"Přál jsem si, aby to loučení bylo vítězné, ale i tak jsem si to užil, fanoušci byli skvělí," říkal dojatě poté, co Slavia prohrála s Ostravou.
Vlček do zápasu přišel z lavičky náhradníků v 64. minutě za stavu 1:0 pro ostravský tým a nakonec musel skousnout dvoubrankovou prohru.
"Škoda, ani jsem se do hry moc nedostal," povzdechl si. "Nejspíš na mě padla ta atmosféra mého posledního zápasu. Měl jsem prostě připravený jiný scénář, věřil jsem, že na hřiště půjdu, když povedem."
Video: podívejte se na Vlčkovo loučeníStanislav Vlček se loučil v zápase Slavia - Ostrava 0:2 |
V týdnu jste ohlásil loučení s kariérou a drtivá většina ze sedmi tisícovek fanoušků přišla právě na vás. Očekávali, že nastoupíte od začátku.
Trenér Rada mi tu možnost nabídl, ptal se mě, jestli chci do základní sestavy. Jenže já na podzim jen zaskakoval, většinou jsem byl jen na lavičce, jenom třikrát jsem střídal a celkem jsem měl odehraných jen pět minut. S koučem jsem se v létě dohodl, že v kádru zůstanu hlavně kvůli kabině. Tak jsem se rozhodl jen pro tu lavičku. Ale jak už jsem říkal, věřil jsem, že do zápasu půjdu za jiného stavu.
Jak jste vnímal, že jste loučil porážkou?
To se nedá nic dělat. Někdo má to štěstí, že odchází na vrcholu, jiný ne. Ale já jsem i tak se svou kariérou spokojený, jsem rád, že jsem ty slávistické časy mohl prožít. A to loučení bylo i přes prohru výborné, tím, spíš, když mi přišla popřát i Petra Kvitová.
Že vám přijde poblahopřát naše nejlepší tenistka, to jste skutečně nevěděl?
Nevěděl. Letos před Wimbledonem jsme se za ní s pár slávisty byli podívat v Prostějově a ona mi to teď takhle krásně oplatila. Její rakety, kterou jsem od ní dostal, si fakt považuju.
Jistě byste se raději loučil před plným hledištěm.
To jistě, samozřejmě bych měl radši vyprodáno. Ale bohužel, pátek ve 20.15, to je pro fanoušky ten nejhorší termín, navíc televizní zápas.
Co vás při loučení nejvíc dojalo?
Když jsem před zápasem stál na hřišti s dcerama. Malá Natálka se na tyhle chvíle poctivě připravovala a týden doma chodila ve slávistickém dresu.
Šest dní před vámi se s kariérou loučil liberecký Nezmar. Vzpomínal jste na něj při vašem loučení?
Samozřejmě. My jsme se s Honzou Nezmarem asi před deseti dny sešli v Praze, měli jsme něco v televizi. Tak jsem si oba popřáli, aby se nám ta loučení vydařila. Bohužel, on s Libercem doma prohrál s Plzní a mě vlastně to samé potkalo s Ostravou. Bohužel.
Ligoví rekordmaniodehrané zápasy 465 - Jaroslav Šilhavý |
Co teď budete dělat?
Ještě čtrnáct dní trénujeme, takže se s klukama zatím neloučím, přestože atmosféra po čtvrté porážce za sebou nebude bůhvíjaká. A co dál? Když jsem oznámil konec kariéry, dostal jsem od slávistického vedení dvě nabídky. Buď pomáhat s mládeží, kterou má na starosti Karol Kisel, nebo spolupracovat s manažerem Mirkem Držmíškem a pomáhat mu se skautingem. Zatím jsem se ještě nerozhodl.
Pokud byste se rozhodl pro manažerskou práci, co byste jako první udělal, aby se Slavia zvedla?
Určitě bych nedostal takové pravomoce, abych mohl vyměnit půlku kádru. Ale jak říkám, rozhodnutý ještě nejsem.
A co pokračovat na hřišti v nějaké nižší soutěži?
Tak o tomhle teď vůbec neuvažuju, i když nabídek mám dost. Hlavně z Benešova a okolí, ale taky z Rakouska. Jenže já chci minimálně do léta odpočívat. Těším se, jak o Vánocích nebudu muset každý den na váhu a o dovolené že nebudu muset běhat se sporttesterem. A jestli mi to hraní bude chybět, v létě možná vezmu nějakou tu nižší soutěž, ve které bych hrál hlavně pro radost.
Vlčkovy gólyBohemians 1905 - 6 |
Po čem se vám bude nejvíc stýskat?
Po kabině, po spoluhráčích, se kterými jsem zažil hodně radosti.
Na co ze své bohaté kariéry nejvíc vzpomínáte?
To je víc. Určitě na ty dva góly Ajaxu před pěti lety, které Slavii poslaly do Ligy mistrů. Vedle toho Ajaxu mám nejlepší vzpomínky na angažmá v Anderlechtu, které jsem prožil na sklonku kariéry, což jsem bral jako odměnu. Pak samozřejmě vzpomínám na národní mužstvo, do kterého jsem se naplno dostal taky až po třicítce, zahrál jsem si na mistrovství Evropy ve Švýcarsku a za nároďák jsem nastoupil i ve Wembley proti Anglii. Těch vzpomínek je opravdu hodně.
Jak si vysvětlujete tu vaši obrovskou oblibu u fanoušků?
Řekl bych, že to nejspíš bude tím, že jsem na hřišti nikdy nic nešidil. I když mi to třeba nešlo, vždycky jsem do toho dával všechno a hrál naplno. A právě tohle asi fanoušci oceňujou nejvíc.
