Curiosity na svém místě v Galově kráteru, před ní jsou pozůstatky její práce. | foto: NASA

Vzrušení kolem Marsu vzniklo nedorozuměním. Ale něco nového tu je

  • 29
Vzrušení, které zavládlo kolem sondy Curiosity, se ukázalo být skutečně jako velmi přehnané. Přesto jsou dosavadní výsledky marťanského vozítka zajímavé. Ve vzorcích půdy odhalilo přítomnost uhlíku.

O úterní tiskovou konferenci NASA v San Francisku byl zájem, ze kterého muselo mít tiskové oddělení radost. Aby agentura uspokojila všechny přihlášené novináře, musela ji přesunout do velkého tanečního sálu, jehož balkóny se ježily kamerami.

Lehcí odlétají, těžší zůstávají

Poněkud konkrétnější výsledek poskytla Curiosity při pátrání po osudu z větší části zmizelé atmosféry Marsu. Podle ní je na rudé planetě poměr "těžkého vodiku" (deuteria) proti běžnému vodíku pětkrát vyšší než na Zemi (1:1284 místo 1:6420). Deuterium oproti běžnému vodíku obsahuje nejen proton a elektron, ale i neutron, a je tedy zhruba dvakrát těžší.

Velké relativní zastoupení deuteria mohlo podle vědců vzniknout v době, kdy atmosféra ještě obsahovala vodní páru. Její molekuly se rozpadaly vlivem UV záření, a uvolnil se z nich tak vodík. Lehčí unikal do vesmíru, těžší deuterium spíše zůstalo na planetě.

Jedno měření není konečný důkaz, ale pokud ho potvrdí i další rozbor, získáme představu, jak se Mars "udusil".

Ale zájem médií byl přehnaný. Pověsti o "světoborné" novince, které se objevily před dvěma týdny, vznikly pouhým nedorozuměním, vysvětlil přímo na místě muž, který stál u jejich zrodu, John Grotzinger z laboratoří JPL. Ten vysvětlil, že v předchozím případě mluvil pouze o kvalitě údajů z analytické sestavy SAM, nikoliv o údajích samotných. Soustava SAM byla do plného provozu uvedena po přistání jako poslední, a tak se ověřovací zkoušky protáhly až téměř do současnosti.

Jak si tedy vozítko Curiosity vede doopravdy? Dozvěděli jsme se, že skutečně neodhalilo jednoznačnou přítomnost tzv. organických sloučenin, tedy skupiny látek, do které patří i stavební kameny života. Natož něco zajímavějšího, tedy stopy života samotného. Podle vědců zatím proběhlo jen ověření funkce všech instrumentů na palubě. A také se objevila jedna zajímavá záhada.

Je to stopa uhlíku zaznamenaná při rozboru vzorků marťanské půdy. Uhlík byl zachycen v jednoduchých organických sloučeninách (atomu uhlíku s jedním, dvěma či třemi atomy chlóru). Sloučeniny však podle vědců s největší pravděpodobností vznikly přímo v Curiosity. Vzorky půdy se totiž nejprve zahřívají a odpařují a poté se analyzuje chemické složení plynů, které z nich unikají. Sloučeniny chloru a uhlíku patrně vznikly po zahřátí.

Když si Curiosity na svém současném působišti v Galeově kráteru rýpne a odkryje písek na povrchu, odhalí se vrstvy ještě jemnějšího materiálu pod ním. Podle NASA je jemností zhruba mezi cukrem a moukou.

I když rozhodně Mars pro pedologa nebude tak zajímavý jako Země, najdeme na jeho povrchu různé materiály. Dokazují to záběry tří sond: Spirit (obě nahoře), Viking (vlevo dole) a Curiosity (vpravo dole)

Kde se však vzal uhlík, ze kterého vznikly? Nevíme, a v tuto chvíli nelze vyloučit žádnou hypotézu, říkají vědci odpovědní za analýzu vzorků. Mohl se na Mars dostat s Curiosity. Mohl také být v půdě. V té mohl být obsažený v nějakých složitějších sloučeninách, možná v anorganických (třeba uhličitanech).

Možná mohlo jít také o organické sloučeniny (tj. "předstupeň života"), které mohly stejně dobře vzniknout na Marsu jako se na něj dostat s pádem meteoritu. A možná dokonce mohlo jít o látky biologického původu. Otevřené jsou všechny možnosti.

První snímky, které Curiosity poslalo z Marsu

9. srpna 2012

Zatím se však zdá, že se opakuje situace ze 70. let. Tehdy sondy Viking také objevily stopy sloučenin uhlíků, ale vědci nakonec usoudili, že jde o kontaminaci. Objevila se ovšem zajímavá hypotéza podpořená zatím laboratorními výsledky, že šlo skutečně o "ozvěnu" marťanského uhlíku, který byl však nezřetelný kvůli chemickému složení půdy. Ověření tohoto nápadu si však také vyžádá čas (pokud vůbec hypotéza přežije výpady jejích odpůrců).

Zajímavé také bude počkat si na výsledky rozboru vzorků odebraných jinde. V místě, kde je Curiosity nyní (Galeův kráter) půdu tvoří navátý jemný písek z celé planety. Během týdnů až měsíců by měl stroj doputovat až k úpatí pět kilometrů vysoké hory Sharp, kde na povrch vystupují obnažené horniny z doby před třemi miliardami let. V té době mohl mít Mars atmosféru a hostit život.