Institut strojního inženýrství počet promrhaného jídla odhaduje někde mezi
1,2 a 2 miliardami tun potravin ročně. Jídlo končí v popelnicích na úkor žaludků hladovějících obyvatel některých rozvojových zemí.
Celých 30 procent plodin se ani nesklidí, protože nesplňují přísné podmínky na odpovídající vzhled. Ty určují zákazníci. Ti z vyspělých zemí často vyžadují svítivě zelená a dokonale kulatá jablka, dostatečně velké banány a podobně. Plodiny však často vyrostou do jiných rozměrů či tvarů, než je obvyklé a všeobecně považované za standard. Supermarkety pak takové plodiny od farmářů nekoupí.
Zprávu o plýtvání jídlem si můžete přečíst zde |
Za plýtvání však nemohou jen zákazníci. Řetězec začíná už u obchodníků, kteří akcemi typu 2+1 zdarma a jinými slevami nutí zákazníky kupovat víc jídla, než vůbec můžou sníst. A to hlavně u rychle se kazících potravin. Ty pak skončí v koši.
K vyhazování nezkaženého jídla přispívají také minimální data trvanlivosti, kvůli nimž zákazníci i řetězce převážně z Evropy a Ameriky často vyhazují nezkažené jídlo.
Lidé se musí naučit kupovat jen to, co skutečně snědí
"Vinu za současnou situaci nesou i rozvojové země samotné. Neumí efektivně naplánovat produkci a vývoz zemědělských plodin," řekl podle serveru telegraph.co.uk Tim Fox, šéf oddělení energií a životního prostředí v Instituci strojního inženýrství.
"Vyhozené jídlo by přitom mohlo nakrmit hladovějící populace chudých zemí. Dost by bylo pro všechny," cituje ho BBC.
Zpráva apeluje na vyspělé země, aby zařídily lepší technologie a plánování skladových zásob v rozvojovém světě a seznámily supermarkety a zákazníky s politikou omezování plýtvání. Je nutné naučit lidi, aby mysleli na omezenou výdrž některých rychle se kazících potravin a kupovali jen to, co skutečně snědí.
"Studie upozornila také na zbytečné plýtvání půdou, vodou a energetickými zdroji, které se používají při výrobě a distribuci jídla," říká Tim Fox v BBC. "Až 550 miliard kubických metrů vody se vypotřebuje na zalévání plodin, které se nikdy nesnědí," uvádí zpráva. Poptávka po vodě přitom podle společností může do roku 2050 stoupnout na 10 až 13 bilionů metrů kubických za rok.
Šetřit a úsporně zacházet jak s jídlem, tak s potravinami, je nutné se naučit. Světová populace roste a Spojené království odhaduje, že do roku 2075 bude potřeba nakrmit další tři miliardy lidí, počet obyvatel na planetě stoupne na
9,5 miliardy.
