Pojmenování dosud bezejmenného území je dárkem kabinetu právě u příležitosti 60. výročí panování Alžběty II. nad zemí. Nepojmenované území v jižní části britské Antarktidy ponese podle britského ministerstva zahraničí název Země královny Alžběty. Rozlohou 437 tisíc km čtverečních je téměř dvakrát větší než Británie.
Z hlediska mezinárodního práva Antarktida nepatří žádnému státu, i když si některé země část věčně zamrzlého kontinentu nárokují. Pojmenování území je pak výsledkem dohody mezi všemi státy OSN, zpravidla na konferenci o standardizaci zeměpisných názvů, která se schází jednou za pět let.
Novou zemi si britská panovnice odnesla z historické návštěvy jednání kabinetu premiéra Camerona. Bylo to vůbec poprvé, co tak učinila.
Monarchie do politických záležitostí nezasahuje
Poslední panovník, jež se jednání vlády zúčastnil, byl podle BBC Alžbětin otec Jiří VI., a to během druhé světové války. V době míru ovšem naposledy na jednání vystoupil v roce 1781 král Jiří III. Pravidelná účast monarchy na jednáních vlád skončilo za krále Jiřího I. v roce 1717.
Královna, která po svém příchodu zažertovala s několika členy kabinetu, usedla vedle premiéra Davida Camerona a ministra zahraničí Williama Haguea.
Prvním bodem jednání bylo podle BBC zavedení změny pravidel v nástupnictví na trůn. Na jejím základě by mohla být královnou i dívka, která se narodí dříve než chlapec.
Královnina návštěva v Downing Street měla ryze pozorovatelský charakter. Alžběta II. zůstává věrná své roli zcela neutrálního přístupu k politickým záležitostem. Přesto podle agentury AP její plánovaná účast vzbudila určitý údiv právě nad porušením hranice mezi výkonnou mocí a monarchií.
