Grebeníček zpochybnil Palachovu oběť po okupaci Československa

  • 1644
Bývalý šéf komunistické strany Miroslav Grebeníček zpochybnil ve Sněmovně oběť Jana Palacha, který se upálil na protest proti okupaci Československa po srpnu 1968. Odmítl, že Palachova oběť směřovala proti komunistické totalitě. Koalice na protest opustila jednací sál Sněmovny.

Exšéf KSČM Grebeníček prohlásil, že student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Palach sympatizoval s reformními komunisty, představiteli Pražského jara roku 1968 a jejich politikou. Po smrti se stal rukojmím prapodivných negativistů, tvrdí Grebeníček.

DOKUMENT: Grebeníčkův projev k Janu Palachovi

Řekli o Palachovi a jeho oběti

"Tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící. Ne, Jan Palach se nezapálil na protest proti komunistické straně Československa, jeho sympatie patřily především reformním komunistům, kteří měli podporu i ve všech strukturách svazu vysokoškolského studentstva."
(Miroslav Grebeníček, bývalý šéf KSČM

"Byl levicový intelektuál. Chtěl společnost vyburcovat, probudit ji z letargie."
(Vojtěch Filip, předseda KSČM)

"Tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící. Ne, Jan Palach se nezapálil na protest proti komunistické straně Československa, jeho sympatie patřily především reformním komunistům, kteří měli podporu i ve všech strukturách svazu vysokoškolského studentstva," prohlásil doslova Grebeníček, který patří k představitelům stalinistického křídla v KSČM.

"Jasně ukázal, že jeho myšlení a demagogie hraničící s fanatismem se za čtyřicet let nikam neposunuly," protestovala po jeho vystoupení rozhořčeně poslankyně Jana Černochová z ODS.

Podle předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové neměl Grebeníček vůbec morální právo k Palachovi vystupovat. Spor o Palacha se ve Sněmovně odehrál při schvalování novely zákona o státních svátcích, podle níž by výročí Palachovy smrti mělo být památným dnem.

"Byla jsem vrstevnicí Jana Palacha, zúčastnila jsem se jeho pohřbu, já ten zákon vřele podporuji," řekla poslankyně ČSSD Hana Orgoníková. Podle jejího kolegy Vítězslava Jandáka byl Palach hrdina.

Bývalý premiér, šéf národních socialistů Jiří Paroubek, navrhl, aby se při dalším projednávání zohlednilo, že Palach nebyl sám, kdo se na protest proti okupaci upálil. Výslovně zmínil Jana Zajíce, který se upálil po Palachovi.

Zločinný režim, pohraničníci, norimberské zákony

Připomeňte si výroky komunistů

Zákon označující den Palachovovy oběti za významný den české historie prošel prvním čtením, jeho zamítnutí nikdo nenavrhl, ani Grebeníček si netroufl.

Falšují se učebnice pro děti, tvrdila komunistka Semelová

Grebeníčkova stranická kolegyně Marta Semelová prohlásila, že současný režim falšuje historii už v učebnicích pro děti na prvním stupni základní školy. Napadla třeba to, že se podle ní z vrahů dělají oběti. Nejmenovala, ale bylo zjevné, že útočí na bratry Mašíny, kteří při útěku z Československa po komunistickém převratu v únoru 1948 zabili několik lidí.

"Jestliže si zakážeme diskusi, nedostaneme se dál," prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip. Později novinářům řekl, že Palach byl podle něj levicový intelektuál. A na protest proti čemu se podle předsedy KSČM Palach v lednu 1969 upálil? "Chtěl společnost vyburcovat, probudit ji z letargie," řekl iDNES.cz Filip.

Film o Palachovi

"Děkujeme panu poslanci, že svým dnešním výrokem takto prakticky potvrdil, že natočit náš film mělo i tak dlouho po oněch událostech smysl," uvedla mluvčí televize HBO Pavla Brožková. Vše o filmu Hořící keř čtěte zde.

Pode historika Prokopa Tomka z Vojenského historického ústavu byl Palachův čin spíše vyjádřením zklamání právě z reformních komunistů. "V době, kdy se Palach upálil, už reformním komunistům nevěřil. Vždyť jeho skutek je vyjádřením zklamání z toho, jak ustupují ze svých pozic a skládají zbraně. V té době ještě nebyl u moci Husák, ale právě představitelé strany, kterým dříve zřejmě věřil i on. Stejně jako ostatní ale doufal, že budou společnost stále více demokratizovat," řekl iDNES.cz historik.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video