Klaus: Záchranný fond eurozóny je „zrůdný“ a já ho nepodepíšu

  • 587
Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk Lisabonské smlouvy, který má umožnit vznik nového záchranného fondu eurozóny, takzvaného Evropského stabilizačního mechanismu. Označil ho za "zrůdnou" věc. Podle premiéra Nečase se tím komplikuje situace v Evropě, podle ministra zahraničí jsme za šašky.

"Všechny tyto ochranné valy považuji za zrůdnou, nesmyslnou, absurdní věc a já ji podepisovat v žádném případě nebudu," uvedl v pátek Klaus na setkání týdeníku Euro s manažery.

Co je ESM?

Nový mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun). Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům.

Vyšší prioritu budou mít jen splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu. Výše příspěvku má záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze zbývajících 12,5 procenta na počtu obyvatel.

Česko je poslední zemí, která vznik ESM,  který má účinněji pomáhat zemím v potížích a zachránit tak Evropu před hlubokou krizí, nepodepsala.

"Já považuji ten krok pana prezidenta za zbytečný," řekl novinářům v Poslanecké sněmovně premiér Petr Nečas. Doplněk Lisabonské smlouvy se podle něj nijak nedotýká České republiky, ani ji k ničemu nezavazuje. "Pouze tím komplikujeme situaci našim partnerům v eurozóně," dodal premiér.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zvolil ostřejší slova. "Je to blbý, poněvadž jsme jediní, kteří to nepodepsali. Vypadáme zase jako šašci v Evropě," řekl podle Lidových novin.

Klause přitom vyzval k podpisu ve čtvrtek Senát. "Prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, kdy obě komory Parlamentu České republiky vysloví souhlas s ratifikací, jak konstatoval Ústavní soud," uvedl předseda senátního evropského výboru Miroslav Krejča (dříve ČSSD).

Kandidát na prezidenta Jan Fischer na otázku, zda by smlouvu podepsal, odpověděl: "Ano, podepsal. Respektoval bych ústavní pravidla i nález Ústavního soudu."

Klaus zřejmě neohrozí záchranný fond

Ratifikaci ESM je třeba dokončit ještě letos, aby nový fond mohl od začátku příštího roku oficiálně fungovat. Fakticky však už funguje od podzimu. Klausova nechuť k fondu tak nemá zatím na jeho činnost bezprostřední vliv. Vyjádření fondu ESM redakce iDNES.cz shání.

Vliv na fungování fondu to mít nebude, myslí si také advokát Pavel Dudák ze společnosti Vilímková, Dudák & Partners. "I podle stanoviska Evropského soudního dvora není uzavření smlouvy o ESM podmíněno ratifikací dodatku Lisabonské smlouvy. Odmítnutí ratifikace tak podle mě nebude mít přímý dopad na záchranný fond eurozóny," uvedl pro iDNES.cz.

Podobný názor zaznívá i odjinud. "To, že dodatek v ČR nebude ratifikován, nebude mít na záchranný fond vliv," řekl agentuře ČTK mluvčí české diplomacie Vít Kolář. Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling ve čtvrtek v Českém rozhlase řekl, že fond už funguje a ČR jeho fungování neblokuje. ESM byl spuštěn na podzim poté, co na konci září vstoupila v platnost smlouva o jeho vzniku. "V tuto chvíli se na nikoho nečeká, ten mechanismus normálně funguje," řekl.

"Myslím si, že rozhodnutí prezidenta činnost fondu neohrozí. A čistě spekulativně, i kdyby fond ESM kvůli tomu nemohl fungovat, pro pomoc rizikovým zemím jsou stále k dispozici nějaké prostředky ve starém fondu EFSF, případně pomůže Evropská centrální banka," tvrdí ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Česko se podpisem v současné chvíli nezavazuje k žádným finančním závazkům, protože neplatí eurem. Poté, co by se ČR stala členem eurozóny, musela by během 12 let vložit do fondu 40 miliard korun. Ručit by musela okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun, tato částka by se po 12 letech v eurozóně navýšila na 310 miliard korun.

, ,