Počasí během pár chvil proměnilo královskou dvoudenní etapu extrémního armádního závodu Winter Survival napříč jesenickými horami ve vyčerpávající podnik.
Odřízni ho! znělo lesem, kde v korunách uvázl výsadkář |
Zatímco na startu závodu v pondělí si závodníci ve vrcholových partiích hor užili lyží, dole v údolích rychlá obleva proměnila sníh ve zbytky mokré kaše a na některých místech jen v ledovou krustu. Místo jízdy museli většinou pěšky s lyžemi přes rameno.
K třicetikilogramovým batohům na zádech s veškerou výbavou pro přežití jim tak přibyla další zátěž.
Po noci strávené venku se soutěžní týmy vydaly ve středu ráno na další mnohakilometrové putování, aby zdolávaly skály, potoky a na trase plnily několik náročných úkolů.
Asi nejatraktivnější byla disciplína pojmenovaná příznačně "Pavučina". Její splnění vyžadovalo, aby se závodníci na nějaký čas "proměnili v obří pavouky".
Z vrcholku skály se museli členové týmu dostat po laně do obří pavučiny "utkané" nad třicetimetrovou hloubkou a v ní postupně posbírat lístečky s indiciemi pro další postup na trase závodu. Každý neobratný pohyb nebo větší rozhoupání pavučiny pak mohlo znamenat pád dolů a konec nadějí na dobré bodování v této disciplíně.
Už jen samotné plazení po břiše po laně nad zející prázdnotou řadu soutěžících, kteří s podobnými adrenalinovými úkoly neměli dosud zkušenosti, očividně rozechvíval.
"Pro nás ideální disciplína. Strach z výšek u nás nehrozí a nemusíme vymýšlet žádné speciální lezecké techniky. Tohle nám vyhovuje," shrnul bezprostřední dojmy Milan Menzel z favorizovaného družstva Muniční základny Týniště nad Orlicí.
Finále závodu bude boj
Právě Menzelův tým, který obhajuje vítězství z loňska, po dvou soutěžních dnech v závodě vedl. "Bylo to náročné. Do kopců pěšky a dolů místo relativního odpočinku taky. Sněhu je najednou opravdu málo a lyže tak máme skoro k ničemu," postěžoval si Menzl.
V cíli třetího dne ale on i jeho kolegové z družstva neskrývali radost. "Velmi brzo po ránu jsme stihli na trase vložený orientační běh. To je dobře, protože týmy, které se k němu dostanou za tmy, budou mít asi problémy," dodal.
Dvoudenní královská etapa, během níž závodníci urazí mnohdy až stovku kilometrů, bývá rozhodující. Většinou během ní také ze závodu odstoupí valná část týmů. Ať už kvůli zraněním nebo z vyčerpání.
Během středy se se soutěží rozloučilo družstvo z dělostřelecké brigády Jince. Kvůli nedorozumění u jedné z disciplín se jeden člen týmu odpoutal od zbylých dvou a ztratil se. "Hledali jsme ho, ale je to marné. Špatně jsme se domluvili," řekl Adam Lízal.
Po několika hodinách pátrání musel s kolegou použít zapečetěný mobilní telefon pro případ nouze a kontaktovat pořadatele závodu. "Jakákoliv cizí pomoc nebo použití mobilu znamená v závodě stop," vysvětlil vedoucí etapy František Vaněček.
Ztraceného člena týmu nakonec objevili v údolí o pár kilometrů dále. Bohužel závod už pro trojici skončil.
Celý závod vyvrcholí ve čtvrtek na střelnici u Vrbna pod Pradědem. Za pomocí laserového střeleckého soubojového simulátoru Miles (používaného na samopalech vz. 58) hlídky svedou střelecký souboj s nepřítelem. Závodníci musí v limitu projít vytyčenou trasu (přibližně 300 metrů), vyřadit z boje co největší počet útočníků se zbraněmi i bez nich a přitom nebýt sami zasaženi.
