začal v roce 1988, kdy ústecká zahrada získala z Vietnamu dvouletou slonici Douanitu. Rok před tím už takto dostala slonici Delhi a v roce 1985 Kalu, ale také medvědy a gibony. Zvířata totiž na základě dohody mezi ČSSR a Vietnamem sloužila k umoření dluhu za strojírenské zboží.
Převoz Douanity se ale zadrhl. "Holandští celníci prohlásili, že slonice nemá v pořádku přepravní dokumenty a zadrželi ji. Protože slon nemůže příliš dlouho přebývat na lodi, Douanita neplánovaně putovala do zoo v Rotterdamu," popsala Vrabcová.
Ústečtí zoologové se proti názoru celníků v Nizozemí odvolali a následovala mezinárodní arbitráž. Tu česká strana v polovině 90. let vyhrála. Soud konstatoval, že slonice byla zadržovaná neoprávněně a je v majetku ústecké zoo. Na sever Čech se Douanita přesto nedostala.
Sloní slečna se má v pražské zoo po narození čile k světu.
"Mezitím se v Rotterdamu začlenila do stáda a nebylo naším cílem skupinu roztrhat. My jsme navíc neměli dostatečný prostor pro dalšího slona, proto jsme se dohodli, že jim Douanitu necháme. Vedení rotterdamské zoo nám za naší laskavost poslalo pandy," vzpomněla Vrabcová.
Dohoda chovatelů: liché mládě Ústí, sudé Praze
Nedávno ale začaly ve skupině slonů v rotterdamské zoo neshody a Douanita musela pryč.
V té době pražská zoo zrovna vybudovala nový sloní pavilon. Pražští a ústečtí chovatelé se domluvili s koordinátorem evropských chovných programů, že pražské zoo přidělí jako základ nového stáda právě Douanitu i s dcerou Tanyou, která se jí v Rotterdamu mezitím narodila.
Obě slonice přicestovaly do Česka loni v květnu. Douanita, přejmenovaná na Donnu, už byla březí.
"Uzavřeli jsme deponační smlouvu o zapůjčení s tím, že každé liché mládě Douanity narozené v České republice je naše a sudé je chovatele. Douanita i s novorozeným slůnětem je tudíž naše," přiblížila Vrabcová.
Na nový sloninec zatím nejsou peníze
Ústečtí zoologové nicméně nechtějí pražské stádo roztrhávat a stěhování slonů by i tak musel nejprve dovolit koordinátor, který řídí chovy a posuzuje jejich podmínky. A právě ty jsou v Ústí nevyhovující. Zoo stále čeká na peníze na stavbu nového sloního pavilonu.
Nový sloninec by měl podle odhadů stát kolem čtyřiceti milionů korun. Ústecká rada města zatím vyčlenila dva miliony na projektovou přípravu.
Ústecká zoo kvůli tomu, že nemá sloninec, pozastavila i snahy přivést na svět mládě slonice Delhi. První inseminaci provedla v roce 2002, Delhi však v červenci 2004 porodila mrtvé slůně. Další tři pokusy o umělé oplodnění byly neúspěšné.
11. února 2013 |
