Ztracené vejce je například základním stavebním kamenem pochoutky vejce benedikt s holandskou omáčkou.

Čtyři finty pro ztracené vejce tak, aby se vám vždycky povedlo

  • 15
Televizní kuchaři milují recepty se ztraceným vejcem. Má to znít, jako že toto je nejvyšší meta kulinářského umění. Přitom na přípravě není nic světoborného. A je ostuda, že ji nezvládají ani mnozí profesionálové.

Kdo je fanouškem televizních pořadů o vaření, občas zaznamená, že z původního frajerského poučování televizního diváka zůstane pocit rozpačitosti. Naposledy například minulou středu dopoledne v pořadu Kluci v akci. Buď chtěli být vtipní a dělali si přitom ze sebe legraci, anebo ho prostě opravdu spolehlivě neumí.

Abychom však byli spravedliví, ani "božský Zdéňa" Pohlreich není dokonalý. Určitě jste zaregistrovali, že výsledek na kameru byl někdy podstatně horší než výsledná fotka uvařeného jídla. Takže to šlo až na druhý pokus.

Voda se nesmí prudce vařit, jinak se vejce roztrhá.

Ztracené vejce v kulajdě

Metod, jak spolehlivě "problém vejce" vyřešit, je několik. Většinou se do kastrolku s vodou vlije trocha octa, stačí například dvě lžíce. Kyselé prostředí totiž pomáhá tomu, aby se bílek zcelil a držel pohromadě u žloutku.

Například kuchař Václav Frič však používá jinou fintu. Tvrdí, že v dobách, kdy teprve získával praxi, ho naučili vyklepnout vajíčko do misky s octem a teprve pak vlít do vařící vody. Podle něj tak lze spolehlivě udělat ztracených vajec hodně najednou.

Podle kuchařů lze ztracené vejce vytvořit dokonce i bez octa, ovšem jen v případě, že je čerstvé. To ovšem má zaručené jen ten, kdo chová slepice. My ostatní musíme pracovat s tím, co doneseme domů ze samoobsluhy.

Podívejte se na video, jak Pohlreich připravuje ztracené vejce a využije ho k přípravě selského salátu.

4. května 2010

Ať už se kloníte ke kterékoli metodě, pro praxi domácího kuchtíka bych já osobně preferoval způsob číslo jedna. A během tréninku na pololetní praktické zkoušky v kuchtické škole jsem koupil platíčko vajec a při experimentování jsem si zafixoval několik drobností, které vám přinesou stoprocentní spolehlivost.

1. Výběr hrnce: je vhodnější vybrat větší průměr. Až v něm vytvoříte vír, vydrží déle než v malém kastrůlku.

2. Var: k mnoha nezdarům dochází kvůli tomu, že necháte vodu příliš silně vřít. Bílek se pak roztrhá a máte po efektu. Vodu roztočte ve fázi, kdy se na dně teprve začínají tvořit bubliny, voda má zhruba 80 °C.

3. Nalévání do hrnce: vejce rozklepněte do mělké misky nebo hrníčku. Pak ho opatrně, třeba i přes lžíci vlijte do víru. Když se trefíte úplně do středu, bude naprosto dokonale kruhové. Daleko efektnější je, když ho umístíte lehce od středu. Bude mít tendenci se mírně rozvinout jako kometa, vy pak bílek lžící obmotáte kolem žloutku tak, abyste dosáhli kulovitého tvaru. Na talíři to vypadá daleko efektněji.

4. Doba vaření: záleží na tom, jak chcete mít vejce tekuté, obvykle stačí tři až čtyři minuty. Pokud si děláte vejce do zásoby, opatrně je můžete přemístit do vedlejšího hrnce se studenou vodou, aby se zastavila tepelná úprava a zůstalo uvnitř tekuté.

Jaké vychytávky k přípravě ztraceného vejce používáte vy? Podělte se s ostatními v diskusi.