Uralský meteorit zastínil i Hirošimu, byl největší od roku 1908

  • 94
Páteční pád meteoritu u Čeljabinsku uvolnil podle propočtů americké agentury NASA energii o síle 500 kilotun klasické trhaviny. To je pro srovnání zhruba třicetinásobek jaderné exploze nad Hirošimou. Podle NASA to byl největší zaznamenaný meteorit od roku 1908, kdy kosmické těleso dopadlo do tajgy v Tunguské oblasti.

Vesmírná dobrodružství tím nekončí. Vědecký ústav v Severní Kalifornii v sobotu ohlásil, že dostal řadu hlášení z předchozí noci o záhadném světelném jevu nad sanfranciským zálivem; záhadný objekt prý vypadal jako kulový blesk letící na západ. Ale vlastní teleskopy v observatoři jev nezaznamenaly.

Cosi podobného se prý vyskytlo i nad Kubou; alespoň kubánská média s odvoláním na očité svědky popisují "jasné světlo" na obloze i "velké zahřmění", které otřáslo zdmi a okny. Vše prý nasvědčuje pádu meteoritu, který se však naštěstí obešel bez škod a obětí.

V souvislosti s meteorickým rojem nad Uralem se na ruském internetu v diskusních fórech objevila záplava spekulací, že ve skutečnosti nešlo o přírodní úkaz, ale o utajovanou zkoušku zbraně nové generace.

Zraněných přibývá, škody odklízejí tisíce lidí

Uralské úřady evidují už 1 200 zraněných, většina má řezné rány od rozbitých oken po tlakové vlně. Škody způsobené meteoritem představují při dvacetistupňových mrazech, které v oblasti panují, vážný problém. Sklenáři a další lidé tak mají napilno.

Rusové si rozbíjejí okna, ze státních peněz chtějí nová

Někteří Rusové v Čeljabinské oblasti v pátečním dopadu meteoritu vidí příležitost, jak si za státní peníze zvelebit byt. Úřady totiž poškozeným bezprostředně po úderu vesmírného tělesa slíbily kompenzaci, čehož různí podnikavci zneužívají.

Gubernátor oblasti to nicméně v sobotu popřel.

Škody jsou patrné ve více než stokilometrovém okruhu kolem jezera Čebarkul, které leží asi 70 kilometrů západně od Čeljabinska a u něhož byl objeven kráter vytvořený zřejmě dopadem největšího meteoritu (více o kráteru čtěte zde).

Tlaková vlna po nárazu vesmírného tělesa poškodila bezpočet oken skoro tří tisícovek obytných domů, 34 z 41 nemocnic a 361 školek a škol. Nejhůře prý dopadl zimní stadion. V nynějších až dvacetistupňových mrazech, které na Uralu panují, to představuje vážný problém, na jehož odstranění se úřady soustřeďují.

Do oblasti byly vyslány opravářské čety z jiných částí Ruska a ministr pro mimořádné situace Vladimir Pučkov slíbil, že především poškozené školy a školky budou do pondělí funkční. Do odstraňování následků přírodní pohromy bylo podle gubernátora Čeljabinské oblasti nasazeno přes 24 000 lidí.

Tlaková vlna rozbila okna v tělocvičně, kde měli sportovci trénink

Počet obyvatel, kterým meteorický roj nějakým způsobem poškodil obydlí, je odhadován na sto tisíc. Odhad škod úřady zvýšily z původních 400 milionů rublů (asi čtvrt miliardy korun) na miliardu rublů (přes 630 milionů korun).

Zraněných lidí přibývá

Od pátku přibylo i zraněných lidí, úřady jejich počet odhadují na 1 200. Většina utrpěla řezné rány, když silná tlaková vlna rozbila okna v širokém okolí. Patrně nejhůře je na tom žena, která si zlomila páteř; agentura ITAR-TASS informovala, že ji v sobotu ve vážném stavu lékaři letecky dopravili do Moskvy.

V čeljabinských nemocnicích zůstává padesátka pacientů, včetně 13 dětí. Jejich stav se podle lékařů pohybuje od "uspokojivého" po "středně vážný". Podle gubernátora Michaila Jurjeviče se Čeljabinsk prý "podruhé narodil", ale skutečné pohromě se vyhnul.

Ruské úřady současně organizují další pátrání po úlomcích meteoritů. Ty podle odborníků vznikly poté, co do zemské atmosféry rychlostí 72 000 kilometrů za hodinu pronikl meteor o hmotnosti údajně kolem deseti tun, který ve výšce třiceti až padesáti kilometrů nad zemským povrchem explodoval.

V samotném jezeře však potápěči úlomky meteoritu zatím nenašli.

Bohatý meteorický déšť podle ITAR-TASS zasáhl kromě Čeljabinské oblasti i čtyři další ruské regiony: Ťumenskou, Sverdlovskou a Kurganskou oblast a rovněž Baškortostán.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video