Jsou plány EU sociálně inženýrský sen? přeli se Bobošíková a Dlouhý

  • 25
Druhé debaty prezidentských kandidátů o evropské vizi pro Česko se z původně avizovaných čtyř hostů nakonec zúčastnili jen Jana Bobošíková a Vladimír Dlouhý. Nejvíc se přeli o společné využití surovin či energetických zdrojů napříč Evropskou unií.

"Nemáme společnou surovinovou a energetickou politiku, mohli bychom investovat do společných projektů. Vysokonapěťová přenosová soustava, společná politika vůči dodavatelům plynu a ropy, financování další stavby plynovodů či ropovodů. Nepodmiňuju to větší integrací, může to být na základě dohod mezi státy," prohlásil Vladimír Dlouhý.

"Společná surovinová politika? Já mám v paměti Radu vzájemné hospodářské pomoci, kdy z našich surovin profitoval někdo jiný," reagovala Jana Bobošíková. "Mně by se to taky líbilo, ale ve vší ústě k vám to považuji za sociálně inženýrský sen. S kým jedná Itálie o dodávce surovin? S Tureckem. Německá kancléřka Merkelová? Jedná s EU? Sama s Ruskem."

"Věřím, že v Evropě jsou věci, které můžeme integrovat. A stojí to za to. Přesto věřím v nějakou evropskou soudržnost," pokračoval konstruktivně Dlouhý, načež Bobošíková kontrovala: "Vzpomenu-li si na Mnichovskou dohodu, tak tomu nevěřím!"

"To není fér! Mnichovskou dohodu vidím překonanou poválečnou integrací. Tuto argumentaci jednoznačně odmítám!" podařilo se jí rozčílit Dlouhého.

Oba kandidáti se přeli také ohledně evropského záchranného fondu. "V krátkodobém pohledu je v našem zájmu, aby eurozóna fungovala. Nepodpořit euroval je proti zájmům naší země. Česká republika nic platit nemusí, dokud nepřijmeme euro," uklidňoval Dlouhý. To však Bobošíková odmítla. "Evropský záchranný mechanismus je poslední pokus těch, kteří způsobili současné problémy, aby za ně zaplatili jiní," prohlásila.

To byly však skoro jediné otázky, na které mají oba kandidáti tak rozdílný názor. Zezačátku debaty se Dlouhý snažil vyzdvihovat spíše plusy Evropské unie a upozorňoval na to, co by se dalo vylepšit, zatímco Bobošíková svůj úvodní projev využila výhradně ke kritice společenství. Ke konci se však Dlouhý stále více přikláněl ke skepticismu Bobošíkové.

Vystoupit z EU? To bychom dostali

Při otázkách z publika Jana Bobošíková čelila nařčení, že levicové organizace považují její názory za nacistické. "To je poslední berlička těch, kteří už nevědí, jak na mě. Celou svou kariéru jsem vystupovala proti nacismu, fašismu a dalším extremistickým názorovým proudům," komentovala dotaz Bobošíková.

"Jana Bobošíková není žádná neonacistka. Je to pomluva," zastal se jí Dlouhý, který zase musel vyvracet názor, že jedná v zájmu svého bývalého zaměstnavatele, finanční společnosti Goldman Sachs.

I přes nespočet výhrad, které bývalá europoslankyně Bobošíková k Evropské unii má, nechce jako prezidentka prosazovat vystoupení Česka z tohoto společenství. "Žila jsem mezi eurohujery pět let. Umím si představit, jaká pomsta by naši zemi potkala, kdybychom ze dne na den odešli. To bychom strašně dostali," uvedla Bobošíková s tím, že takový hazard s českou ekonomikou, průmyslem i občany si na triko nevezme.

Na poslední chvíli odřekl Franz i Fischerová

Debata, pořádaná think tankem Evropské hodnoty, navázala na první diskusi Evropská vize kandidátů na prezidenta, které se zúčastnili Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Zuzana Roithová, Karel Schwarzenberg, Přemysl Sobotka a Miloš Zeman (reportáž najdete zde).

Z důvodu prostorových a časových omezení nebylo možné pozvat všechny oficiální kandidáty najednou. Zatímco z první debaty se nikdo neomluvil, tentokrát se nezúčastnili tři uchazeči o Hrad.

Na poslední chvíli svou účast v debatě z důvodu nemoci zrušila Táňa Fischerová. Vladimír Franz nejdříve pozvání před třemi týdny přijal, ale týden před akcí se omluvil a svou účast zrušil. "V čase naší debaty vystupuje v pořadu Hyde Park České televize," uvedl ředitel think tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.

Zároveň vysvětlil, proč se debaty nezúčastní ani Tomio Okamura. "Účast nepřijal údajně kvůli jiné akci, přestože o debatě věděl téměř měsíc dopředu. Někteří komentátoři poukazují na to, že se bojí chodit do veřejných debat s ostatními uchazeči o Hrad, protože nechce ukázat svou neznalost konkrétních témat," podotkl Hokovský.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue