Jak se cítíte dva dny před prvním startem na šampionátu?
Z posledních tréninků, dobrý pocit nemám. Z postele člověk výsledků moc neudělá. Zdravotní stránka je při takové konkurenci strašně důležitá.
Jaká byla vaše závěrečná příprava?
Připravovala jsem se sama, pod vedením maminky. Z minulých let jsem na to zvyklá, takto jsem trénovala až do letošního jara. Takže to bylo v podstatě normální. Akorát podmínky byly takové aprílové, dost těžký sníh, moc to nedojíždělo. K té totální neformě jsem si připadala ještě zabržděná sněhem.
V areálu v Novém Městě na Moravě vyrostla nová tribuna, na stadion se vejde 18 tisíc lidí. Jste připravena na očekávání a tlak domácích fanoušků?
Pořád nevěřím, že je možné to naplnit, že přijde tolik lidí. Ale jak budeme reagovat na tlak, to si v tuto chvíli ještě neumím představit. Nikdy jsem v té situaci nebyla.
S jakými pocity nastoupíte do čtvrteční smíšené štafety?
Vzhledem k podmínkám a formě, které jsem teď měla, se toho závodu obávám. Běžecky hodně zaostávám proti začátku sezony. Nevím, co od sebe můžu očekávat. Doufám, že budu schopná tu štafetu podržet.
Právě od smíšené štafety se ale hodně očekává.
My nevíme, co se od nás čeká... Pojedeme to pro radost a snad se to povede.
Stanovila jste si sama nějaké cíle?
Vím, že pro některé lidi to bude znít špatně, ale ráda bych se vešla do dvacítky. Protože forma je teď opravdu velmi špatná. Bohužel, člověk je jednou nahoře, jednou dole.
Může vám psychicky pomoct, že toho od sebe tolik nečekáte?
Já od sebe nečekám nic skoro nikdy. Vždycky si říkám, že to bude určitě špatné. A pak jsem akorát mile překvapena. Na neúspěch jsem tak možná líp připravená.
Takže zdravý despekt před závodem?
No, asi tak.
