Ondřej Sokol, Igor Chmela, Michal Suchánek, Richard Genzer, Dano Dangel a Marian Čurko. Sestava, která nikdy nezklame, jak se píše na nejrůznějších webech a v diskusních fórech, pomineme-li skalní a mnohdy útočné antifandy.
Partička v Lucerně |
A nezklamala ani v neděli. Obava z možných prodlev mezi jednotlivými hrami nebo mezi pomalejšími pasážemi jednotlivých čísel, kterou televize pohodlně vystřihne, se nenaplnila. Partička improvizuje, jakkoli je tato činnost spojena s předchozí pečlivou přípravou, skvěle. Baví dav a především baví vlastní členy. A to je její největší přednost i ve chvíli, kdy si na pódium přizve Jaromíra Nohavicu.
Ten zprvu dostal prostor pro vlastní písničky, sál na něj ovšem reagoval mnohem víc jako na hosta partičkových her. Nejprve se skvěle a s nečekanou lehkostí vypořádal s písní, kterou měl složit podle davem zadaných slov ponorka, tanečník, cukr. Později se zapojil do hry, v níž se řešila vražda, a on v ní ztvárnil šatnářku z Lucerny, která má na vysvětlování vždy jen dvě slova. Bouřlivý potlesk si ovšem vysloužil v roli praotce Čecha, o niž se dělil se Suchánkem. Své hostování, v němž několikrát vysekl Partičce velkou poklonu, zakončil skladbou Hlídač krav. Text, v němž se zpívá, že dnes už je starší a ví, co ví, že mnohé věci nemůže a mnohé nesmí, s ním plný sál zazpíval sborově.
Nejočekávanější hra večera, Party, přišla na řadu v posledních minutách. Genzer, pověstný svým zoufalstvím při hádání věcí a osobností, kdy se již dříve trápil s hrdinou ze Sám doma, Járou Cimrmanem či tříhlavou saní, to měl mít údajně jednoduché. Dangel totiž vyzval přítomné, aby zbylým hostům večírku vymysleli jednu osobnost nebo věc, která by tvořila celek. Z davu se ozvalo "Tomáš Garrigue Masaryk" a zbytek sálu se zbořil.
Genzer na Party, kam přišel sokol v roli baterek.
V trojlístku na pódiu se naopak řešilo, že by jeden z herců mohl být vibrátor, druhý baterky a třetí Agáta Hanychová. Sál nabídku okamžitě přijal, ale nakonec se přece jen hrálo jinak.
Chmela se proměnil v autíčko na dálkové ovládání, Suchánek v ovladač a Sokol v baterky. Nápovědu v podobě růžového zajíčka, který díky nekonečné energii neustále mlátí do bubínku, přetavil v hnědého medvěda. Mimochodem - Genzer vše uhodl.
Tečka na závěr: famózní choreografie Los Rotopedos.
