VIDEO: Ochrnutý jezevčík znovu chodí díky čichovým buňkám. Dává naději

  • 2
Desetiletý Jasper se stal nadějí pro lidské pacienty. Vypadá sice jako obyčejný jezevčík, ale je to zatím první pes, kterému ochrnuté zadní nohy vědci znovu rozběhali díky kmenovým buňkám odebraným z jeho čenichu.

Jezevčík Jasper mohl začít své ochrnuté nohy znovu používat hned po první injekci namnožených čichových buněk, které z odebraného vzorku vypěstoval v laboratoři tým vědců na univerzitě v Cambridge. Dnes se Jasper tamtéž prochází po svých.

Konkrétně jde o čichové buňky (OECs = Olfactory Ensheathing Cells), které jsou součástí nervového systému v zadní části nosní dutiny. Obklopují neurony fungující jako receptory, které nám (i psům) umožňují cítit a zprostředkovat tyto signály do mozku. Neurony se neustále obměňují, což podporují právě tyto buňky. Díky tomu jsou vědci už řadu let přesvědčeni, že tyto buňky by mohly hrát důležitou roli při snaze o obnovu funkcí u míchy.

Jasperovo vítězství dává naději do budoucna i paraplegikům

Kmenové buňky Jasperovi odebírali sice z čenichu, ale přes lebku, takže to nebylo tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. "Jasper ale operaci krásně zvládl a vrátili nám ho domů. Pak se zhruba za čtyři týdny na kliniku vrátil, už na injekce," popsala průběh léčby Jasperova majitelka Jay Hay.

"Když jsem ho pak poprvé uviděla, jak se snaží vstát, hned jsem volala veterináři na univerzitu, bylo to úžasné," vzpomínají starší majitelé, kteří se teď radují z Jasperova návratu do života.

Jasper měl veliké štěstí. Z kontrolní skupiny 34 psů, kteří kvůli zranění páteře nemohli používat zadní nohy, transplantovali vědci třiadvaceti z nich kmenové buňky do místa poranění. U zbytku psů použili jen neutrální kapaliny. Mnoho psů s transplantovanými buňkami prokázalo poté značné zlepšení, přinejmenším byli schopni chodit na běžeckém pásu s podporou postroje. Žádný se ale zatím znovu nerozběhal tak jako Jasper.

Na projektu spolupracovaly centrum regenerativní medicíny Medical Research Council a veterinární fakulta cambridgeské univerzity, výsledky zveřejnil odborný časopis Neurology. Tým z cambridgeské univerzity se zatím krotí v optimismu, ale jednou by mohlo jít o metodu, kterou by se dali léčit i ochrnutí lidé.

Jeden ze spoluautorů studie, profesor Robin Franklin doufá, že by tato metoda mohla přinejmenším obnovit alespoň minimální pohyb lidských pacientů s míšním poraněním, ale že to bude trvat mnoho let. U člověka by to ale mohlo dávat šanci na léčbu i těm pacientům se zraněním páteře, kteří ztratili kontrolu nad ovládáním močového měchýře a sexuálních funkcí.