Fischer nakonec prohru neunesl, popřál Česku a odmítl odpovídat

  • 243
Původní favorit průzkumů prezidentské volby Jan Fischer propadl a svou prohru zcela neunesl. "Lidé rozhodli o tom, že do druhého kola volby postupují dva straničtí kandidáti. Přeji České republice ze srdce to nejlepší," řekl v krátkém prohlášení, po němž odmítl odpovídat na otázky. Nepodpořil Miloše Zemana ani Karla Schwarzenberga, kteří ho vyřadili.

"Stále jsem přesvědčen, že Česká republika potřebuje změnu. Nešel jsem do voleb s ničím jiným, než abych dali zemi naději, že se v ní dá normálně slušně žít," prohlásil Fischer. 

Už pár desítek minut před tím přiznal, že prezidentská volba skončí jeho prohrou už v prvním kole. "Fakta je třeba respektovat. Určitá míra zklamání tam je," řekl Fischer. Později se ukázalo, že "určitá míra zklamání" je poměrně velká. Na analýzy, proč prohrál, je podle něj dost času.

Jan Fischer, syn bývalého premiéra úřednické vlády, novinářům řekl, že proti jeho otci byla v poslední době vedena kampaň. I on přiznal, že je výsledkem svého otce v prezidentské volbě zklamán. Fischerův prudký propad přišel v posledních dnech, kdy se mu příliš nedařilo v diskusních debatách a jeho odpůrci mu připomněli jeho členství v KSČ od roku 1980 do ledna 1990.

Takový výsledek v Praze jsem čekal, tvrdí bývalý premiér

Ještě před sečtením všech hlasů Fischer tvrdil, že počítal s velkým úspěchem Schwarzenberga v Praze, který rozhodl o výsledku prvního kola. "Takový výsledek v Praze jsem očekával asi jako každý," odvětil Fischer na otázku iDNES.cz.

Do svého volebního štábu dorazil Fischer spolu se synem v černém nissanu přesně ve dvě hodiny. Tvrdil, že s výbornou náladou a s optimismem. Očekával, že postoupí do druhého kola se Zemanem. "Ne, nejsem nervózní, proč bych měl být," tvrdil. Jistá nervozita ale na něm přesto vidět byla ještě před tím, než volební výsledky začaly ukazovat, že nemusí postoupit ani do druhého kola. A jeho nálada postupně klesala až na bod mrazu.

Na výsledky čekal Fischer na stejném místě, kde začátkem roku oslavil 62. narozeniny, v pražské holešovické restauraci Avion 58. Ještě dříve než on dorazili jeho spolupracovníci, bývalý šéf Úřadu vlády Jan Novák a mluvčí Jana Fischera. Naopak s mírným zpožděním přišla Fischerova manželka.

Fischer si spolu s týmem spolupracovníků zabral první patro restaurace, novinářům zůstalo přízemí a část restaurace zůstala ještě hodinu po začátku sčítání hlasů otevřená i pro veřejnost.

Favorit průzkumů a jeho "trable"

Fischer byl podle průzkumů původně nejprve favoritem volby, pak ho dostihl a předstihl Miloš Zeman.

Volba prezidenta

Před volbou čelil Fischer různým výzvám, aby se volby ani neúčastnil kvůli své komunistické minulosti. V KSČ vydržel do začátku roku 1990, tedy ještě řadu týdnů poté, co se komunistický režim zhroutil.

V kampani musel Fischer dost vysvětlovat to, proč dostal sponzorský dar ve výši 14 milionů korun od podnikatele Tomáše Chrenka. Řekl, že od něj Chrenek nemůže očekávat žádnou protislužbu.

Odmítl i to, že sponzorský dar může nějak souviset s rozhodnutím, které padlo za Fischerovy vlády v roce 2009, kdy ministryně zdravotnictví Dana Jurásková podepsala slučování zdravotních pojišťoven v Chrenkův prospěch právě v den, kdy Sněmovna odhlasovala zákon, který měl právě toto zakázat.

Fischerovi v kampani pomáhal také vlivný podnikatel Jaromír Soukup, majitel agentury Médea, která je klíčovým hráčem na poli reklamy, při jejím nákupu a zadávání do médií. "Ne, v žádném případě politické ambice nemám," řekl k tomu dříve iDNES.cz Soukup. Prohlásil, že Fischerovi radí zadarmo.

Ještě těsně před volbou vytáhl proti Fischerovi další silnou kartu Miloš Zeman. Prohlásil, že i kvůli liknavosti Fischerovy bývalé vlády dnes rodiny platí za elektřinu o 3 tisíce korun ročně více - a to proto, že bývalá vláda nedokázala efektivně a včas krotit boom rozvoje fotovoltaiky v Česku. Fischer to označil za lež. "Novela byla přijata v parlamentu se zpožděním, které bylo primárně zaviněno tím, že se některé politické strany odmítaly vládní předlohou zabývat," bránil se Fischer (více o sporu expremiérů čtěte zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue