Jan Fischer ve svém volebním štábu v pražské v restauraci Avion 58. (12. ledna 2013) | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Výsledek voleb: Fischerův debakl, propad ODS a levicová hvězda

  • 505
Česko má za sebou první kolo prezidentských voleb. Přineslo řadu překvapení. Redakce iDNES.cz vybrala ty, které je dobré si v souvislosti s přímou volbou prezidenta pamatovat.
1
Těsný rozdíl mezi vítězi prvního kola

Miloš Zeman byl dlouho považován za jednoho z favoritů boje o Hrad. Sice první kolo vyhrál, i sám si ale musí nyní klást otázku, co udělal špatně, že před Karlem Schwarzenbergem skončil jen "o prsa". Oba od sebe dělilo jen 41 653 hlasů (více zde).

Miloš Zeman sice zaujal voliče na vesnicích a menších městech, nepodařilo se mu ale (až na výjimky, třeba na Ostravu) získat velká města. Tam naopak bodoval současný ministr zahraničí (více zde).

2
Propadák Jana Fischera

Dlouhé měsíce to vypadalo, že jasným vítězem voleb bude bývalý statistik Jan Fischer. Nakonec skončil na třetím místě. Mohlo to být ale pro něj ještě horší, protože jen těsně za ním zůstal kandidát ČSSD Jiří Dienstbier.

Pro Jana Fischera je prohra o to bolestnější, že kvůli kampani odešel z luxusně placeného místa viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně. Výsledek prvního kola voleb Fischer neunesl a odmítl odpovídat na otázky novinářů (více zde).

Poraženým je kromě Fischera i jeho mediální poradce, magnát Jaromír Soukup. Ten v minulosti podporoval (a vždy neúspěšně) v politice třeba Olgu Zubovou nebo Jiřího Paroubka.

3
Levicová hvězda

Sice skončil až na čtvrtém místě, přesto i on se může radovat. Řeč je o Jiřím Dienstbierovi, který se díky výsledku ve volbách stává důležitým hráčem v sociální demokracii.

Na společné tiskové konferenci sice stál Dienstbier (v současnosti místopředseda) vedle současného stranického šéfa Bohuslava Sobotky a vystupovali jako tým, Dienstbier ale velmi brzo může nevýrazného Sobotku ve funkci nahradit (více zde). Sociální demokracie by na to mohla, alespoň jak naznačují výsledky v prezidentských volbách, jen vydělat.

ČSSD má ale zase na druhou stranu těžkou hlavu z vítězství Miloše Zemana, někdejšího šéfa sociální demokracie. Strana (respektive její nejvyšší vedení) se Zemanem totiž už delší dobu vede více méně otevřenou válku. Přesto nakonec (se skřípěním zubů, jak naznačovala sobotní večerní tisková konference Bohuslava Sobotky) ČSSD Zemana nepřímo podpořila ve druhém kole voleb (detaily zde).

4
Modré Waterloo

Debaklem skončily prezidentské volby pro ODS. Stranický kandidát Přemysl Sobotka totálně propadl. Pro občanské demokraty je to další signál, že ODS není tou značkou, kterou voliči chtějí (více zde).

Sobotkova prohra souvisí samozřejmě i se současnou politikou Petra Nečase, zároveň však ukazuje, že strana nedokáže mezi svými členy najít dostatečně silnou osobnost. ODS si to měla uvědomit už z průběhu svých "primárek", v nichž hledala svého prezidentského kandidáta. Strana by ale zřejmě dopadla stejně, i kdyby do boje o Hrad poslala europoslance Evžena Tošenovského.

5
Nepřesné průzkumy

Kromě politiků musí mít z výsledků voleb těžkou hlavu i firmy, které připravují předvolební průzkumy. Například podle posledního průzkumu, který dělala agentura ppm factum, měl vyhrát Miloš Zeman. To se skutečně stalo a průzkumníci relativně dobře odhadli procento hlasů, které získá (v průzkumu měl 25,1 % a v prvním kole 24,21 %).

V případě kandidátů na druhém až čtvrtém místě se ale průzkumy zcela mýlily. Vladimír Franz měl podle posledního průzkumu skončit dokonce třetí (byl pátý) a Přemysl Sobotka měl získat přes 7 procent (získal 2,46 %). Stejně nepřesné byly i analýzy od ostatních společností.

6
Sociální sítě

 Zásadní vliv na první kolo voleb měl i boj na sociálních sítích. Snažili se zde sice všichni, kandidatura Vladimíra Franze dokonce vznikla na Facebooku, ale nejvíc využil sílu internetu Karel Schwarzenberg. Především v posledních dvou týdnech se podařilo jeho týmu Facebook a Twitter dokonale opanovat (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video