Stíhací letoun JAS-39 Gripen českých vzdušných sil | foto: Martin Král, Armáda České republiky

Vláda bude dál jednat o gripenech, Švédové zlevnili nabídku o 10 procent

  • 129
Česko bude dál vyjednávat o pronájmu gripenů. Švédové o deset procent zlevnili původní nabídku. Ta současná trvá do konce března 2013, rozhodovat o ní bude vláda, uvedl po pondělním jednání Bezpečnostní rady státu ministr obrany Alexandr Vondra. Cenu pronájmu ale neřekl.

Česká republika dosud měla pronajatých 14 gripenů za 19,6 miliardy korun na deset let, tedy zhruba dvě miliardy na rok. Pronájem skončí na konci roku 2015.

"Nabídka je bezmála o deset procent lepší než ta letní. Platí do konce prvního kvartálu 2013. Máme čas, abychom nabídku pečlivě zvážili. Rozhodne o tom vláda, ale je korektní to probrat i s opozicí," uvedl končící ministr. Žádná konkrétní čísla ale nechtěl zmínit.

Bezpečnostní rada státu

Bezpečnostní radu státu tvoří premiér a další členové vlády dle potřeby. Na dnešním jednání je samozřejmě ministr obrany Alexandr Vondra, který nabídku švédské strany představuje.

Vondra již dříve uvedl, že Česko dosáhlo podstatné slevy, která podle České televize činí asi miliardu Kč. Ve hře jsou údajně tři nabídky pronájmu: tři roky za více než pět miliard, pět let za skoro osm miliard nebo deset let za 14,5 miliardy. Což by nominálně bylo téměř o čtvrtinu levnější než původní kontrakt.

Podle Vondry od poloviny roku proběhla se Švédy tři kola jednání, který prý jednoznačně ukázala, že kývnout na letní nabídku by nebylo rozumné. Ministr po jednání Bezpečnostní rady státu zopakoval, že stíhací letouny zůstanou pevnou součástí české armády. "Je to jeden ze základních znaků státní suverenity," řekl Vondra.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý soudí, že by armádě prospěl co nejdelší kontrakt, aby měli politici dostatek času na přípravu případného budoucího nákupu strojů (ať už budou jakékoliv) a vybrali pro Česko nejvhodnější stroje bez chvatu a nejistot.

Přebít nabídku švédské strany by mohlo být pro potenciální konkurenci obtížné. Gripen má potenciál k modernizaci na výkonnější verze E/F (české letectvo nyní má stroje verzí C/D), což mu dává výhodu nad zastarávajícími stíhačkami F-16. Oproti srovnatelně moderním konkurentům, například strojům Eurofighter či Rafale, je zase výrazně levnější jeho provoz.

Což mimochodem hrálo hlavní roli, když nedávno o obměně stíhacího letectva rozhodovalo Švýcarsko (čtěte Švýcaři koupí gripeny, i když nezvládly testy).

Nebudete si diktovat, vzkazoval Švédům Nečas

Před "poslední švédskou nabídkou", o níž Vondra minulý týden hovořil, to pro lehkou stíhačku zbrojovky Saab nevypadalo moc růžově. Ministerstvo obrany začalo připravovat výběrové řízení a premiér Petr Nečas švédské straně skrze média vzkázal, že musí svou předešlou nabídku zlevnit, jinak Česko přejde z exkluzivního vyjednávání se Švédskem k výběrovému řízení (více o Nečasovi zde).

Z české strany to však mohla být jen vyjednávací strategie a určité blufování. Faktem totiž je, že ponechání gripenů zůstalo jedinou cestou, jak se 1. ledna 2015 neocitnout bez vlastního stíhacího letectva.

Podívejte se na letouny Gripen v akci

25. července 2012

Vypsání výběrového řízení, jeho provedení, pořízení nových strojů a změny v logistice či výcviku by zkrátka trvaly příliš dlouho (nehledě na finanční náklady). Vondrův resort proto čelil kritice, že měl začít jednat dříve (čtěte článek S gripeny jsme zaspali, tvrdí stínový ministr obrany Hamáček).

Bez vlastních stíhacích letounů by si Česko muselo "zakoupit" střežení vzdušného prostoru u spojeneckých zemí NATO. Tedy nejspíše u Německa či Polska, Rakousko v Alianci není a střežení vzdušného prostoru slovenskými migy by vzhledem k jejich malému počtu bylo spíše symbolické.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video